Domů     Nedobytný dům tušil tragédii
Nedobytný dům tušil tragédii
5 minut čtení

Máme jednu dceru a jednoho vnoučka. Za oba jsme osudu moc vděční. V jednu chvíli jsme se ale o chlapečka báli víc, než kdykoliv jindy.

Naše dcera otěhotněla docela pozdě. Byla sice vdaná už od svých sedmadvaceti let, ale celých deset let si dávala s potomkem na čas. Nebo to byla spíš Radimova práce, že takhle otáleli?

Nikdy jsem jim nechtěla sahat do svědomí, štěstí našich mladých pro nás bylo posvátné, moc nám záleželo na tom, aby náš vnuk vyrůstal v úplné rodině. Matěj je tedy jedináčkem, protože víc už toho naše Eva, pokud jde o děti, nestihla, ale nám to stačí.

A vyčítat jí nemáme co, také jsme měli jen jedno dítě – ji. Hlavní je, že si našla hodného chlapa, navíc Radim slušně vydělává, takže se dá říct, že naše rodina se těší přízni osudu. V jednu chvíli se ovšem zdálo, že idylka skončí.

Kromě dcery a vnuka jsme v životě s manželem hrdí ještě na jednu věc. Je to dům, který jsme si postavili kousek za městem. Na důchod zcela ideální místo. Máme zahrádku a slepičky, dokonce jsem se rozhodla, že zkusím chovat husy.

O takovém malém hospodářství jsem skoro celý život snila. I můj muž je tu jako v ráji. O zahrádku pečuje s nadšením a po večerech mizí do své dílničky, kde hlavně během zimy stále něco kutí. A když přijede dcera s Radimem a Matějem, je to tu ještě krásnější.

Nemáme dům moc dlouho, je pořád co vylepšovat, ale o to víc nás to tady baví. V jednu chvíli jsme ale měli pocity zcela opačné.

Hlídání

Tehdy, je to asi dva roky, se dcera chystala na dovolenou. Letěli jen dva, ona a Radim, protože cesta do exotické země byla daleká a někde u Afriky nemuselo být tak úplně bezpečno.

Oni jsou naši mladí tak trochu dobrodruzi a že nevzali Matěje, jsem byla jen ráda. Měli jsme ho pohlídat, na což jsme se moc těšili. Těšil se také vnouček, to jsme s radostí vnímali. Naše husa měla housátka, která se hřála u kamen a Matěj z nich výskal radostí.

Eva byla ráda, že se synáček brzy zabaví a ani si nevšimne, že maminka odjíždí. Bude to fajn. Kluk bude mít prázdniny u babičky, rodiče si odpočinou, prarodiče pookřejí… To jsme si alespoň mysleli, ale za chvíli jsme měli málem příjít o nervy.

Klap!

Eva a Radim odjeli, vnouček to málem ani nezaregistroval, kolik měl práce s housaty a s koťaty kočky Mícy, takže byl klid. Před bouří. Ta začala kočičí rvačkou, ke které došlo pod naším oknem hned ráno. „Zlý kocour je tu!“ volala jsem.

Ten strakatý prevít nedá naší Míce pokoj, měli jsme na něj spadeno. Okamžitě jsme s manželem vyběhli před dům, abychom ho odehnali. A v tom za námi zaklaply vchodové dveře. Klíč zůstal uvnitř, v zámku.

Nové bezpečnostní dveře byly nedobytné, jinudy nebylo možné do domu vejít a na sporáku se vařila vajíčka. Strašná situace. Všechna okna domu byla zavřená. Matěj ještě spal, ale otevřít by stejně nedokázal, nebyly mu ještě ani dva roky. Věděli jsme jen jedno:

Musíme okamžitě jednat. Až se vyvaří voda z kastrolu, může začít hořet! Uvnitř domu zůstaly i naše mobilní telefony, takže jsme se museli vydat pro pomoc, a to hodně rychle. Máme poprosit pana Holého?

Ten byl se svým stavením nejblíž, ale nebyli jsme s ním zadobře. Dělal na zahradě kravál a my jsme si na něj několikrát stěžovali, což mezi námi udělalo zlou krev. Pomlouval nás, neměli jsme se rádi.

Pan Horáček

V dalších dvou nejbližších domech nikdo nebyl, tihle lidé sem jezdili jen na víkendy. Proběhli jsme se po okolí a nikde nikdo. Takhle to vypadá, když někdo žije v klidu na polosamotě. Nezbylo, než poprosit nepřítele. Ten jeho výraz mám dodnes v paměti.

Pohrdání smísené s výsměchem, jak nás tak viděl v pyžamech… Když se ale dozvěděl o vajíčkách na sporáku a Matějovi, zvážněl. „Zavolám Horáčkovi,“ zabručel. Netušili jsme, co tím přesně myslí, ale doufali jsme, že ví, co dělá. Věděl.

Pan Horáček, místní „všeumělec“, přijel a otevřel náš dům, nebudu vás napínat a ani se mi nechce si připomínat tu hodinu hrůzy, kterou jsme prožívali. Voda se dávno musela vyvařit, ale zachránce nepřijížděl.

A když konečně dorazil, šťoural se v zámku, mlátil do něj a pak prohlásil: „To se musí odvrtat!“ Rychle jsme souhlasili, klidně ať zámek zničí… Když vložku rozlomil a dveře se otevřely, vletěli jsme dovnitř v hrůze.

Kde je vnouček?

A tam spousta smradu, jak se pálil hrnec na varné desce. Matěj v postýlce nebyl. Kde je? Běhali jsme po domě a pak ho objevili v pokoji pro hosty u kamen, kde si povídal svou dětskou řečí s malými housátky. Málem jsme se tou úlevou rozbrečeli.

Příhoda nás donutila zařídit to, o čem jsme uvažovali už dva roky – nechat namontovat zámek, který jde otevřít z obou stran, i když je klíč uvnitř a jeden klíč schovat v kůlně. A ještě jedno pozitivní vyústění nám ta příhoda přinesla.

Panu Holému jsme byli vděčni, a tak jsme mu přinesli láhev dobrého pití, on nás donutil ji s ním vypít a potykali jsme si. Od té doby nám už ani občasný večírek na jeho zahradě nevadí. Víme, že je to v jádru dobrý člověk, který se jen rád baví.

A pomůže, když je potřeba. Když se dcera se zetěm vrátili, měli jsme jim co vyprávět…

Jaroslava (69), severní Morava

Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.