Domů     Manžel ztratil pojem o čase
Manžel ztratil pojem o čase
4 minuty čtení

U manžela, který byl velký sportovec a akční člověk, se v sedmdesáti letech rozvinula Alzheimerova choroba.

Se svým mužem Honzou jsme spolu byli od studií. Oba jsme si zvolili pro život stavařinu, jen on byl o dva roky výš. V té době dělal sportovní gymnastiku, tak to byl kluk jako lusk. Byla to láska jako trám, a vlastně to byl jediný muž mého života.

Byli jsme rodina

Hned po škole jsme se vzali a za dva roky se nám narodil syn Michal. Sice jsme v té době ještě bydleli s rodiči, ale Honza projektoval pro jedno stavební družstvo, tak nám časem pořídil samostatné bydlení v menší bytovce.

Víkendy jsme od jara do podzimu trávili u vody. Žili jsme si vlastně vždy moc pěkně. Ne že by nikdy nebyly nějaké přeháňky, bez těch by to v lásce snad ani nešlo, ale vždy jsme dokázali najít společnou řeč i cestu.

Syn šel v našich šlépějích a stal se z něj úspěšný majitel architektonického ateliéru. Byli jsme moc pyšní. Až najednou, krátce po Honzových narozeninách, se na mě můj muž tak zvláštně podíval a ptá se: „Jano, kolik mi, prosím tě, je?“

Kolik mi je?

Myslela jsem, že si dělá legraci, tak jsem se zasmála a odpověděla: „No sedmdesát, přece!“ Jen si pobroukl a nic neřekl. Ale za chvíli se zeptal zase: „Kolik mi je, prosím tě, let?“ Když se mě zeptal počtvrté, odpověděla jsem:

„Asi sto!“ To byla konečně odpověď, kterou přijal. Dalších pár dní bylo ale zase úplně normálních. Jednou jsme se vraceli tramvají. Dostali jsme od známých fíkus benjamin, který jsem si raději nesla sama v náručí. Před stanicí říkám: „Pojď, Honzo, vystupujeme!“ a šla jsem se k východu.

Ztratil se mi

Jaké šílené zděšení mě čekalo, když jsem zjistila, že můj muž zůstal v tramvaji, která právě zavřela dveře a koukal někam do prázdna. Poklusem jsem se vydala na další zastávku. Tramvaj byla už dávno pryč a můj milovaný manžel bůhví kde.

Telefon měl vypnutý, asi si ho zapomněl dobít. Tak jsem došla na nejbližší policii a nahlásila, co se mi stalo, s tím, že můj muž má alzheimera. Už jsem o té diagnóze neměla pochyb. Tak dlouho mi

trvalo si přiznat, že svého manžela ztrácím. „Běžte domů, my se po něm podíváme a dáme vám vědět,“ řekli mi soucitně policisté.

Přivezla ho policie

Chvíli poté, co jsem domů dorazila úplně zničená, už před domem stavěli policisté. Našli ho během chvíle, jak bloudil po nákupním centru. Ještě večer jsme museli udělat rodinnou poradu, protože bylo jasné, že Honza už nemůže být sám ani chvíli.

Michal ihned kontaktoval domácí péči a kdoví co všechno. Nakonec jsem měla alespoň tři odpoledne volné, kdy jsem mohla odejít v klidu nakoupit nebo na babinec. Moc ráda jsem se chvíli viděla s kamarádkami z vejšky, se kterými jsem mohla normálně mluvit.

Honzův stav se ale stále zhoršoval. Jednoho dne dostal epileptický záchvat. Odvezla ho sanitka a nechali si ho tři dny v nemocnici na pozorování. Horší bylo, že se výrazně zhoršila i Honzova chůze. Doma jsme používali kolečkové křeslo.

Nakonec si člověk zvykne na vše, jen povídání s mým milovaným partnerem mi moc chybělo. Světlé chvilky měl jen zřídka. Většinou byl ve svém světě, i když se někdy zdálo, že se potutelně usmívá.

Vyčítala jsem si všechno

Také míval i velmi těžké chvíle, kdy chtěl někam jít sám, padal mi na zem, zlostně se po mně oháněl. To jsem pak vždy proplakala zbytek dne.

Kolikrát jsem neměla ani sílu ho zvednout, a když se to stalo v noci, protože se občas probudil a nevěděl, kde je, musela jsem to zvládnout sama. Když se jeho epileptické záchvaty zhoršily, musel znova do nemocnice na pozorování.

