Domů     Podivná světla mě svedla z cesty
Podivná světla mě svedla z cesty
3 minuty čtení

Toulala jsem se lesem, když jsem v dálce zahlédla zářivě červená světla. Zvědavost mi nedala a já se vydala směrem k nim.

Procházky lesem doslova zbožňuji. Jedna taková mi však jednou během horkého léta přidělala vrásky na čele. Podivná světla mě totiž zavedla hluboko do lesa mezi stromy a já jsem pak marně hledala cestu zpět. Z prekérní situace mě nakonec vysvobodila šipka, kterou kdosi sestavil z kůry.

Procházky mě nabíjejí

Přírodu mám ráda odmalička. Do lesa chodím často a s chutí. Pročistím si tam hlavu, přijdu na jiné myšlenky a odpočinu si. Dá se říct, že tahle činnost patří k mým nejoblíbenějším.

Jsem už tři roky rozvedená, žiji sama a opravdu zbožňuji, když se můžu jen tak projít a kochat se přírodou. Rázem zapomenu na všechny útrapy.

Sešla jsem z cesty

Do lesa jsem zašla i onoho letního dne. Byl krásný podvečer, zkrátka čas jako stvořený na příjemnou procházku. Neváhala jsem proto ani vteřinu a vyrazila do svého oblíbeného borového lesa, jenž se nachází nedaleko mé chalupy.

Ušla jsem asi půl kilometru a najednou dostala hroznou chuť na borůvky. Uhnula jsem z cesty a hledala modré bobule, když jsem si najednou všimla něčeho podivného. Přede mnou v dálce zářila jakási červená světla. Velice ostře.

Na rovinu říkám, že jsem nikdy nic podobného neviděla. Zajímalo mě, co to je, a snažila se tomu přijít na kloub.

Kolem mě byly jenom stromy

Ušla jsem zhruba dvě stě metrů, ale světla zářila dál ve stejné vzdálenosti a já se k nim nijak nepřibližovala. Vzdala jsem to a rozhodla se vrátit na cestu. Jenže když jsem se ohlédla za sebe, polil mě studený pot. Vůbec jsem nevěděla, kudy zpátky!

Ocitla jsem se poměrně hluboko v lese a neviděla kolem sebe nic než stromy. Riskla jsem to, prostě jsem se obrátila a šla přibližně stejnou cestou nazpátek.

Smiřovala jsem se s nejhorším

Prodírala jsem se lesem asi deset minut, ale cesta nikde. „Do háje,“ láteřila jsem a do očí se mi hrnuly slzy. Zkusila jsem změnit směr, ale marně. Bloudila jsem lesem a nevěděla si vůbec rady.

Pomalu se přitom začínalo stmívat a mě začala pomalu zachvacovat panika. Už jsem se smiřovala s tím, že tu strávím noc, a přepadaly mě ty nejčernější myšlenky, když jsem pár metrů před sebou spatřila jakousi hromádku.

Do lesa chodím pořád

Když jsem přišla blíž, zjistila jsem, že to je šipka sestavená z borové kůry. Ukazovala doprava. Nechápala jsem to, ale naposledy jsem zkusila štěstí a vydala se vpravo. A udělala jsem moc dobře!

Po zhruba pěti minutách jsem našla cestu z lesa a došla až ke své chalupě. Když jsem se vysprchovala a vzpamatovala se, intenzivně jsem dumala, co ta podivná světla znamenala, proč jsem zabloudila a jaká dobrá duše mi pomohla z lesa ven.

Odpověď neznám ani po dvou letech, i když se mi od té doby už nic podobného nepřihodilo. Na procházky do lesa jsem ale nezanevřela a vychutnávám si je dál.

Martina D. (53), Šumava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka