Domů     Učit se žít s mužem byla velká dřina
Učit se žít s mužem byla velká dřina
3 minuty čtení

S Jardou to nebyla láska na první pohled, sbližovali jsme se dlouho a nešlo nám to. Vlastně se to učíme celý život.

Jarda byl kamarád jednoho z mých kolegů z práce, občas se u něho v naší kanceláři zastavil, aby si popovídal, anebo ho vytáhl na pivo. No a časem chodil spíš za mnou než za kámošem.

Jednoho dne mi pošeptal tak, aby to nikdo neslyšel – ale slyšeli to všichni – že by mě rád pozval někam, kde to má rád. Vyjeli jsme z města, zastavili v lese, vedl mě kamsi až doprostřed, k roubené výletní restauraci.

Seděli jsme pod rozložitým kaštanem a do vína nám z jeho koruny padaly bílé kvítky. Tolik romantiky! Vzápětí jako by mi vylil na hlavu kýbl ledové vody. Řekl, že je ženatý. Ochladla jsem a zvedla se k odchodu. V autě mě ubezpečil, že už dávno požádal o rozvod a že se to řeší.

Divné řeči

„Ženatý chlap!“ lomila rukama moje máma. „Je ti skoro pětatřicet, máš nejvyšší čas na dítě, a chceš si ničit život se ženatým?“ lamentovala. Jenomže i k mému úžasu se ukázalo, že Jarda mluví pravdu, skutečně se rozváděl. Spadl mi kámen ze srdce, ale další kamínky zůstaly.

Býval mrzutý a bez nálady, to až později jsem pochopila, že když se lidé rozvádějí, zpravidla nesrší optimismem. U soudu se pralo špinavé prádlo, se ženou si vyčítali kdeco, přetahovali se o dcerku, nebylo mu do žertování. A vedl divné řeči, které mě lekaly. Nejhůř se choval ve společnosti svých kamarádů.

„Ženskou už si nepustím přes práh,“ slíbil jim. Následoval řehot, až se hospoda třásla, hromadný souhlas a gratulace ke skvělému rozhodnutí. Že stojím opodál s vytřeštěnýma očima plnýma slz, to mu bylo fuk. Ani si nevšiml, že jsem odtud utekla. Druhý den se přišel omluvit.

Už se nevracej

Někdy v té době jsem slavila narozeniny. Přinesl povadlou kytku a tvářil se jako vzteklý pes. Když byla oslava v nejlepším, zatáhl mě do chodby a povídá, že si radši půjde domů lehnout, protože má za sebou děsný týden a tady je akorát tak nuda.

Div to se mnou neseklo. Takhle si, panáčku, představuješ oslavu narozenin? „Běž a už se nevracej,“ zasyčela jsem a zabouchla dveře za jeho udiveným obličejem. Uběhlo čtrnáct dní, byly k nepřežití.

Pochopila jsem, že mi schází dokonce i ty jeho chyby a nedostatky. Když jsem ho pak jednou večer našla sedět přede dveřmi, povídám: „Nemůžu bez tebe žít, ani bez těch tvých záporných vlastností.“

Radka (65), Karviná

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.