Dodnes si vyčítám, že se mi první dny ulevilo. Můj Honza se totiž z nemocnice už nevrátil. Napřed jsem si vyčítala, že zemřel, protože jsem byla ráda, že mám chvíli pro sebe.

Až náš syn mě uklidnil s tím, že víc jsem dělat nemohla, a přišel s nápadem, že když už jsem tak zběhlá v péči o lidi s touto chorobou, mohla bych chodit pomáhat těm, kteří jsou teprve na začátku té těžké cesty, která vždy končí v mlze.

Jana P. (72), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Koncem léta jsem se měla vdávat. Spolužačka Zuzana si přála poznat mého budoucího manžela, což jsem jí umožnila. Nechápala jsem, jak mi to mohla Zuzana udělat. Nebyly jsme nejlepší kamarádky, ale znaly jsme se dobře, chodily jsme spolu do třídy, myslela jsem, že je to normální, docela prima holka. Když však později došlo na lámání chleba, jasně mi naznačila, že mě ve skutečnosti nenáviděla. Zír
3 minuty čtení
Můj tatínek byl profesí lékař. A jednou zachránil muže, u něhož pak lidé říkali, že jej osud pro mne vybral. Bohužel jsem poslechla. Tatínkovi jsem odmala někdy asistovala v ordinaci. Tedy asistovala… Podávala jsem nástroje, dávala pacientům lentilky jako léky a oni se rozplývali, jak jsem roztomilá. Možná ale i to pomohlo k jejich uzdravení. O tom ale psát nechci. Jednou jsme se s otcem při
3 minuty čtení
Má dcera byla nešťastná, a vtom se objevil on. David, který byl ztělesněným dobrem. O to horší bylo, že tak náhle odešel, a mé dceři opět zčernal svět. Stalo se to před 15 lety. Radka, má dcera, byla tehdy čerstvě rozvedená. Zlomená, zklamaná, nevěřila mužům. Měla děti, které jí dávaly lásku. Vlastně i toužila po příteli, zároveň se ale bála. Neuměla jsem jí pomoct. Situace se však zhoršila. Ně
5 minut čtení
Dnes o tom slýcháme často. Tehdy, ještě za minulého režimu, se o tom ale moc nemluvilo. O lásce z ciziny. Já ji prožila. Bohužel. O mé známosti vědělo jen pár lidí. Některým kamarádkám jsem to ani neřekla. Bála jsem se, že mě odsoudí. Jmenoval se Dámin a studoval v Praze medicínu, já jsem chodila na ekonomku. Potkali jsme se na jednom studentském večírku a jeho uhrančivé oči si mne hned podmani
6 minut čtení
Byli jsme šťastní. Já s manželem, syn Patrik s Klárou a její rodiče. Byli jsme skvělá, velká rodina. Jenže nevinná nehoda vše změnila. Snacha zemřela, a to nás krutě rozdělilo. Všichni nám záviděli, jak skvěle vycházíme. Navštěvovali jsme se na chatách, jezdili jsme na dovolené, pomáhali jsme si. Často to totiž někde skřípe. Buď mladí vycházejí jen s jednou částí rodiny, nebo je tam minimálně c
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tradiční vánoční španělské polvorones
tisicereceptu.cz
Tradiční vánoční španělské polvorones
Vůní připomínají perníčky, ale jejich struktura je odlišná. Polvo ve španělština znamená prach. Na těsto 160 g pšeničné mouky 40 g pražených mandlí 80 g vepřového sádla 60 g moučkového cukru
Hra kontrastů a barevných protikladů
rezidenceonline.cz
Hra kontrastů a barevných protikladů
Tak by bylo možné výstižně charakterizovat okouzlující výsledek rekonstrukce obytných prostor v secesním domě, jejichž půdorys má netradiční podobu trojúhelníku. Někdejší velkorysé dispozice, které byly za dob normalizace necitlivě rozděleny na dvě samostatné bytové jednotky, se podařilo znovu spojit. Než však projekt dospěl ke své současné podobě a dokonalé souhře, bylo nutné zdevastovaný prostor rozsáhle zrekonstruovat. Cíl byl jasný: Propojit secesních
Čeští vědci varují: Vitamin E v náplních do elektronických cigaret poškozuje plíce
21stoleti.cz
Čeští vědci varují: Vitamin E v náplních do elektronických cigaret poškozuje plíce
