Domů     Nešťastná láska bolí víc než rozbité koleno
Nešťastná láska bolí víc než rozbité koleno
3 minuty čtení

S Mírou se žít nedalo, ale žít bez něj bylo též skoro nemožné. Vymýšlel si, lhal, balil hezké holky z okolí. Málem jsem si vybrečela oči.

Byly to moje nejhezčí roky, asi jsem se měla radovat do života, bohužel to nešlo. Zamilovala jsem se, jak mnohokrát smutně konstatovala máma, do toho nepravého. Míra byl holkař.

Věřila jsem, že se kvůli mně změní k lepšímu a že, bude-li chtít, dokáže žít jen pro rodinu. Tedy pro mne a naše potomky. V duchu jsem již plánovala svatbu, jenže na to musí být dva.

A Míra mě svými činy neustále přesvědčoval o tom, že se s ním nedá ani chodit, a žít už vůbec ne. Třeba ten ples. Byli jsme napevno domluveni, že spolu půjdeme na ples. Den předem se omluvil, je nemocný, v jednom kuse kašle, ples se ruší.

Domníval se, že nepůjdu taky. To se spletl, domluvila jsem se s kamarádkami, že si ples nenecháme ujít. Usadily jsme se u stolku, muzikanti ladili nástroje. Najednou koukám, nevěřím svým očím: Ve dveřích stojí Míra v kvádru s nějakou holkou.

Kde je Míra?

Ano, pozval na bál jinou. A ještě mi drze lhal, že kašle. Celá jsem se roztřásla, udělalo se mi slabo, večer zkažený, a zdálo se mi, že i celý život. Holky mě utěšovaly, znáte ty řeči:

Nic si z toho nedělej, nezaslouží si tě, je to bezcharakterní chudák, najdeš si někoho jiného. Nepomáhalo to. Vypila jsem trochu vína a vytratila se ze sálu.

Loudala jsem se po městě, a když jsem pak při návratu potkala babičku nesoucí plato vajec, brala jsem jedno vajíčko za druhým a vztekle je rozbíjela o stěnu kulturáku, v němž se vesele hrálo a tančilo.

Babička se nezmohla na slovo, jen si mě polekaně prohlížela a kroutila šedivou hlavou. V rozpacích jsem vylovila z kabelky nějaké drobné za škodu, kterou jsem jí způsobila, a sebrala odvahu vystoupat po schodech a nahlédnout do sálu. Koukala jsem zdálky na Míru a tekly mi slzy.

Nevěsta se jmenovala Anna

Všechno jsem mu odpustila, lež i tu prsatou holku, s níž byl na plese. Přísahal, že to byl úlet, tvrdil, že prsatou pozval na ples v horečce, která se přidala k již zmíněnému kašli. Nechala jsem to bez poznámky.

Za dva měsíce zkroušeně přiznal, že se musí ženit. Dokonce mi věnoval svatební oznámení. Dodnes si pamatuji, že se nevěsta jmenovala Anna. Vím, i jak vypadala, protože jsem se na tu svatbu vloudila, asi abych si svůj kalich hořkosti vypila až do dna. Radím:

tohle nikdy nedělejte. Varhany a krásná dívka v bílém, to je obraz, na který nikdy nezapomenu. Pro slzy jsem to všechno viděla rozmazaně. Chtělo se mi rozbíjet vajíčka, ale babička s platem nikde.

A zase, jako předtím, jsem koukala z dálky na Míru a tekly mi slzy. Nešťastná láska bolí víc než rozbité koleno a hojí se daleko pomaleji.

Helena (68), Vysočina

Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka