Domů     Celý život jsem se kvůli tátovi trápila
Celý život jsem se kvůli tátovi trápila
3 minuty čtení

Záviděla jsem spolužačkám, které měly vzorné tatínky. Protože ten můj mámu i mě brzy opustil a bylo mu podle všeho úplně fuk, co tomu říkáme, a jak se nám daří.

Vlastní táta na mě celý život kašlal. Hrozně jsem tím trpěla a záviděla spolužačkám, které měly vzorné tatínky. Mámu jsem tím deptala. Nemohla za to, co byl táta zač, opilec, hráč a holkař, nedalo se s ním žít.

Měl to v genech, děda byl zrovna takový. Ale vysvětlujte to malé holčičce! Vzpomínám si, jak jsem plakala a mámu prosila, ať mi řekne, co tak hrozného tátovi udělala, když ho to přimělo odejít. Anebo je to snad moje vina? Byla jsem to já, kvůli komu od nás utekl?

Máma si se mnou zkrátka užila. Žádala jsem, ať mi vysvětlí, proč kupříkladu Jarčin táta nikam neodešel a vodí Jarku dvakrát týdně do houslí a v pátek večer vozí celou rodinu na chatu, a náš táta je bůhvíkde a bůhví s kým.

Koukni, tati

Ještě horší to bylo, když jsem dospívala. To už jsem si dokázala zjistit, kde táta zrovna bydlí, střídal adresy jako ponožky, a vypravila se za ním. Nebojácně jsem zazvonila, zpravidla otevřela nějaká ženská a otráveně zasyčela: „Je tady ta tvoje holka, Jardo.“

Prosmýkla jsem se kolem ní, našla tátu v obýváku u fotbalu a strčila mu pod nos žákovskou knížku: „Koukni, tati. Další jednička z přírodopisu.“ Zabručel, že jsem dobrá, a nespustil oči z obrazovky. „Budeš s náma večeřet?“ houkla ta ženská.

Zavrtěla jsem hlavou a ona zas zaplula do kuchyně. Přála jsem si večeřet s tátou, to rozhodně ano, ale jinde, u nás doma, u stolu pro tři. Táta si mě nevšímal, nevnímal mou přítomnost, křičel na hráče na obrazovce.

Jako bych tam nebyla. „Tati,“ zaškemrala jsem, „vysvětlíš mi matiku?“ Odbyl mě: „Nerozumím tomu. A mizím do hospody, tam nemůžeš.“ Odcházela jsem jako spráskaný pes a za mnou zuřila hádka. „Doma budeš!“ ječela ženská z kuchyně. „Ty mi nemáš co poroučet…“.

Lepší než on

Přitom žádné jiné dítě neměl, jen mě. Ale sotva mě bral na vědomí. Alimenty posílal, říkala máma. Avšak jakživ se mnou nebyl na výletě nebo třeba jenom v cukrárně na zmrzlině. Trápilo mě to celý život, neuměla jsem si to vysvětlit. Když umřel, u notáře jsem se dověděla, že všechno, co měl, odkázal mně.

Vyvalila jsem oči. Budu bohatá? Ukázalo se, že ono dědictví je jen chatka na kraji lesa a dva starší psi. Příkladně se o ně starám. Jen ať táta, pokud na mě odněkud kouká, vidí, že jsem lepší než on. A že se o ty psí dědečky starám milionkrát líp než on se staral o mě.

Pavla (61), Pardubice

Související články
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud