Domů     Naše Petruška a váš Jirka? Přes mou mrtvolu!
Naše Petruška a váš Jirka? Přes mou mrtvolu!
3 minuty čtení

V naší vesnici žily dva znepřátelené rody. Jedni byli potomci statkářů, druzí naopak zakládali družstvo. A stále si to ne a ne odpustit.

Už jsem toho měla plné zuby, všichni se mnou jednali jako s malou holkou, přitom už jsem byla skoro dospělá. „Petruško, ani ve snu by mě nenapadlo tě nějak omezovat, choď si, s kým chceš, je to tvůj život,“ smířlivě vykládal taťka.

Náhle zvýšil hlas, nelekla jsem se, protože jsem s tím počítala. „Jen s tím blbcem se nekamaraď. Vůbec s ním nemluv,“ zařval. Bavilo mě ho provokovat: „Ale to mě, tati, omezuješ. To není fér.“

Zaúpěl: „Kluků je přece milion, všechny ti předem schvaluju, ale tady ten floutek mi nesmí přes práh.“ Byl za tím mnoholetý spor. My statkáři, oni družstevníci zakládající zdejší jednotné zemědělské družstvo.

Nikdy si neodpustili. A otce sužovala představa, co by se stalo, kdyby se jeho Petruška zakoukala do jejich Jiříka. Nešťastnou shodou okolností jsme byli vrstevníci a bydleli v téže vísce. Jirka byl fešák a obstojně válel na kytaru. No řeknu vám, zaděláno na průšvih.

Borec Jirka

Jednu ze stěžejních rolí hraje v našem příběhu místní koupaliště s bahnitým dnem, které by dnes už přes žádného hygienika neprošlo.

Dodnes si vybavuji, jak voněly dřevěné převlékací kabinky, na mnoha místech proděravělé, to aby kluci mohli šmírovat převlékající se děvčata.

Odehrával se tu, tedy nejen v převlékacích kabinkách, ale i jinde, ve vodě i na louce, veškerý kulturně politický život, nepočítáme-li hospodu.

Jednou mě tu místní grázlové chytili a hodili do vody hned po zaplacení vstupného, komplet se vším, s taškou, v šatech a střevíčcích na podpatku.

Vyškrábala jsem se na břeh a brečela. Šaty se srazí, to bylo jisté, občanka zvlhla, z peněženky jsem vylévala vodu. „Vy jste ale pitomci,“ ozval se Jirkův hlas. Vzápětí oba chuligány zmlátil. Bylo to jako z filmu. Dělal karate. Pomohl mi vše z tašky vyndat a sušit, navíc mi koupil limonádu.

Ani mluvit

„Hele, víš, že my dva spolu nesmíme ani mluvit?“ upozornila jsem. Zasmál se: „No jo, taky to doma slýchám. Věčný boj statkářů a jézeďáků. Ale není už to dávno pryč?

Vaši jsou učitelé, fotr dělá elektrikáře, že se na to nevykašlou a nedají si spolu v hospodě panáka.“

Když jsem tátovi o rok později řekla, kdo je můj ženich, myslel, že je to legrace. „Dobrej fór,“ zasmál se. „A koho si teda chceš vzít doopravdy?“

No a pak si toho panáka ony dva znesvářené rody skutečně daly a od té doby vykládáme historku o kulacích a členech družstva dětem a vnukům pro pobavení. Vlastně ani nevím, jak mládeži vysvětlit, kdo to byli jézeďáci.

Petra (69), jižní Morava

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.