Domů     Nastěhovali jsme si do bytu děsivou rostlinu
Nastěhovali jsme si do bytu děsivou rostlinu
3 minuty čtení

V den, kdy manžel tu strašlivou bestii domů přinesl, se nám život obrátil naruby. Ta kytka byla nebezpečná.

Nevěřila bych tomu, že rostliny dokážou žárlit tak, jako lidé. Jenže já jsem to tehdy zažila na vlastní kůži. Můj muž Emil si tu exotickou květinu přivezl z jedné ze svých cest do Jižní Ameriky jako malou sazeničku.

Rostliny miloval a jim se pod jeho rukama vždy dařilo. Nebyla snad cesta, aby si něco domů nepřivezl. Alespoň semínko z nějakého ovoce, které si pak doma zasadil. V našem domě si tak postupně vytvořil hotovou botanickou zahradu.

Květiny miloval, zato ke zvířatům moc vztah neměl. O tom jsme se často přeli. Já si nakonec prosadila alespoň kočku. Zamilovala si mě a žárlila na každého, kdo se ke mně jen přiblížil. U kočky mě to nepřekvapilo, ale že by to dokázala i rostlina?

Kočka ji prokoukla

Ta podivná manželova kytka rostla neuvěřitelně rychle, měla dlouhé úzké listy a na jejich konci trn. Najednou byla pomalu stejně velká jako já, zabírala skoro polovinu manželovy pracovny.

Emil kolem ní poskakoval jako šašek a staral se, jako by to bylo jeho dítě. Dokonce jí dal jméno Eulálie, což mi přišlo bizarní. Povídal si s ní a „krmil“ ji různými postřiky. Moje kočka tu kytku nesnášela, vždy kolem ní rychle proběhla, a dokonce na ni syčela.

Měla jsem na kočku dát, ta tu zelenou potvoru prohlédla hned. Časem mě začala ukrutně bolet levá noha a po ní i levé rameno. Přemýšlela jsem, od čeho to je. Na bolavých místech jsem objevila drobné ranky, které se zanítily.

Měla jsem podezření, že na mě hodují štěnice, až se stalo něco, co mě osvítilo. Stála jsem nedaleko Eulálie, když jsem ucítila strašnou bolest.

Ven z domu

Jako by se mi do nohy zapíchla jehla. List té ďábelské rostliny byl zabodnutý do mého stehna Zírala jsem na ni a nechápala, jak se to mohlo stát. Pak jsem si řekla, že to asi byla náhoda. Začala jsem se ale na kytku více soustředit.

Rychle se ukázalo, že mě bodá záměrně. Uměla dokonce natáhnout list, aby na mě dosáhla. To bylo děsivé! Kdyby mohla vyskočit z truhlíku a vrhnout se na mě, tak by to ta rostlina snad udělala. Od té chvíle jsem s ní odmítala sdílet byt.

Posedla mě totiž hororová představa, že se ke mně jednou připlazí i s květináčem. Manžel nakonec rostlinu prodal, jinak bych se s ním snad rozvedla. Má ji náš známý, který žije sám. Kytka u něj prosperuje, nemá totiž na koho žárlit.

Eva (64), Uherské Hradiště

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.