Domů     Takový vztah jsem nikdy nezažila
Takový vztah jsem nikdy nezažila
5 minut čtení

Dostala jsem se do nečekané situace. Když jsem podědila psa, chtělo se mi plakat. Netušila jsem, jaké štěstí mě v podobě chlupatého tvora ještě na stará kolena potká!

Na stará kolena jsem si pořídila přítele. No, to je možná trochu nadnesené. Byl to soused. Ale trávili jsme spolu veškerý volný čas, jezdili na výlety, a dokonce i na dovolenou. Zdeněk neměl děti, byl sám, což bylo fajn, ale jednu vadu měl. Měl totiž psa.

Takového uňafaného hyperaktivního ratlíka. Není to moc hezké, ale neměla jsem ho ráda.

Měl ho radši než mě

Jednak se mi moc nelíbil, nebyl to žádný výstavní krasavec, ale rozježené psisko, a potom byl dost hlučná a trochu zapáchal. Vždy jsem velmi nelibě nesla, když mě s ním přišel navštívit. Navíc na mě ten jeho Ben vrčel! „Prosím tě, vždyť Ben voní!

Včera jsem ho vykoupal v drahé pěně. Jen kvůli tobě,“ hájil svého miláčka Zdeněk. Vždycky jsem si jen zaťukala prstem na čelo, jako že je blázen. Psovi navíc podstrojoval, zatímco sám se kvůli němu uskromňoval! I na procházkách nám velel.

Chtěl se posadit na sluníčko, museli jsme čekat, až si odpočine. Nechápala jsem to. Taková nehoráznost! Ale nezbylo mi než se přizpůsobit. Moc dobře jsem tušila, že kdybych chtěla s Benem soupeřit, patrně bych ze hry vypadla.

Nečekaný odchod

Když začal Zdeněk postonávat, byla jsem to já, kdo musel s Benem ven. Napřed mě to štvalo, ale nakonec jsem se na ty pravidelné procházky docela těšila. Dělaly dobře mě i jemu. „Že mi slíbíš, že kdyby se mi něco stalo, postaráš se o Bena.

Není nejmladší a nechci, aby ho utratili nebo aby skončil v útulku!“ prosil mě přítel. „Ale jdi ty, vždyť ti nic není!“ uhýbala jsem od odpovědi. Jenže Zdeňka jednoho dne odvezla rychá do nemocnice a odtud se už nevrátil.

Do poslední chvíle vypadal celkem zdravě. Šla jsem za ním do nemocnice i s Benem, ale lůžko bylo prázdné. „Pan Zdeněk krátce po převozu zemřel. Zastavilo se mu srdce,“ oznámila mi sestra. Zůstala jsem stát uprostřed chodby jako solný sloup. Nemohla jsem tomu uvěřit.

Zůstala jsem úplně sama

Ben, jako kdyby tušil, co se děje, dole u vrátnice, kde jsem ho nechala na hlídání hodné vrátné, vyl jak na Měsíc. Naléhavě a tklivě, hlasitě. Domů jsme se sotva dovlekli. Na toho psa jsem se nemohla ani podívat. Jako by za všechno mohl on! Byl mi protivný.

Nesnášela jsem ho! Počítala jsem dny, kdy se ho konečně zbavím. A teď ho mám napořád! Nevěděla jsem, zda mám plakat pro Zdeňka, nebo mít vztek kvůli psovi. Nakonec jsem vzteky probrečela celou noc. Ráno jsem se nemohla zvednout z postele. Celý svět zčernal.

Došlo mi, že nemám na světě vůbec nikoho. Jediného blízkého člověka, jsem ztratila. Co si teď sama stará ženská počnu?

Neměla jsem pro co žít?

K čemu je takový život, když už vás nikdo nepotřebuje? Na toho malého chudáka jsem napřed ani nepomyslela. Od smrti páníčka byl zalezlý, a i ven na procházku se šoural velmi neochotně.

„Pojď, musíme na procházku,“ říkala jsem mu s přemáháním, ale on se snažil trucovat. Možná mi tím chtěl dát najevo, že i on je nešťastný. Nechtěl se hnout. Dokonce se ke mně otočil zády! Vůbec mi nedošlo, že truchlí. Domnívala jsem se, že mi dělá naschvály.

Určitě věděl, že ho nemám ráda. Také jsem mu to dávala jasně najevo. U mě tedy žádnou šunku dostávat nebude. „Koukej to sežrat,“ nařídila jsem mu nad miskou těch nejlevnějších granulí. Přece za něho neutratím majlant!

Vzal ji na milost

Ben se na mě jen smutně podíval, zamručel a odešel si lehnout na pelech. Nejedl už tři dny a evidentně si raději vybral smrt hlady, než aby se dotkl něčeho tak podřadného. Začalo mě hryzat svědomí.

„Možná se na mě z nebe Zdeněk kouká“ napadlo mě a mazala jsem Benovi koupit konzervu. Vzal ji na milost, ale bylo vidět, že ji snědl s nejvyšším sebezapřením.

Pes, který plakal

Ani na vycházce to nebylo lepší. Motal se mi kolem nohou a štěkal jako o život. Od rána do večera jsem se starala jen o Bena. Aby jedl, aby šel na procházku, aby se nedrbal, aby mu něco nebylo, když měl tak horký čumák. V noci mě probudilo skučení.

Běžela jsem k Benovu pelechu. Plakal ze spaní! No vážně, ten pes plakal. Stála jsem nad ním a z očí mi tekly slzy. Bylo mi ho tak líto! Neodolala jsem a jemně ho pohladila po hlavě. On se ke mně přivinul a v polospánku mi olízl vděčně ruku. Moje srdce zalila láska.

Nečekaná něha

Láska tak silná, až mě ohromila. Vzala jsem Beníka do náruče a odnesla si ho k sobě do ložnice. Tady, v nohách postele našel můj nepřítel nový pelíšek. Hřál mě a já s radostí poslouchala, jak pěkně a pokojně oddychuje.

Ráno jsem mu k snídani připravila šunku a nastrouhanou mrkvičku. To, aby věděl, že ho mám ráda. Stali se z nás ti nejlepší kamarádi. Chodíme spolu na dlouhé výlety, sdílíme všechny myšlenky. Ben mě vrátil do života. Jsem teď Zdeňkovi moc vděčná za jeho psa!

Růžena O. (71), Litoměřice

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi