Domů     Moje dcera zemřela mladá
Moje dcera zemřela mladá
3 minuty čtení

Větší hrůza než smrt vlastního dítěte už neexistuje. Život docela ztratí smysl a vy chcete také zemřít. Jenže vám chybí odvaha a musíte žít dál.

Sousedka mě chytla kolem ramen a snaží se mě potěšit tvrzením, že Hanička měla hezký pohřeb. Jak tohle může někdo říct? Jak může být pohřeb hezký? Je to přece děsivý zážitek. Pro mě to tedy byl, i přesto, že jsme už dávno dopředu věděli, že to takto skončí.

Ale člověk přece pořád doufá a čeká na zázrak. Zvlášť když mé Haničce bylo teprve dvaadvacet.

Byla pilná a houževnatá

Moje dcera Hana byla už od útlého dětství velmi nadané dítě. Na co sáhla, to jí šlo. Nejenže se dobře učila, hrála moc hezky na housle. Dokázala mně i sobě ušít takkové kousky, že si všichni mysleli, že je máme z módního salonu.

Ale ze všeho nejradši měla Hanička sport. Hrála tenis, volejbal, a hlavně hokej.

Křehká jen navenek

Na hokejistku by moji dceru nikdo netipoval. Vypadala velmi křehce a zranitelně. Jenže ona byla velmi houževnatá a hned tak nic nevzdávala. Na ledě se z ní stala vždy obávaná bojovnice, která nedovolila protihráčkám přiblížit se k brance.

Byla úspěšná a nebylo to zadarmo. Byla k sobě přísná. Právě tato její povaha jí nakonec pomohla prodloužit si pobyt na světě o pár měsíců. Otázka je, zda to bylo dobře.

Náhlý kolaps

Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Ve druhé třetině hokejového zápasu. Hana statečně hájila obranné pásmo. Náhle se však sama od sebe, aniž by ji někdo atakoval, složila k zemi. A zůstala ležet na ledové ploše.

Odnesli ji na nosítkách a nastalo neuvěřitelné kolečko vyšetření. Na jeho konci byla krutá diagnóza. Rychle postupující rakovina.

Byla to výzva

Neměla jsem daleko ke kolapsu a myslela jsem, že se Hana zhroutí. Ta ale, tak jak byla zvyklá, se k problému postavila čelem. Rakovinu vzala jako výzvu, se kterou je třeba se poprat. Začala se léčit a přitom se snažila dál žít pokud možno normálním životem.

I přes veškerou snahu jí ale síly rychle ubývaly. Když už nedokázala stát na bruslích, chodila spoluhráčky povzbuzovat aspoň na střídačku.

Do všeho šla naplno

Do poslední chvíle také nevzdávala studium na vysoké škole. Zpočátku chodila na přenášky s holí a holou hlavou po chemoterapii. Potom chodila na výuku on line z domova. Byla vážně neskutečně statečná.

Nemoc ji ale stejně doběhla a donutila ji lehnout si do nemocniční postele. Tam napojená na hadičky a různé přístroje pomalu umírala.

Neboj se, mami

Rvalo mi to srdce, když jsem viděla, jak dcera trpí. I mě napadla velice zlá myšlenka, že by bylo možná lepší, kdyby byl už konec. Konec dceřina utrpení. Hana mě přitom neustále ubezpečovala, že to nevzdává. „Neboj se, mami.

Nevyhraju válku, ale nějakou tu bitvu ještě zvládnu,“ říkala mi, když ležela v posteli drobná jako mimino, skoro průsvitná. Chtělo se mi umřít spolu s ní. Když pustila mou ruku a definitivně odešla, na chvíli se mi ulevilo. Pak ale následoval ten nepopsatelný hrůzný stav, který trvá dodnes.

Irena D. (56), České Budějovice

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika