Domů     Na hřbitově jsem se propadla do opuštěného hrobu
Na hřbitově jsem se propadla do opuštěného hrobu
3 minuty čtení

Tak podivný úplněk jsem v životě nezažila. Nebyl ani tak magický, jako ďábelský. Začaly mě pronásledovat děsivé souhry náhod a zjevovat se nadpřirozené bytosti.

Jezdím na výlety se svými vnuky moc ráda a ze všeho nejradši ke kamarádce na chalupu. Jednou jsem ale na té cestě, kterou znám téměř zpaměti, zažila děsivé dobrodružství. Byla už tma a zničehonic se před námi zjevila objížďka. To je vždycky nepříjemná komplikace.

Díky ní jsem musela vybočit z cesty a zabloudila. Najednou jsem byla na polní cestě. Všude kolem jen pole, lesy, tma. Nejhorší na tom bylo, že se nedalo obrátit. Cesta po poli vedla pouze vpřed. Zaradovala jsem se, když jsme uviděli domek na samotě.

Podivný mužíček

Zastavila jsem před domem a pokřikovala, jestli je někdo uvnitř, že se chceme zeptat na cestu. Nakonec jsem usoudila, že je to rekreační chalupa, ve které zřejmě nikdo není.

Už jsem nasedala k dětem do auta, když jsem spatřila postavu. „Hejkal!“ vykřikl vnouček. Chtěla jsem se začít smát, ale pak jsem se zarazila, protože na vnukově zhodnocení něco bylo. Blížil se k nám opravdu podivný člověk.

Původně jsem na něj mávala, teď jsem toho začala litovat. Rozcuchané vlasy, velké vyjevené oči, křivé zuby, postava vyzáblá, na rukou dlouhé drápy. Vnuci se na zadní sedačce krčili a ani nedutali.

Rakev?

Byla ve mně malá dušička, ale nakonec jsme se s tím člověkem dohodli. Jeho slovům jsem sice moc nerozuměla, zato mi namaloval plánek, který se zdál docela jasný.

Možná to ale namaloval špatně, nebo jsem to já nepochopila, ale podle toho plánu jsme se dopracovali k jakési hřbitovní zdi.

Vylezla jsem bezradně z auta a začala se rozhlížet po okolí. Nebylo tu nic než starý, opuštěný hřbitov. Na oblohu se vyvalil měsíc v úplňku a dodával místu ponurý nádech. Povalené náhrobky byly zarostlé, nebylo poznat, kde hroby jsou a kde bývala cesta.

Vlastně ani nebylo poznat, kde hřbitov začíná, protože najednou země pode mnou povolila. S výkřikem jsem se poroučela pod zem do starého hrobu. Něco mi zaskřípalo pod nohama, asi to byla rakev. Rychle jsem se drápala nahoru.

Naskočila jsem do auta a jeli jsme pryč. Měsíc měl zvláštní modrobílou barvu. Jela jsem cestou necestou stále vpřed a najednou? Přede mnou se opět vynořila ta hřbitovní zeď! Na rozcestí jsem se tedy dala jinou polní cestou, která vedla na opačnou stranu.

Pomohl myslivec

Ale zase se před námi ta zatracená zeď zjevila. Už jsem se začala bát i já. Rychle jsme od hřbitova ujížděli, jenže kam dále na té křižovatce polních cest? Jak jsme tam tak stáli, najednou nám kdosi zaťukal na okno.

Hrůzou jsme nadskočili. V okýnku se objevila zarostlá tvář. S úlevou jsem vylezla z auta. Byl to myslivec. Díky němu jsme našli cestu, kterou jsem v té tmě přehlédla, a ta nás už vyvedla z tajemného strašidelného lesa ven.

Klára (64), Jeseník

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může