Byla mi vždy vzorem. O hodně chytřejší, hezčí a úspěšnější. Potom ji okouzlil charismatický muž a vyloudil z ní veškerý majetek včetně bytu.

Už od dětství jsem k ní vzhlížela. A taky se ji snažila napodobovat. V mých očích byla vždycky dokonalá, nejlepší sestra ze všech! Měla jsem totiž ještě další dvě. Také jsem je měla ráda, ale Jiřinu jsem prostě zbožňovala.

Pečovala o manžela

Tatínek si přál kluka, ale nějak se to nedařilo, měl doma pořádný babinec. Maminka se měla co otáčet, proto nás vedla k samostatnosti. Všechny čtyři jsme doma hodně pomáhaly a později přispívaly i finančně.

Chodily jsme na nejrůznější brigády, uměly na sebe šít a plést. Největší legrace byla se stříháním vlasů. Vzájemně jsme se totiž nejen stříhaly, ale i barvily a česaly moderní účesy. Měly jsme se rády, ale nejbližší mi byla právě Jiřina, moje nejstarší sestra.

I coby dospělé jsme se navštěvovaly nejčastěji a hodně si telefonovaly. Když ovdověla, bydlela dokonce chvíli u nás, aby překonala smutek a samotu. Sestra totiž neměla děti.

Ne že by je nechtěla, ale všechen čas věnovala nemocnému manželovi, tak oddalovala nějakého toho potomka na později. Stav jejího muže se ale nelepšil. Spíš naopak. Potřeboval stále víc péče.

Nečekaně se zamilovala

Sestra z lásky k němu nakonec rezignovala a smířila se s myšlenkou, že děti mít nebude. O to blíž měla k těm mým. Milovala je a ony zase ji. Byla pro ně víc než jen tetičkou. Někdy jsem na ni i trochu žárlila, když jsem viděla, jak ji moje dcery milují.

Blížily se její šedesáté narozeniny, na které jsem se vždycky moc těšila. Jiřina mi, místo plánů na oslavu, s nadšením líčila nejnovější událost, která překvapila nejen mě, ale i ji samotnou. „Představ si to, tomu neuvěříš. Seznámila jsem se s mužem. Ale jakým!

Skvělým, chytrým, a dokonce i vtipným!“ líčila a hned pokračovala: „Vede nějakou charitativní organizaci, která pomáhá lidem v nouzi.

Dokonce jim sežene bydlení a práci, prostě se o ně postará se vším všudy!“ Jiřině planuly tváře nadšením a oči svítily jako lampiony. Proběhlo mnou neblahé tušení. Příliš mnoho pozitivního na jednoho člověka!

Obral ji i o byt

Nechtěla jsem jí kazit radost. Těšilo mě, že ji po dlouhém čase vidím tak moc šťastnou. Vymínila jsem si od ní slib, že mě s tím člověkem seznámí, ale nedošlo k tomu. Prý je moc zaneprázdněný.

Vídaly jsme se méně častěji, než jsem byla zvyklá, ale přičítala jsem to její čerstvé zamilovanosti. Když ale nepřišla popřát mojí dceři k narozeninám, což bylo jinak samozřejmostí, vypravila jsem se Jiřinu navštívit. Změnila se, skoro jsem se jí lekla.

Už si nebarvila vlasy a přestala se hezky oblékat. Zestárla a byla jiná, než jakou jsem ji znala. Taková zachmuřená, vážná! „Co se stalo, rozešli jste se?“ napadlo mě, ale ona jen zavrtěla hlavou. Mlčky, jako by mi pravý důvod nechtěla svěřit.

Potom se k tomu, po delším váhání, přece jen odhodlala. „Potřeboval peníze. Na nějaký důležitý projekt. Tak jsem mu dala úspory, ale nestačilo to. Zastavila jsem byt a prodala všechno, co šlo. Prostě, také jsem chtěla být prospěšná. Užitečná! Jenže on se hned potom se mnou rozešel,“ vzlykla.

Vůbec mi to nevěřila

„Chodí za jinou paní. Není hezčí ani mladší než já. Ale má domek, hned vedle v ulici,“ dodala. Jiřina se rozplakala a já s ní. Ne kvůli jejímu ztracenému majetku, ale kvůli ní. Takhle se k mé sestře nikdo nesmí chovat!

Později, když se mi v hlavě vše poskládalo, do mě vjel neskutečný vztek. Sestra přišla o všechno, ale ta paní s domem třeba ještě ne. Nejspíše ji čeká podobný osud a měla by o tom vědět. Půjdu ji varovat, usmyslela jsem si a taky to udělala.

Odvyprávěla jsem jí příběh mojí milované Jiřinky, ale on nedbala. Připadala jsem si najednou nějak hloupě, chcete někoho zachránit a on si nedá říct! Byla prostě zamilovaná a asi slepá. Jen jsem pokrčila rameny. Komu není rady, není ani pomoci, jak se říká.

Jsme stále spolu

Sestra se nastěhovala k nám. Skončila by totiž coby bezdomovec. Nakonec z toho všeho přece jen něco dobrého vzešlo. Můžeme se vidět každý den a užívat si vzájemné přítomnosti.

Roky, které Jiřině zbývají do důchodu, využije k našetření trochy peněz, na zadní kolečka. Po její bývalé lásce jakoby se slehla zem.

Hanka S. (53), Příbram