Domů     Setkání, ze kterého mrazí
Setkání, ze kterého mrazí
3 minuty čtení

Na hřbitově jsem potkala kamarádku z dětství a společně jsme zavzpomínaly na staré časy. Pak jsem se zděšením zjistila, že už je po smrti.

Kdyby mi někdo takový příběh vyprávěl, asi bych mu moc nevěřila.

Bývala by měla narozeniny

Sama si lámu hlavu nad tím, jak je to možné, že jsem při návštěvě hřbitova, kde jsem byla položit květiny na hrob své matky, potkala svou mrtvou kamarádku.

Byl velmi chladný den

Tehdy byla chladná a vlhká jarní neděle. A den, kdy by maminka měla narozeniny. Proto jsem se vydala na hřbitov, abych jí položila na hrob několik gerber.

Ty měla hrozně ráda. Měla jsem na sobě teplý kabát a šálu, protože vítr byl docela chladný.

Vzpomínky

Když jsem dorazila k místu maminčina posledního odpočinku, pohlédla jsem na náhrobek a vzpomněla si na všechny ty dny, které jsme spolu strávily. Bylo mi smutno, ale rovněž trochu veselo, protože na maminku mám jen ty nejlepší vzpomínky.

Spatřila jsem spolužačku

Když jsem se chystala odejít, spatřila jsem starší ženu, která se šourala po hřbitově. Jakmile se přiblížila, poznala jsem v ní Jitku, svou spolužačku ze základní školy.

V mládí jsme byly velmi dobrými kamarádkami, ale pak se naše cesty rozešly a já ji neviděla řadu let. Možná i několik desetiletí. Jitka byla smutná, vypadala, že ji něco trápí. „Ahoj, Jitko,“ oslovila jsem ji opatrně.

Chvíli se zdálo, že mě ani nevnímá, ale pak na mě pohlédla. Její oči, které kdysi zářily jako dvě hvězdy, teď byly plné smutku a nostalgie. Byla jsem z toho poněkud zaskočená. „Jak se máš?“ zeptala jsem se jí tiše. Jitka se usmála, ale byl to smutný úsměv.

„Ahoj, Pavlo. Jsem ráda, že tě vidím. Mám za sebou těžké období,“ pronesla smutně. Čekala jsem, že mi poví, co ji trápí. Ale asi o tom nechtěla mluvit, protože mlčela.

Rozhodla jsem se trochu ji rozveselit a začala jsem vzpomínat na dny, kdy jsme byly malé holky. Pořád mlčela, ale chmury jí z tváře pomalu mizely.

Byl tam její hrob!

Stály jsme tam jenom chvilku, když se omluvila, že musí odejít. Už byla na odchodu, pak se ke mně otočila a já viděla, že už není tak smutná. „Děkuji za vzpomínky,“ pronesla s úsměvem. Zamyšleně jsem za ní hleděla. Pak zašla za roh a zmizela mi z očí.

Vydala jsem se domů a pohledem bloumala po náhrobcích. V té chvíli jsem zůstala stát jako zkoprnělá. Našla jsem totiž hrob s Jitčiným jménem! Datum narození sedělo, ale bylo tam i datum úmrtí. Jak je to možné? Vždyť jsem s ní před chvílí mluvila!

Květiny na jejím hrobě byly zaschlé a neudržované. Zjevně tam již dlouho nikdo nebyl. Dala jsem to trochu do pořádku, zašla jsem do nedalekého krámku a koupila čerstvé květy pro Jitku. Domů jsem odcházela s velmi smíšenými pocity.

Byla jsem smutná, ale zároveň vděčná, že jsem se s ní ještě jednou setkala. A v duchu jsem jí slíbila, že za ní občas zajdu.

Pavla N. (61), Zábřeh

Další článek
Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může