Domů     Nemohu bez něho vůbec žít
Nemohu bez něho vůbec žít
3 minuty čtení

Čtyřicet let manželství je dlouhá doba. Ne všichni to vydrží. Jenže já bych to vydržela klidně dvakrát tak dlouho. Kdyby to jen šlo.

Vzala jsem vodítko a zapískala jsem na Punťu. „Pojď, jdeme ven!“ Náš malý kříženec zavrtěl ocáskem a běžel ke dveřím. Otočila jsem se na Františka. Můj manžel tam stál uprostřed pokoje a usmíval se na mě. „Já zatím otevřu to víno.

Aby se trochu vydýchalo.“ Manžel vzal do ruky vývrtku a usmál se na mě: „Nebuďte tam dlouho.“ Měl takový krásný úsměv, který jsem u něj milovala. Vždy se mu udělaly ve tvářích nádherné dolíčky. Na úsměv, dolíčky a upřímný pohled mě kdysi dostal. Už to bylo dvaačtyřicet let.

Samá láska

František byl u nás v ročníku na vysoké škole úplné zjevení. Jako z jiného světa. Nejenže se mi moc líbil, ale dokázal být i vtipný. Na rozdíl od svých natvrdlých spolužáků byl také nějaký vyspělejší. Jakoby byl starší. Ale nebyl.

Měli jsme narozeniny dva dny po sobě a ve stejný rok. Strašlivě jsem se zamilovala. Svět kolem mě přestal existovat, ročník jsem málem nedokončila. František byl všechno. Zahltila jsem ho svojí láskou, div se neudusil. Ustál to ale a ještě před promocí jsme se vzali.

Život ve dvou

Naše manželství bylo od samého začátku velmi krásné. Oba jsme se milovali a díky tomu jsme mohli čelit i nepřízni osudu, který nám nedopřál děti. Vyzkoušeli jsme i umělé oplodnění, všechno možné, ale nedařilo se.

Shodli jsme se také v tom, že adoptovat děti nebudeme. Zvolili jsme si život ve dvou, a nikdy jsme nelitovali. Byli jsme tu jeden pro druhého. Měli jsme stejné zaměstnání, které nám vyhovovalo. A všechen volný čas jsme pak věnovali sobě. Nikdy se nám to neomrzelo.

Těšili jsme se na důchod

Čím jsme byli starší, tím víc koníčků a zájmů jsme měli. Neustále jsme objevovali nové aktivity a vršila se před námi stále nová a nová přání, která jsme si ještě chtěli splnit. Proč také ne?

Nikdy jsme zbytečně neutráceli, měli jsme našetříno a kuli plány, co všechno podnikneme, až budeme v důchodu. Ten se nám teď blížil. Rozhodli jsme se, že si uděláme pěkný večer.

Připravila jsem nějaké dobrůtky a manžel vybral z naší vinotéky dobré francouzské víno. Jen jsem ještě musela vyvenčit Punťu.

Vůbec nedýchal

Byla jsem venku sotva deset minut. „Františku!“ volala jsem už ode dveří. „Už jsme tady, nalévej do skleniček.“ Nikdo se neozval. Sundala jsem Punťovi obojek, sobě boty a vběhla do obýváku. František ležel na kanapi, ruce rozhozené podél těla. Nedýchal. Myslela jsem, že omdlím.

Nedokážu takhle žít

Pak jsem se ale vzchopila a začala s masáží srdce. Mezitím jsem volala záchranku. Byli tu okamžitě. Ale nic nepomohlo. Manžel prodělal rozsáhlý infarkt a byl na místě mrtvý. Zůstala jsem na světě sama a jsem psychicky úplně na dně.

Vím, že bych se měla nechat hospitalizovat a pořádně se léčit. Jenže Punťu jsme si ještě pořídili s manželem z útulku. Nemohu ho teď dát cizím lidem. Byla by to zrada na něm i na Františkovi. Ten by mi to neodpustil. Kvůli našemu Punťovi ještě žiju. Je to ale život k nežití.

Radka V. (62), Kralupy nad Vltavou

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud