Domů     To auto byl naší rodině čert dlužen
To auto byl naší rodině čert dlužen
5 minut čtení

Mysleli jsme, že si kdovíjak nepomůžeme, když si naše dvě rodiny pořídí dohromady jeden automobil. To jsme se ale pořádně mýlili…

Nebyli jsme zrovna dvakrát zámožní, stejně jako rodina mého bratra, která obývala druhou polovinu našeho dvojdomku. Ne, že bychom počítali každou korunu ale na pořízení slušného auta ani jedna rodina neměla dost peněz.

Takže můj bratr přišel s nápadem, že si pěkný vůz, nejlépe kombík, koupíme dohromady, budeme se o něj dělit, budeme se o něj společně starat… Zkrátka vypadalo to na samé výhody. I tak jsme si ale nemohli vzít úplně nový vůz, navštívili jsme tedy autobazar.

Výhodná koupě

Ještě dnes si živě vybavuji tvář toho chlápka, který nám šest let starou škodovku vnucoval. Výhodná koupě, nádherná výbava, úžasná motorizace, zachovalý stav, zkrátka vypadalo to, že máme neuvěřitelnou kliku a tohle auto nás poveze jedině za štěstím.

Z bazaru nás pro začátek vezl můj manžel, který vlastnil řidičský průkaz už řadu let, ale jelikož neměl možnost řídit, na tuhle chvíli se znovu odpovědně připravoval v autoškole, zaplatil si kondiční jízdy.

Přesto ta jeho první cesta z autobazaru nebyla zrovna dvakrát jistá… Jednou jsme dokonce jeli na červenou, kterou v nervovém vypětí můj Mirek přehlédl. Auto přijíždějící zprava kolem nás prosvištělo hodně těsně a my slyšeli jeho vzdalující se troubení.

První pokuta

Další řidič v pořadí byl můj bratr a ten se hnal k volantu hned v sobotu, když jsme si měli udělat výlet. Hned při sjezdu z dálnice nás ale zastavila policie a dostali jsme pěkně mastnou pokutu za sjeté pneumatiky.

Bratr pokutu zaplatil, ale můj muž mu hned polovinu částky dal. V tomhle případě jsme nesli vinu jaksi všichni, to bylo každému jasné.

Ale když jsme nabourali, tedy když naboural můj bratr na parkovišti do naleštěného mercedesu, to už byla trochu jiná kategorie. Ten Němec v mercedesu se ani moc nerozčiloval. Zavolal policii a pak svoji pojišťovnu.

Výlet na Křivoklát jsme si tenkrát opravdu neužili. Chtěli jsme to za čtrnáct dní napravit cestou za nákupy do Prahy.

Napálili nás?

Po dvaceti kilometrech nás opět zastavila policie, protože nám nesvítilo jedno světlo. A můj Miroslav se s mým bratrem Václavem začali hádat, kdo že měl světla před jízdou zkontrolovat.

Nakonec společnými silami dokázali žárovku vyměnit a jelo se dál… Tedy ne moc daleko, za chvíli se z motoru začaly ozývat divné zvuky.

Hned jsme zajeli k nejbližší pumpě a tam narazili na pána, který se dušoval, že tohle je sice závada, ale do Prahy a domů s tím ještě dojedeme. Ale když koukal do motoru, kroutil hlavou a obracel oči v sloup.

Když jsme mu řekli že máme auto z bazaru, jen pokrčil rameny a řekl, že jsme pěkně naletěli. V Praze jsme toho tenkrát moc nepořídili. Ve vzduchu se vznášelo mnoho otázek. A především jedna − kde vezmeme na opravu auta.

Rozhodli jsme, že vyrazíme v prvé řadě do bazaru a budeme auto reklamovat. To se také stalo, ale odtamtud se vrátili s nepořízenou. Majitel autobazaru byl na podobné situace zvyklý a dokonale připravený.

Začal mávat smlouvou, vykřikoval něco o paragrafech, zkrátka byl agresivní a Mirek s Vaškem na něho neměli. Že bychom auto do bazaru vrátili, to vůbec nepřipadalo v úvahu.

Raději pěšky

Auto se dalo na dvůr, přikrylo plachtou a přestalo se o něm mluvit. Najednou se z něho stal jakýsi černý Petr, nikdo se za volant nehrnul. Po měsíci se ale Mirek vzchopil a s autem zajel do servisu.

Z částky, na kterou odhadli opravu auta, se mu udělalo špatně a raději se vrátil pěšky. Pro auto zaparkované před autoservisem pak šel potají Václav. Máme dát za opravu auta skoro padesát tisíc, když ani nevíme, co tomu vozu ještě dalšího chybí?

Vůbec se nám nechtělo takhle bezhlavě investovat. Všichni jsme se shodli, že budeme raději chodit dál pěšky, než abychom se vztekali a nervovali provozováním toho vehiklu.

„Prodáme to a za ty peníze si můžeme užít jednu společnou dovolenou, co říkáte?“ To vymyslela bratrova žena. O ní jsem tedy nikdy neměla valné mínění, pokud jde o její zdravý rozum, ale tenhle nápad vypadal docela zajímavě.

Prodáno!

S ohledem na to, co nás v tomhle autě všechno potkalo, se prodej jevil jako jediné východisko. Nepřicházelo v úvahu, že bychom auto prodali přes bazar, o tom se ani nesmělo mluvit, nehodlali jsme podruhé nalítnout. Dali jsme inzerát a chodili k nám zájemci.

O původní ceně nemohlo být řeči, ale když konečně přišel nějaký pán a nabídl nám 55 000 Kč, oddechli jsme si. Na společnou dovolenou do Chorvatska jely naše dvě rodiny autobusem a bylo nám hezky, svobodně, starosti s dopravou jsme nechali na cestovní kanceláři.

Už při cestě tam jsme se všichni s úlevou opili. To bychom si během jízdy vlastním vozem určitě dovolit nemohli. Celý pobyt jsme strávili úvahami o tom, jak je výhodné nemít vlastní auto a myslíme si to dodnes. Od té doby je soužití našich dvou rodin opět bez mráčku.

Jaroslava (62), Brno

Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud