Domů     Jak jsem málem rozluštil staré písmo
Jak jsem málem rozluštil staré písmo
3 minuty čtení

Byl to přesný sádrový odlitek záhadného disku s podivnými symboly. Scházelo málo a já tomu nápisu porozuměl.

Vykročil jsem z nádražní haly do průtrže mračen. Venku bylo psí počasí a myslím si, že by všichni zdejší psi raději opomenuli vycházku s páníčky. V rukou jsem držel předmět velikosti kola menšího automobilu.

Byl velký, ale ne těžký. Šlo o kus sádrového odlitku, který mi několikrát málem vyklouzl z rukou. Kdopak z těch, kteří vystoupili se mnou z vlaku, tušili, že to, co držím v ruce, je jedna z nejzáhadnějších věcí archeologie na světě.

Kopie tajemného disku z krétského města Faistos. Byl objeven už před více než sto lety a dosud provokoval všechny záhadology, kteří si marně lámali hlavu, co je to zač.

Byly na něm v kruhovém opisu v několika řádcích napsané znaky, písmo, které dosud nikdo nerozluštil.

Disk se roztočil

Do našeho muzea zajímavostí byl zaslán sádrový odlitek s opisem. Seriózní vědci se odmítali diskem za­obírat. Luštěním neznámého písma na kamenném disku jsem se zabýval několik roků marně.

Ten den jsem se vrátil do svého podkrovního bytu až v pozdních večerních hodinách.

Mraky nad mojí hlavou pluly nebezpečně nízko. Nesly sebou vítr, který se začal mísit s deštěm. Jako by počasí brečelo nad marnými snahami světa dopomoci se k výsledkům písma z Kréty. Opřel jsem disk o stěnu své badatelny a usadil se na pohovce.

A tehdy se náhle otevřelo špatně zavřené okno. Okenice třískly do zdi a disk, opřený o roh místnosti, se začal kutálet přes moji pracovnu na druhou stranu. Spatřil jsem znaky, které při otáčivém pohybu do sebe zapadaly.

Byl jsem blízko

Najednou jsem viděl slova a věty, které se chvílemi objevovaly a chvílemi zase ztrácely. Vše mi najednou připadalo lehké a já nahlas vyslovil několik vět. Týkaly se jakési věštby, která měla být pro město Faistos osudová.

Luštění písma doprovodil ostrý záblesk blesku a pak hromobití. Záhy se vše propadlo do inkoustové temnoty. Světlo zhaslo a disk se zastavil o protější zeď. Nárazem se rozpůlil na dvě poloviny a několik menších fragmentů. Marně jsem se pokoušel dát jeho torza dohromady.

Znovu a znovu jsem se pokoušel virtuálně v počítači disk otáčet. Znaky mi nedávaly ani slova ani věty. Nic, co by bylo tak nádherně srozumitelné a jasné, jako té noci. Pokud vím, dosud nikdo písmo z disku z města Faistos nerozluštil. Kdoví, třeba disk „promluví“ jednou při jiné bouři…

Petr (55), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.