Náplně do elektronických cigaret dříve obsahovaly acetát vitaminu E. Jeho škodlivost popsali vědci ze Spojených států amerických už v roce 2019. Českým vědcům z Akademie věd ČR se nyní podařilo zjisti
Slunečná zimní dovolená na jižní straně Alp
iluxus.cz
Slunečná zimní dovolená na jižní straně Alp
Na jižní straně rakouských Alp je na sjezdovkách obzvlášť slunečno. To je jeden důvod, proč jsou Korutany jako lyžařská destinace stále oblíbenější, a to především u rodin s dětmi. Prosluněné svahy
Proč prezident Jefferson neslavil Den díkůvzdání?
historyplus.cz
Proč prezident Jefferson neslavil Den díkůvzdání?
Pokud letos nevyklíčí, jsou veškeré naděje anglických kolonistů v Novém světě zmařeny. „V čem je chyba?“ drbou si zmateně hlavy. Do roka jich umírá celá polovina. Až díky jednomu z místních indiánů pochopí, že ve zdejších podmínkách nelze pěstovat stejně jako v rodné Anglii. Poučí se a bohatá sklizeň znamená příslib přežití kolonie.   Vděční
Kouzlo zimního lesa: Co nevíte o českých zvířatech?
epochaplus.cz
Kouzlo zimního lesa: Co nevíte o českých zvířatech?
Jezevec nervózně pobíhá po své noře. Jaký strašný puch! Tohle mu byl čert dlužen. Do jeho slovutného podzemního skvostu zvířecí architektury se drze nastěhovala liška!   To jelen může vážit až úctyhodných 500 kilogramů, hopkat umí až 78kilometrovou rychlostí a některé jeho poddruhy překvapí pozorovatele hřívou. Stejně tak nejde univerzálně říct, že mláďata jelena evropského
Lstí jsem udělala z kamarádky šedou myš
skutecnepribehy.cz
Lstí jsem udělala z kamarádky šedou myš
V mládí jsme byly nejlepší kamarádky, pak se ale ona skvěle provdala, zatímco já zažila pád dolů. Musela také okusit, jaké to je být šedou myší, padat ke dnu. Když jsme končily základní školu, slibovaly jsme si, že naše přátelství nikdy neskončí. Budeme se pravidelně vídat a vyprávět si dál svá dívčí tajemství. Tak tomu bylo po
Kam na výlet do muzea v zimě?
epochanacestach.cz
Kam na výlet do muzea v zimě?
Zima klepe na dveře a slibuje spousty zábavy. Ale když vás zimní radovánky unaví, útočiště najdete v muzeích, galeriích a na výstavách. Zima je ideální období pro kulturní zážitky a poznávání! Jan Becher muzeum Karlovy Vary Muzeum se nachází na místě původní továrny na výrobu Becherovky, kterou tu roku 1867 založil Jan Becher. Kromě expozice
Unavuje Gondíková Langmajera stále fňukáním?
nasehvezdy.cz
Unavuje Gondíková Langmajera stále fňukáním?
Na první pohled je plná energie a pozitivního pohledu na svět. Jenže zdání možná klame. Herečka Adéla Gondíková (51) si prý umí postěžovat, což logicky nejvíc odnáší její manžel Jiří Langmajer (58).
Blaničtí rytíři: Pouhá legenda, nebo potvrzená skutečnost?
enigmaplus.cz
Blaničtí rytíři: Pouhá legenda, nebo potvrzená skutečnost?
O proslulé hoře Blaník je všeobecně známo, že zde odpočívá bájné vojsko knížete svatého Václava, které v nouzi nejvyšší přijde naší zemi na pomoc. Ve skutečnosti je Blaník přímo protkán celou řadou da
Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku. Dosud největší úlovek měl 228 centimetrů a 91,5 kilogramů.
epochalnisvet.cz
Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku. Dosud největší úlovek měl 228 centimetrů a 91,5 kilogramů.
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska…Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách jižní
Božské souostroví – Seychely
nejsemsama.cz
Božské souostroví – Seychely
Pojďte se s námi na chvilku zasnít. Co kdyby opravdu existoval Ježíšek a nadělil by vám letos pod stromeček dovolenou na Seychelách? Jednou z destinací snů je pro mnohé souostroví Seychely, které leží v modrozelených vodách Indického oceánu. Mnoho turistů si sem celoročně najde cestu za rozmanitou přírodou, dlouhými bílými plážemi a křišťálově čistým mořem. Krásné koupání, ale také poznávání