Domů     Pronásledovala nás světelná koule
Pronásledovala nás světelná koule
3 minuty čtení

Loni na podzim jsme si chtěli s manželem v noci zkrátit cestu přes hřbitov. Měli jsme čest s něčím, s čím si není radno zahrávat.

Nevím, jak to máte vy, ale já mám hřbitovy ráda. Ráda se jimi jen tak procházím a přemýšlím nad životem. Je to místo, které je třeba uctívat a chovat se na něm se vší pokorou. A i když jsem to svému manželovi několikrát zdůrazňovala, nedal na mě.

Zkratka přes hřbitov

Loni na podzim jsme se s přáteli vraceli z vesnické zábavy. Petr měl docela upito a cesta s ním byla zdlouhavá. V jednom kuse zastavoval a opilecky hulákal. Vzhledem k tomu, že už bylo kolem půlnoci a děsná zima, rozhodla jsem se pro zkratku.

„Vezmeme to přes hřbitov, bude to kratší,“ navrhla jsem. Druhá dvojice, která šla s námi, dala jasně najevo, že se bojí a raději půjde delší cestou. Manželovi to v jeho stavu bylo jedno a šel se mnou.

Ještě než jsme na hřbitov vstoupili, připomněla jsem mu, jak je třeba se tam chovat. „Hlavně neřvi a buď potichu,“ zdůrazňovala jsem a on kýval.

Vrata se prudce zabouchla

Otevřela jsem pomalu železná vrata a v tichosti postrčila usínajícího Petra, aby vstoupil. „Žádné hlouposti, jasný?“ opakovala jsem mu a on se mi vysmál. ,,Nebo co? Vyleze z hrobu nějaký nebožtík?“ pronesl a přišel si velice vtipný.

Po pár metrech se stala první podivná věc. Ta vrata, kterými jsme prošli, se sama velmi rychle a prudce zabouchla. Já celá zkoprněla a zmocnil se mě strach. Manželovi také zamrzl úsměv na rtech. Skoro se zdálo, že tím, co viděl, v minutě vystřízlivěl. „Jdeme,“ řekl a udělal gesto, abych byla potichu.

Ozvaly se hlasy

Hřbitov byl zahalen do tmy. Jediné, co nám místy svítilo na cestu, byl měsíc blížící se úplňku. Pak si manžel začal zpívat. A to dost nahlas. „Buď ticho!“ vyštěkla jsem na něj. „Nebuď tak upjatá,“ obořil se na mě a dál si něco vyřvával.

Pak ho napadlo, že se posadíme na lavičku a budeme si povídat. Sotva jsme dosedli, v těsné blízkosti jsme uslyšeli hlasy. Byly jich snad stovky, možná i tisíce. „To děláš ty?“ zeptal se Petr. Já jen zakroutila hlavou.

A pak jsem na konci hřbitova spatřila světlo ve tvaru koule, jak lítá vzduchem. „Tady končí sranda. Musíme pryč,“ řekla jsem a chytila manžela za ruku.

Brána byla zamčená

Rychlým krokem jsme se vydali k druhé bráně. V tu chvíli jsem si nepřála nic jiného než z toho místa zmizet. Hlasy zesilovaly, navíc zněly víc než nepřátelsky. Zrada přišla v momentě, kdy jsem sáhla na kliku brány a chtěla ji otevřít. Byla zamčená.

Manžel ukázal na zeď. Na nic jsme nečekali a rychle ji přeskočili. Dopadli jsme do trávy. Světlo vzlétlo nad nás, na malý moment se zbarvilo do ruda a pak odletělo pryč. „Tak tudy už nikdy nepůjdu,“ řekl přiškrceným hlasem manžel.

Musím uznat, že to byl tak strašidelný zážitek, že mi z něho běhá mráz po zádech ještě dneska. Od té doby chodím na hřbitov už jedině za světla.

Denisa H. (51), Ostrava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika