Domů     Přítele své dcery jsem si představovala jinak
Přítele své dcery jsem si představovala jinak
3 minuty čtení

Nemohla jsem ho zkrátka vystát! Vadilo mi na něm úplně všechno. Nedokázala jsem odolat a musela mu připravit nepříjemné překvapení.

Moje dcery jsou krásné a chytré, proto jsem si pro ně také představovala náležité ženichy. Nejstarší Iveta si našla lékaře, nejmladší Alice nedávno dostudovala vysokou, a tak se do vážného vztahu nehrne. Ovšem prostřední Kamila si nevybrala vůbec dobře.

Zakoukala se do muže vzdáleného naší kultuře. Ibrahim byl sice nesmírně galantní, zahrnuje dceru zlatými šperky a sladkými řečičkami, ale nic dobrého z toho vztahu nekoukalo. Po roce už k nám chodil jako domů a taky se podle toho choval – je to samé: maminko, tatínku, babičko!

Oslovoval nás přeslazeným hlasem, až nám z toho bylo zle od žaludku. Zejména já a moje matka jsme ho nesnášely. Jednou jsme v kuchyni probíraly všechno, co nám na něm vadí. „A nejí vepřové!“ zaklela jsem. Po tomto mém argumentu nastala chvíle ticha.

Najednou se moje matka začala šíleně smát: „Tak mu ho uděláme!“ Začala jsem se smát taky. V tu chvíli mě nenapadlo, že to máma myslí vážně. „Vždyť přece vůbec netuší, jak vepřové chutná!

Řekneme mu, že to je nutrie nebo muflon!“ Smály jsme se tak, až přiběhl manžel od televize!

Výtečný oběd

V neděli jsem servírovala na stůl muflona se zelím a knedlíček. Nutrie v záloze byl taky dobrý tip, ale tu by mohl znát. Všichni poznali okamžitě, co za maso na talířích leží, ale nikdo se to neodvážil prozradit. „Co je to za zvíře?“ podíval se na mě Ibrahim.

Držela jsem naprosto bezelstný výraz, zatímco naše babička mu začala předvádět, jak muflon vypadá. Dcera Kamila na mě upírala nevraživý pohled, zatímco manžel se nad vonícím talířem rychle přes problém přenesl. Babička pobízela nenáviděného ženicha, aby ochutnal.

Jídlo neodolatelně vonělo. „Dobrý,“ ohodnotil, a pustil se do oběda. Kamila na nás ještě chvíli vyčítavě hleděla – na mě a na babičku, a nakonec se s tím vyrovnala, když viděla, jak jejímu chlapíkovi chutná. Hlavně aby to už bylo z talíře.

Vymstilo se nám to

Ibrahim byl naštěstí nadšený, jak si pochutnal, a dcera šťastná, že to dobře dopadlo. Musela jsem jí ale odpřisáhnout, že něco takového už nikdy neudělám. Ani já, ani moje matka. I manžel nám domlouval, že vůbec netušíme, jak moc jsme v tu chvíli riskovaly. Posléze se nám to i vymstilo.

Ibrahim totiž vyprávěl o muflonovi se zelím kamarádům tak nadšeně, že se po něm pídili v různých restauracích.

Někde na něj opravdu narazili, ale chutnal prý úplně jinak. Tehdy k nám na obědy chodit přestal. Byla to nakonec opravdu velká úleva, když se po několika měsících s dcerou rozešel.

Renata (62), Praha

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.