Své děti jsem vychovala dobře, byly to hodné a slušné dcery. Nevím, po kom se nevydařil můj jediný vnuk? Asi jsem ho rozmazlila!
Když chodil vnuk Pepíček na základní školu, dostala se dcera do problémů. S manželem se doma hádali a vypadalo to na rozvod.
Nechtěla jsem, aby v tom můj vnuk vyrůstal, a tak jsem si ho vzala k sobě. Měla jsem jen samé dcery, žádného syna, tak jsem se o vnoučka náležitě starala a on se stal rychle babiččiným mazánkem. Měl u mě první i poslední.
Něco za něco
Když se podávaly přihlášky na střední školu, neměl žádné ambice. Dalo mi práci, než jsem ho přemluvila, aby šel na gymnázium. Za odměnu, že se tam dostane, jsem mu slíbila nový mobil a po něm jsem přidala i počítač, za to, že zvládne první ročník. Škola ho nebavila, často tam vůbec nedorazil.
V pololetí neměl dostatek známek na to, aby mohl být klasifikovaný. Musela jsem se hodně snažit, aby se dostal do druhého ročníku. A tam už jsme to vzdali on i já. Brečela jsem kvůli tomu.
Byla to moje velká prohra.Mé sny o doktorovi nebo inženýrovi se rozplynuly. Pepík přešel na učňák, ale ani ten ho neoslovil.
Živila jsem všechny
Líbilo se mu vymetat různé podniky a jezdit s kamarády na víkendy. Doufala jsem, že si najde nějakou holku, která ho přivede k rozumu. A to se opravdu stalo. Nebyla to žádná chytrá krasavice, ale zdálo se, že má na vnuka dobrý vliv.
Podstrojovala jsem jim, zatímco oni si šťastně cvrlikali v pokojíku. V mém domku nemuseli hnout prstem. Ráno měli snídani na stole, v poledne oběd a večeře byla taky přichystaná. Prala jsem, uklízela, starala se o zahrádku. Když se narodila první pravnučka, byla jsem v sedmém nebi!
Haničku jsem milovala, koupila jsem jí první poslední. A pak najednou Pepík ztratil práci…Tak jsem je začala živit všechny. Žili jsme z mého důchodu a z peněz, co jsem si naspořila. Však si je do hrobu nevezmu, říkala jsem si. Jednou mi ale volala sociálka.
Přišel jim anonym, že se matka o holčičku nestará, Pepík hrozně pije a oba se přiživují na mně… Až do té doby jsem si něco takového nepřipouštěla. Já byla ale dobrá babička a všechno jsem to sociálce popřela. Nakonec se Pepík rozvedl. Jeho žena se o malou Haničku vůbec neprala, tak jsem si ji vzala k sobě.
Zase na plný úvazek
Pepík si stálou práci nenašel, ale občas měl nějakou brigádu. Jednou přišel domů s tím, že se zamiloval. Dotyčná Petra byla na podpoře, tak se k nám nastěhovala i se svým tříletým synkem Edíkem. Uplynul rok, a Petra otěhotněla. Narodil se zdravý a krásný Toník.
Petra po mateřské nastoupila jako pomocná síla do školní jídelny a Pepík se uchytil jako skladník. A já jsem babička na plný úvazek. Inu tři pravnoučci, to už je pořádná nálož! Ale já to zatím zvládám, jen se každý večer modlím, aby ta práce mladým vydržela. Můj důchod by nás šest už neuživil.
Anna (76), Třebíčsko
