Domů     Jasně, že mi už není čtyřicet
Jasně, že mi už není čtyřicet
4 minuty čtení

A co má být? Ve dvaceti jsem měla jiné představy o tom, co budu dělat ve čtyřiceti, a nedovedla jsem si představit svoji šedesátku. To se vymykalo všemu!

Když máte život před sebou, všechno je nějak jednodušší, někdy dokonce černobílé. My jsme mladí a to je to, co nás zajímá. „Jednou na vás dojde,“ smávala se moje babička Květa, když mě kárala, že jsem moc zbrklá a ničeho si nedovedu vážit.

Kouzelná babička

Nebyla to tak docela pravda, ale babička ráda přeháněla podle zásady, že když to dost přeženeš, něco v těch mlaďoších zůstane. Věděla, že ji mám ráda, a tak mě tím škádlila. Když jsem byla dítě, byla to moje kouzelná babička.

Uměla vyprávět strašidelné pohádky, při kterých jsme se s bratrem báli, až jsme se schovávali pod peřinu. Maminka pak vždycky babičce hubovala, že se z nás stanou cvoci, ještě k tomu ustrašení.

Pořádná facka

Kdepak, oba máme pro strach uděláno. A čím se kalendář otáčí rychleji a rychleji, trochu se bojíme jediného. Stáří. Neříkejte, že si občas nepoložíte stejnou otázku. Co bude, až budu stará? Tak to si teď říkám.

Budeme to slavit

Mám slavit kulatiny, už se to chystá. Bratr občas po mně pomrkává, že jako už na mě došlo. Mizera! Jako kdyby ho to také nečekalo! Vždyť mu bude také šedesát, tak co řeší? „Budeme to slavit?“ ptal se tuhle na rodinné sešlosti.

Grilovali jsme a já měla sto chutí po něm hodit takové ty obracecí kleště. Z legrace, jen jsem naznačovala. On si mě vždycky dobíral a já nezůstávala v odpovědích pozadu. „Budeme to slavit!“ potvrdila jsem.

„Víš, co mi to dalo dřiny se toho dožít?“ To zase zpozorněl manžel. On je Petr tak trochu suchar, ale to není žádná vada, kvůli které bych ho přestala mít ráda. „Jaké dřiny?“ zeptal se Petr, aby to ještě víc rozmáznul, že nepochopil, jak si zase dělám legraci.

Zase špičkoval

Nechala jsem ho tápat. On se s tím zase nějak vyrovná. „Ale docela se držíš,“ smál se do toho ticha bratr Leoš. „Ani nevypadáš, že už jsi tak stará!“ Leoše jsem chtěla hned zaškrtit, jako už tolikrát v našem životě. Zase špičkoval.

Ale zase jsem na druhou stranu na ty jeho řeči už zvyklá. „A nemáme to slavit už dneska? Co když se toho nedožiješ?“ A já po něm ty obracecí kleště hodila. Netrefila jsem se, ostatně, to se mi stává.

„Těsně vedle!“ provokoval, ale pak se zklidnil a přinesl moji vrhací zbraň, abych mohla pokračovat v grilování.

Budu babičkou

Naše děti poskakovaly vesele kolem, docela je bavilo, když jsme se my dva štengrovali. Leoš má dvě střepaté holky, Marušku a Ivetu, já si s Petrem pořídila dva kluky, dvojčata. Roberta a Romana.

Už jsou to dospělí lidé, ale někdy se pořád ještě chovají jako puberťáci. Na nich jsem zjišťovala, jak rychle stárnu. A byl to docela fofr. Když maturovali, říkala jsem si, že je fajn, když mám už tak velké děti a ještě jsem mladá.

Po promocích už jsem si nic takového neříkala. Už mi nebylo čtyřicet, ale pořád to šlo. Už jsem měla víc času, rodina je usazená, kluci mi začali brzy vyhrožovat, že budu babičkou. A to Leoš, který je o dva roky mladší, už dědečkem je.

Jeho střapaté holky si pospíšily. „Tak mladá, a už budu babičkou?“ poznamenala jsem. „Když myslíš,“ reagoval bratr. „Se mnou to tenkrát docela zamávalo,“ přiznal.

Koledovala jsem si

Já se na tu roli připravila a také moc těšila. Nevadí přece, že další generace vás v kalendáři posune dál a dál. Nebudu lomit rukama proto, že moji synové vstupují do života naplno. O to jsem si přece dlouho koledovala, a ráda!

Tak si tu šedesátku oslavím jako babička. A bude to velká paráda se vším všudy, rozhodla jsem se. Jo, já, která bych to normálně tak nějak přešla! Všichni se na to těší a já jim tu radost udělám!

Byla to paráda

Oslavila jsem šedesátku a dodnes na to vzpomínám. Mám kolem sebe lidi, které miluji. Vím, že mě také mají rádi. Naše rodina už má tři generace. Jak ráda bych se pochlubila naší kouzelné babičce…

Radka Š. (57), Tábor

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud