I když se staráte o své blízké co nejlépe, uchránit je od všeho nedokážete. Patrik byl takový případ.

Vím, jak moje sestra Petra trpí, a mám o ni velký strach. Jak strašlivé je přežít smrt vlastního dítěte, to si lze jen těžko představit. Jenže to, že tu Patrik už není, je především jeho vina. Neměl se dát zlákat snadným výdělkem.

Měli se přece s Líbou a dětmi dobře. Navíc jim moje sestra vždy něco do rozpočtu přidala. Milovala svého syna i jeho rodinu.

Nikdo vůbec nic netušil

Můj synovec měl celkem slušné zaměstnání, jeho žena také. Jejich dvojčátka, holčičky, už chodily do školy a zdálo se, že ke spokojenosti v této rodině nikomu nic nechybí.

Jenže to jsme netušili, že Patrikovi se omrzel rodinný stereotyp a chtěl trochu adrenalinu. Našel ho v sázkách a kartách. Točily se v tom zřejmě velké peníze, které synovec někdy vyhrál a jindy zase prohrál. Bohužel zřejmě častěji prohrával, než vítězil.

Ale Patrik na sobě nedal nic znát, nikomu nic neřekl. Dokázal si vždy včas půjčit, aby byl rodinný rozpočet v pořádku a nemusel nikomu doma ani jinde nic vysvětlovat. Jenže dluhů přibývalo a možností, kde si půjčit, zřejmě ubývalo a ubývalo.

Vrať nám všechny prachy!

Jeho věřitelé na něj začali pravděpodobně dost tlačit a chtěli peníze vrátit. Pak přišla exekuce, kdy jim doma skoro vše zabavil exekutor. A než to Patrik stačil své ženě všechno vysvětlit, stala se ta tragédie.

Patrik se dostal do hádky s jedním ze svých „parťáků“ a ten na něj vytáhl nůž. Patrik zraněním v nemocnici druhý den podlehl. Všichni jsme byli v naprostém šoku. Jak to, že jsme si nevšimli, že má Patrik tak velké potíže? A co teď bude s Líbou a děvčaty? Vždyť přišly nejen o tátu a manžela, ale zbyly jim jen samé, a to nemalé dluhy.

Trest to nenapraví

Toho darebáka, co synovce zabil, sice odsoudili, ale náš zničený život to už nikdy nespraví. Věřím, že s mojí a Petřinou pomocí to Líba a moje praneteře všechno zvládnou. Ale bude tu pořád to prázdné místo.

Eliška L. (62), Ostrava