Domů     Pronásledovala nás světelná koule
Pronásledovala nás světelná koule
3 minuty čtení

Loni na podzim jsme si chtěli s manželem v noci zkrátit cestu přes hřbitov. Měli jsme čest s něčím, s čím si není radno zahrávat.

Nevím, jak to máte vy, ale já mám hřbitovy ráda. Ráda se jimi jen tak procházím a přemýšlím nad životem. Je to místo, které je třeba uctívat a chovat se na něm se vší pokorou. A i když jsem to svému manželovi několikrát zdůrazňovala, nedal na mě.

Zkratka přes hřbitov

Loni na podzim jsme se s přáteli vraceli z vesnické zábavy. Petr měl docela upito a cesta s ním byla zdlouhavá. V jednom kuse zastavoval a opilecky hulákal. Vzhledem k tomu, že už bylo kolem půlnoci a děsná zima, rozhodla jsem se pro zkratku.

„Vezmeme to přes hřbitov, bude to kratší,“ navrhla jsem. Druhá dvojice, která šla s námi, dala jasně najevo, že se bojí a raději půjde delší cestou. Manželovi to v jeho stavu bylo jedno a šel se mnou.

Ještě než jsme na hřbitov vstoupili, připomněla jsem mu, jak je třeba se tam chovat. „Hlavně neřvi a buď potichu,“ zdůrazňovala jsem a on kýval.

Vrata se prudce zabouchla

Otevřela jsem pomalu železná vrata a v tichosti postrčila usínajícího Petra, aby vstoupil. „Žádné hlouposti, jasný?“ opakovala jsem mu a on se mi vysmál. ,,Nebo co? Vyleze z hrobu nějaký nebožtík?“ pronesl a přišel si velice vtipný.

Po pár metrech se stala první podivná věc. Ta vrata, kterými jsme prošli, se sama velmi rychle a prudce zabouchla. Já celá zkoprněla a zmocnil se mě strach. Manželovi také zamrzl úsměv na rtech. Skoro se zdálo, že tím, co viděl, v minutě vystřízlivěl. „Jdeme,“ řekl a udělal gesto, abych byla potichu.

Ozvaly se hlasy

Hřbitov byl zahalen do tmy. Jediné, co nám místy svítilo na cestu, byl měsíc blížící se úplňku. Pak si manžel začal zpívat. A to dost nahlas. „Buď ticho!“ vyštěkla jsem na něj. „Nebuď tak upjatá,“ obořil se na mě a dál si něco vyřvával.

Pak ho napadlo, že se posadíme na lavičku a budeme si povídat. Sotva jsme dosedli, v těsné blízkosti jsme uslyšeli hlasy. Byly jich snad stovky, možná i tisíce. „To děláš ty?“ zeptal se Petr. Já jen zakroutila hlavou.

A pak jsem na konci hřbitova spatřila světlo ve tvaru koule, jak lítá vzduchem. „Tady končí sranda. Musíme pryč,“ řekla jsem a chytila manžela za ruku.

Brána byla zamčená

Rychlým krokem jsme se vydali k druhé bráně. V tu chvíli jsem si nepřála nic jiného než z toho místa zmizet. Hlasy zesilovaly, navíc zněly víc než nepřátelsky. Zrada přišla v momentě, kdy jsem sáhla na kliku brány a chtěla ji otevřít. Byla zamčená.

Manžel ukázal na zeď. Na nic jsme nečekali a rychle ji přeskočili. Dopadli jsme do trávy. Světlo vzlétlo nad nás, na malý moment se zbarvilo do ruda a pak odletělo pryč. „Tak tudy už nikdy nepůjdu,“ řekl přiškrceným hlasem manžel.

Musím uznat, že to byl tak strašidelný zážitek, že mi z něho běhá mráz po zádech ještě dneska. Od té doby chodím na hřbitov už jedině za světla.

Denisa H. (51), Ostrava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud