Domů     Za sestrou chodila zesnulá babička
Za sestrou chodila zesnulá babička
3 minuty čtení

Mé sestře Míše nikdo nevěřil, že za ní v noci někdo chodí. Bylo lehké říct, že má jen bujnou fantazii. Až později jsem pochopila, že nelže.

Tento příběh je o mé mladší sestřičce Míše a zesnulé babičce. Setkaly se v době, kdy už babička nežila. Mrzí mě, že jsme tehdy Míše nevěřili. Nakonec jsem na vlastní oči viděla něco, co ve mně navždycky zůstane.

Její smrt nás bolela

Tehdy mi bylo deset let a Míše sotva půl roku. Narodila se v březnu a naše babička, o které budu vyprávět, zemřela v září téhož roku. Nám všem to bylo velmi líto. Nejvíce jsme litovali malou Míšu, která si babičku nestihla pořádně užít.

Byla to nejlepší babička. Pečovala o nás s tou největší láskou, a kdyby to šlo, snesla by nám modré z nebe. Když babička zemřela, Míša z toho neměla rozum. Neuměla mluvit, a když už babička nepřišla, nijak po ní nepátrala.

O několik let později, když byly Míše čtyři roky, se stalo něco nečekaného. Jednou v noci urputně plakala. Všichni jsme se k ní seběhli, abychom zjistili, co se děje. „Byla za mnou nějaká paní. Byla celá v červeném a s šátkem na hlavě,“ plakala.

Mamka ji hned začala chlácholit, že měla jen zlý sen. Kdyby se to stalo jen jednou, možná by Míša věřila, že to byla jen noční můra. Jenže ta žena ji navštěvovala několik nocí po sobě. Podle Míšiných slov se s ní snažila rozmlouvat.

Jenže ona se jí tak bála, že vždycky začala ječet a my za ní běželi. Maminka už z toho začínala být zoufalá a zvažovala, že vezme Míšu k doktorovi.

Poznala ji na fotce

Zhruba o rok později, když jsme slavili narozeniny jedné pratety, se hodně vzpomínalo. Táta vyndal stará fotoalba. Všichni jsme si sedli do kruhu a posílali si fotografie. U jedné se Míša zarazila. „Mami, to je ta paní z mého pokoje,“ ukazovala prstem.

Maminka se zarazila. „To je tvoje babička,“ pronesla a podívala se na nás ostatní. „To je ona! Ta za mnou chodí,“ trvala Míša na svém.

Dětská fantazie?

Nikdo z nás tomu nechtěl věřit. Dospělí mluvili o dětské fantazii, jiní o tom, že si ta holka pořád vymýšlí. Další noc už nás Míšin jekot nebudil. Mně to ale nedalo a šla jsem se k ní v noci podívat. A viděla jsem něco úžasného.

Míša seděla na své posteli a vedle ní babička. Je pravdou, že vypadala jinak.

Naše tajemství

Na první pohled bylo patrné, že není skutečná, ale přesto je vidět. Šeptaly si a já je tajně pozorovala. „Pojď k nám,“ vyzvala mě najednou babička, o které jsem si myslela, že o mně neví. Celou noc jsme si povídaly a nám s Míšou bylo krásně.

Míša to hned ráno chtěla všem říct, já ji ale zastavila. „Nikdo nám to neuvěří. Myslím, že bude lepší, když to zůstane naším tajemstvím.“

Už nepřišla

Další dva roky jsme se v noci scházely s babičkou. Jednoho dne už nepřišla. Došlo nám, že už je asi na místě, ze kterého to nejde. Jsem ale ráda, že jsem mohla být součástí těchto setkání.

A největší radost mám z toho, že i Míša měla možnost strávit pár chvil s naší milovanou babičkou.

Alena D. (60), Česká Lípa

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.