Domů     Jak mě pradědeček naučil zapalovat dýmku
Jak mě pradědeček naučil zapalovat dýmku
3 minuty čtení

Večery jsem proseděl v jeho křesle a četl jeho deníky z cest. Marně jsem si k tomu chtěl zapálit jeho dýmku. Už se na to nemohl dívat, tak přišel.

Tuhle místnost jsem prostě zbožňoval. Stěny byly potažené světle zelenými belgickými tapetami. Uprostřed místnosti stál malý kruhový stolek a nad ním kraloval křišťálový lustr, který si můj praděda přivezl až z Indie.

Nejcennějším kouskem tohoto na první pohled zámeckého pokojíku byla ovšem sada dýmek, čibuků a fajfek. Porcelánové hlavičky fajfek byly zdobené malířskými motivy jednotlivých ročních období.

nemohl jsem se jich nabažit, rád jsem je bral do ruky a prohlížel si jednu po druhé.

Z dýmek snad ještě voněl tabák a z čibuků bylo patrné, že je praděd používal nejraději. Byl to tak trochu podivín. Procestoval celý svět. Byl na významných místech daleko dříve, než je dostihl masový příliv turismu.

A z každé cesty si přinesl nejrůznější suvenýry, hlavně však tabák a dýmky. Četl jsem z jeho deníků pravidelně každý volný večer. Seděl jsem v pohodlném křesle a pokoušel se při čtení kouřit dýmku. Jenomže ta stávkovala! Nechtěla se zapálit, a když se mi to už povedlo, zase zhasla.

Dým nad křeslem

Neuměl jsem to s ní. Tolik jsem chtěl být jako můj prapředek, a přitom jsem si neuměl ani dýmku pořádně zapálit. Manželka mi nadávala, že smrdím tabákem. Pro mě to však byla naopak vůně! Jednou večer se ale mělo všechno změnit.

Vešel jsem v pozdních večerních hodinách do pokojíku, který praděd přezdíval kuřácký salonek, sedl jsem k deníkům a zapálil si dýmku. Opět jsem s ní bojoval. Nevím už, nakolik pokročila noční hodina, když jsem se zvedl k odchodu.

Vtom jsem si všiml, že zpoza vysokého křesla polstrovaného skotským vzorem vystupuje kouř. Nad křeslem se objevovaly krásné kouřové kroužky, které stoupaly jako do výšin nad křeslo a ztrácely se těsně pod lustrem.

Jako by někdo v křesle seděl! Dříve, než jsem zjistil, kdo to v pokoji kouří, ozval se hlas. „Kouření dýmky je rituál, každý si ho přizpůsobí sobě. Ale jsem rád, že čteš moje deníky!“ Trochu zastřený hlas snad patřil mému pradědovi.

Dožil se téměř stovky a před lety jsme mu byli na pohřbu. Obklopil mě strach. Hlas pokračoval: „Na stěně druhá zleva, visí moje nejoblíbenější dýmka. Je vyrobena z briáru, kořene vřesovce. Koupil jsem ji na trhu v Maroku.“

Vůně tabáku

Otočil jsem se a šel směrem k dané dýmce. Vzal jsem ji do ruky a prohlížel si ji. Byl jsem jako ve snách. Pak jsem znova zvedl hlavu. Upřeně jsem sledoval obláčky kouře, vznášející se nad křeslem, ve kterém kdysi praděd rád vysedával.

Uběhly nekonečně se vlekoucí minuty. Poté mi hlas, který jsem slyšel naprosto zřetelně, řekl, abych si dýmku zapálil, že mě bude vést. Se zručností mistra jsem dýmku napěchoval voňavým tabákem a zapálil. Dle rad mého neviditelného učitele jsem vše zvládl perfektně.

Vtom na náměstí cinkly věžní hodiny. Byla jedna po půlnoci. Nad křeslem se vznesl poslední dýmkový kroužek. Posadil jsem se místo něj do hlubokého křesla a hleděl skrze prosklené dveře do zahrady. Nocí se nesla libá tabáková vůně. „Mockrát díky pradědečku!“

Petr (56), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může