Domů     Stáří matku změnilo, moc jsem se tím trápila
Stáří matku změnilo, moc jsem se tím trápila
3 minuty čtení

Moje máma bývala donedávna svědomitá, dochvilná, pracovitá a spolehlivá. Těžko jsem se vyrovnávala s faktem, že ji ničí stáří.

Matka se mi měnila před očima. Stával se z ní někdo úplně jiný. Zrovna máma, vzor dochvilnosti, spolehlivosti, pracovitosti a smyslu pro suchý humor, se najednou stávala kýmsi záhadným. Cizinkou, která mě děsila.

Obávala se opouštět bezpečí bytu, vycházela jen málokdy, vždy za denního světla. Bála se tmy. Skoro denně jsem jí nosila kastrůlky s jídlem. Jsem vyhlášená kuchařka, baví mě vařit, vyhledávám netradiční recepty.

Onehdy jsem matce přinesla hovězí maso s barevnou rýží, jedna kupička byla růžová, dvě zelené. Je to jednoduchý fígl, rýži obarvíte kečupem a hráškem. Matka to viděla jinak. Oběhla celý barák, zazvonila na většinu partají a naříkala: „Zavolejte policii, vlastní dcera mě chce otrávit.“

Pár lidí si na mě počkalo a udiveně se ptalo, zda mamince nějak ne­ubližuji. „Stáří je prevít,“ mínil můj muž Bohouš. Odbyl to jedinou větou, nechápal, jak moc je to pro mě bolestné a jak se trápím.

Krade cukr

„Táničko, tady máš dvacet korun, kup mi průkazku na autobus, ať nemusím do práce pěšky,“ nakázala mi. „Mami, vždyť si dojdeš jenom do trafiky pro noviny,“ namítla jsem. „A do práce nechodíš už třicet let.“

Matka spráskla ruce a pustila se do lamentování: „Vlastní dcera mi nepomůže, neudělá pro mě ani to nejmenší. To jsem se dočkala!“ Nelenila, tradičně oběhla sousední byty a všem vypověděla, jak na ni kašlu.

Ještě přidala báchorku o tom, že jsem jí ukradla všechen cukr a koření, abych ušetřila. Lidé z domu jí ve velkém nosili cukr, kmín a pepř a koukali na mě skrz prsty. Chápala jsem, že za to nemůže, že se jí zatemnil rozum, ale i tak mě to trápilo.

Někdy jsem byla lítostivá, jindy jsem zuřila. Přála jsem si zažít jediný den, jedinou chvilku, okamžik, kdy by se stala zase mojí mámou, tou laskavou duší z dřívějších dob.

Jen mžik

„Ukradlas mi peněženku!“ vyjela na mě, když obrátila tašku naruby a vypadly jen brýle bez nožičky, brožura o vysokém krevním tlaku a prázdná tuba laku na vlasy. To byla poslední kapka. Nikdy v životě jsem neukradla ani spínací špendlík, natož peněženku.

Sekla jsem sebou na vypelichaný gauč a rozbrečela se. Matka na mě zkoumavě hleděla, očividně v rozpacích, nevěděla, co má dělat. Nakonec si ke mně přisedla a k mému úžasu mě pohladila po vlasech.

Připomnělo mi to doby, kdy jsem byla puberťačka, brečela nad ztracenou láskou, a ona mě utěšovala. Byl to jen mžik, vteřinka. Hned pak se dala do nářků, že nemůže najít Zorku, vlčáka, kterého chovali, když chodila do školy. Ale byla jsem za tu vzácnou chvilku ráda.

Táňa (64), Český Těšín

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud