Domů     Modré světýlko nám ukázalo zakopanou truhlu
Modré světýlko nám ukázalo zakopanou truhlu
3 minuty čtení

Ten kout zahrady pod skalou nás lákal vždycky. Když jsme tam uviděli modré světýlko, začali jsme kopat. Dědeček měl pravdu, zahrada skrývala poklad.

Babiččina velká zahrada s mnoha tajemnými zákoutími si přímo říkala o důkladné prozkoumání. Jako děti jsme ji dokonale prohledali a totéž udělali i rodiče, když byli malí.

Zejména dědeček nás v našich dobrodružných aktivitách podporoval. Když jsme se do hledání pokladu nehrnuli, sám nám tuto letní prázdninovou aktivitu připomněl.

První léto bez dědečka

Se strýcem a tatínkem jsme dokonce prolezli nedalekou zříceninu a kopali pod Šibeničním vrchem v místech, kde stával dům místního lakomce. Na obou místech měl být podle pověsti zakopaný poklad.

Ať jsme se ale snažili sebevíc, podařilo se nám najít jen starou kliku od dveří a rezavou rozbitou svítilnu. Ten den, kdy jsme narazili na truhlu plnou šperků, jsme se o hledání pokladu vůbec nesnažili. Bylo léto, první léto, které jsme na chalupě trávili bez dědečka.

Krátce předtím zemřel, měl slabé srdce. Ten večer jsme seděli v kuchyni a dlouho do noci karty. Sestřenice Jarka se bála jít sama na záchod do kadibudky na dvoře, tak jsme vyrazili s ní. A tam jsme to uviděli. Namodralé světýlko. Podivně poskakovalo v rohu zahrady u skály, kde míval dědeček malý sklípek.

Splněný sen

Nejprve jsme se báli, vzpomněli jsme si na bludičky a jiné děsivé pohádkové postavy. Pak jsme si ale řekli, že jsme ještě děti a na čisté duše si mocnosti pekelné nepřijdou.

Cestou stál skleník, kde se každý z nás chopil zahradního náčiní od motyček až po hrábě. A poté jsme vyrazili za světýlkem.

Kmitalo stále kolem stejného místa pod dubem, který tam stál od nepaměti. Byl tam velký kámen a nás napadlo, že bychom měli začít kolem něj hrabat a kopat. A tak jsme narazili na truhlu. Mates běžel pro rodiče. Přiběhla celá rodina, včetně babičky.

Když se nám povedlo víko vypáčit, naskytl se nám nejúžasnější pohled v životě. Poklad! Dlouho jsme se jím kochali – a pak jej odevzdali. To nálezné, co jsme dostali, nám tehdy všem hodně pomohlo.

Nepatřili jsme k rodině, která by si mohla finančně vyskakovat. Dodnes si myslím, že to modré světýlko nám odněkud z druhého břehu poslal dědeček, aby nám dokázal, že jsme poklady nehledali marně.

Zuzana (69), Louny

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.