Byl to přesný sádrový odlitek záhadného disku s podivnými symboly. Scházelo málo a já tomu nápisu porozuměl.

Vykročil jsem z nádražní haly do průtrže mračen. Venku bylo psí počasí a myslím si, že by všichni zdejší psi raději opomenuli vycházku s páníčky. V rukou jsem držel předmět velikosti kola menšího automobilu.

Byl velký, ale ne těžký. Šlo o kus sádrového odlitku, který mi několikrát málem vyklouzl z rukou. Kdopak z těch, kteří vystoupili se mnou z vlaku, tušili, že to, co držím v ruce, je jedna z nejzáhadnějších věcí archeologie na světě.

Kopie tajemného disku z krétského města Faistos. Byl objeven už před více než sto lety a dosud provokoval všechny záhadology, kteří si marně lámali hlavu, co je to zač.

Byly na něm v kruhovém opisu v několika řádcích napsané znaky, písmo, které dosud nikdo nerozluštil.

Disk se roztočil

Do našeho muzea zajímavostí byl zaslán sádrový odlitek s opisem. Seriózní vědci se odmítali diskem za­obírat. Luštěním neznámého písma na kamenném disku jsem se zabýval několik roků marně.

Ten den jsem se vrátil do svého podkrovního bytu až v pozdních večerních hodinách.

Mraky nad mojí hlavou pluly nebezpečně nízko. Nesly sebou vítr, který se začal mísit s deštěm. Jako by počasí brečelo nad marnými snahami světa dopomoci se k výsledkům písma z Kréty. Opřel jsem disk o stěnu své badatelny a usadil se na pohovce.

A tehdy se náhle otevřelo špatně zavřené okno. Okenice třískly do zdi a disk, opřený o roh místnosti, se začal kutálet přes moji pracovnu na druhou stranu. Spatřil jsem znaky, které při otáčivém pohybu do sebe zapadaly.

Byl jsem blízko

Najednou jsem viděl slova a věty, které se chvílemi objevovaly a chvílemi zase ztrácely. Vše mi najednou připadalo lehké a já nahlas vyslovil několik vět. Týkaly se jakési věštby, která měla být pro město Faistos osudová.

Luštění písma doprovodil ostrý záblesk blesku a pak hromobití. Záhy se vše propadlo do inkoustové temnoty. Světlo zhaslo a disk se zastavil o protější zeď. Nárazem se rozpůlil na dvě poloviny a několik menších fragmentů. Marně jsem se pokoušel dát jeho torza dohromady.

Znovu a znovu jsem se pokoušel virtuálně v počítači disk otáčet. Znaky mi nedávaly ani slova ani věty. Nic, co by bylo tak nádherně srozumitelné a jasné, jako té noci. Pokud vím, dosud nikdo písmo z disku z města Faistos nerozluštil. Kdoví, třeba disk „promluví“ jednou při jiné bouři…

Petr (55), Pardubice