Domů     Po zesnulé dceři zůstala vnoučata
Po zesnulé dceři zůstala vnoučata
4 minuty čtení

Dcera odešla do zaměstnání a už se nevrátila. Na přechodu ji srazilo auto a byla na místě mrtvá. Zůstali po ní tři malí kluci.

Na tu chvíli, kdy mi zavolal zeť z nemocnice, že je moje dcera mrtvá, si pamatuji snad vteřinu po vteřině. Strnule jsem stála s telefonem v ruce uprostřed obýváku a nemohla se nadechnout.

Vše ve mně křičelo, že to nemůže být pravda, a chtěla jsem na místě také umřít. Rozum se vzpíral něčemu tak strašnému uvěřit. Nemohla jsem ani plakat!

Byl to zlý sen

Svět kolem mě zešedl a slunce se schovalo za mraky. V uších mi zněl dceřin hlas. Říkala mi: „Ahoj, mami, tak se uvidíme zítra!“ To bylo poslední, co mi řekla. Bylo jí třicet a byla plná života. Své děti milovala a snesla by jim modré z nebe.

Dokonce na ně i šila a vyráběla hračky. Krásné maňásky a polštářky. Nemohla jsem pochopit, že už ji nikdy neuvidím. Nevím, za jak dlouho, ale zeť mi zavolal znovu. Prý jestli jsem v pořádku. Co to je za otázku, pomyslela jsem si. Jak může být máma, která právě přišla o dceru, v pořádku?

Musela jsem pomoct

On mě ale vzápětí poprosil, zda bych nevyzvedla kluky. Nejstaršího z družiny a mladší ze školky. Jeden byl v prvním a druhý ve třetím oddělení. Nebylo zbytí a já spěchala pro vnoučata. Sílu jim říct, že už nemají maminku, jsem v sobě nenašla.

Zbaběle jsem jim namluvila, že maminka musela zůstat v práci. Tvářit se vesele bylo to nejtěžší, co jsem kdy zažila. Zeť přijel domů o notně dlouhou chvíli později. Oči měl oteklé od pláče a celý se třásl. Úplně se složil. Nezbývalo mi než přespat v jeho bytě.

Ráno jsem všechny vypravila a chystala se domů. Až v tu chvíli mě napadlo, kdo se vlastně bude o děti starat…

Všechno bylo na mně

Zeť měl časově dost náročné zaměstnání a také musel vydělávat. Kvůli hypotéce na byt a půjčce na auto. Odpoledne jsem kluky opět vyzvedla, nakoupila a šla s nimi do parku. S tím nejstarším jsem udělala úkoly do školy a uvařila večeři.

„Musíme si promluvit,“ oslovila jsem zetě, který jen stále mlčel. Na truchlení jsme neměli ani jeden čas. Udiveně ke mně vzhlédl, jako by se divil, o čem s ním chci hovořit. Vůbec mě nevnímal. Takhle to šlo skoro celý měsíc.

Proběhl pohřeb, ale od smrti dcery se nic nezměnilo. Děti i domácnost zůstaly na mně. Snažila jsem se, ale byla čím dál unavenější.

Už jsem nemohla dál

Smutek, námaha a starost o tři neposedné děti si vybraly svoji daň. Byla jsem úplně na dně a usínala ve stoje. Těžké tašky mi způsobily silné bolesti zad. Pořád se mi točila hlava a rozbolel mě žaludek.

Nemohla jsem skoro nic jíst a ráno jsem vstávala s myšlenkou na večer, kdy si budu moct jít lehnout. Byla jsem vyčerpaná. Několikrát za den jsem se rozplakala. „Takhle to dál nejde,“ řekla jsem jednou po večeři svému zeti. Pořád jen hleděl nezúčastněně do dáli a skoro mě nevnímal.

Dohodla jsem se s ním

Všechno jsem mu řekla a zdálo se mi, že tentokrát se soustředí. „Budeme se muset o práci rozdělit. Navrhuji, abys sis vzal na starost nákupy, ráno bych ti napsala vždy seznam všeho, co potřebujeme, a občas nějaký ten úklid, co říkáš?“ Souhlasil.

Dokonce navrhl, že bude vytírat a luxovat. Později mě napadlo, že se pokusím pronajmout svůj byt, abychom měli nějaký ten příjem navíc. Vždyť i za dceřina života mladí těžko vycházeli.

Bylo to těžké, hodně těžké, ale časem jsme si dokázali vytvořit systém, který fungoval.

Vše jsme překonali

Zeť časem dokázal nakoupit i bez seznamu ode mě, a dokonce občas zvládl i něco jednoduchého uvařit. A taky se naučil vytírat a ne-

šmudlat podlahu suchým hadrem. Kluci se snažili a také pomáhali. „Kdyby je tak mohla vidět dcera, byla by tak moc na syny pyšná!“ říkala jsem si snad každý den. Uběhla dlouhá doba. Ze zetě se stal můj syn a nejstarší vnuk se chystal k maturitě.

Pár let jsem už bydlela zase ve svém starém bytě a moje místo zaplnila zeťova přítelkyně. Byla to moc hodná ženská a kluky měla ráda, jako by byli její vlastní. Vzpomínám na chvíle s vnoučaty a na každodenní boj o jejich šťastné dětství. Byla jsem na všechny i na sebe hrdá.

Jitka P. (74), Nový Jičín

Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud