Domů     Jak mě pradědeček naučil zapalovat dýmku
Jak mě pradědeček naučil zapalovat dýmku
3 minuty čtení

Večery jsem proseděl v jeho křesle a četl jeho deníky z cest. Marně jsem si k tomu chtěl zapálit jeho dýmku. Už se na to nemohl dívat, tak přišel.

Tuhle místnost jsem prostě zbožňoval. Stěny byly potažené světle zelenými belgickými tapetami. Uprostřed místnosti stál malý kruhový stolek a nad ním kraloval křišťálový lustr, který si můj praděda přivezl až z Indie.

Nejcennějším kouskem tohoto na první pohled zámeckého pokojíku byla ovšem sada dýmek, čibuků a fajfek. Porcelánové hlavičky fajfek byly zdobené malířskými motivy jednotlivých ročních období.

nemohl jsem se jich nabažit, rád jsem je bral do ruky a prohlížel si jednu po druhé.

Z dýmek snad ještě voněl tabák a z čibuků bylo patrné, že je praděd používal nejraději. Byl to tak trochu podivín. Procestoval celý svět. Byl na významných místech daleko dříve, než je dostihl masový příliv turismu.

A z každé cesty si přinesl nejrůznější suvenýry, hlavně však tabák a dýmky. Četl jsem z jeho deníků pravidelně každý volný večer. Seděl jsem v pohodlném křesle a pokoušel se při čtení kouřit dýmku. Jenomže ta stávkovala! Nechtěla se zapálit, a když se mi to už povedlo, zase zhasla.

Dým nad křeslem

Neuměl jsem to s ní. Tolik jsem chtěl být jako můj prapředek, a přitom jsem si neuměl ani dýmku pořádně zapálit. Manželka mi nadávala, že smrdím tabákem. Pro mě to však byla naopak vůně! Jednou večer se ale mělo všechno změnit.

Vešel jsem v pozdních večerních hodinách do pokojíku, který praděd přezdíval kuřácký salonek, sedl jsem k deníkům a zapálil si dýmku. Opět jsem s ní bojoval. Nevím už, nakolik pokročila noční hodina, když jsem se zvedl k odchodu.

Vtom jsem si všiml, že zpoza vysokého křesla polstrovaného skotským vzorem vystupuje kouř. Nad křeslem se objevovaly krásné kouřové kroužky, které stoupaly jako do výšin nad křeslo a ztrácely se těsně pod lustrem.

Jako by někdo v křesle seděl! Dříve, než jsem zjistil, kdo to v pokoji kouří, ozval se hlas. „Kouření dýmky je rituál, každý si ho přizpůsobí sobě. Ale jsem rád, že čteš moje deníky!“ Trochu zastřený hlas snad patřil mému pradědovi.

Dožil se téměř stovky a před lety jsme mu byli na pohřbu. Obklopil mě strach. Hlas pokračoval: „Na stěně druhá zleva, visí moje nejoblíbenější dýmka. Je vyrobena z briáru, kořene vřesovce. Koupil jsem ji na trhu v Maroku.“

Vůně tabáku

Otočil jsem se a šel směrem k dané dýmce. Vzal jsem ji do ruky a prohlížel si ji. Byl jsem jako ve snách. Pak jsem znova zvedl hlavu. Upřeně jsem sledoval obláčky kouře, vznášející se nad křeslem, ve kterém kdysi praděd rád vysedával.

Uběhly nekonečně se vlekoucí minuty. Poté mi hlas, který jsem slyšel naprosto zřetelně, řekl, abych si dýmku zapálil, že mě bude vést. Se zručností mistra jsem dýmku napěchoval voňavým tabákem a zapálil. Dle rad mého neviditelného učitele jsem vše zvládl perfektně.

Vtom na náměstí cinkly věžní hodiny. Byla jedna po půlnoci. Nad křeslem se vznesl poslední dýmkový kroužek. Posadil jsem se místo něj do hlubokého křesla a hleděl skrze prosklené dveře do zahrady. Nocí se nesla libá tabáková vůně. „Mockrát díky pradědečku!“

Petr (56), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka