Domů     Ztratila se nám sestřenice
Ztratila se nám sestřenice
4 minuty čtení

Nezavolala, nepřišla a doma také nebyla. Naše rodinná kamarádka, vždy spolehlivá a dochvilná, se ztratila. Jako kdyby se po ní slehla zem!

Nikdo nám nevěřil, že se muselo stát něco špatného. Museli jsme ji s manželem začít hledat samotní! Bylo to skoro jako v nějaké detektivce.

Byla vlastně sama

Naše sestřenice Tonička jednoho dne nepřišla na nedělní oběd. Byla to tradice už spoustu let a my si neděli bez Toničky vlastně už ani nedokázali představit. Původně to byla manželova sestřenice.

Později jsem se s ní seznámila i já, a nakonec se stala Tonička součástí naší rodiny. Děti a později i jejich děti ji měly moc rády a ona je také. Možná o to víc, že nikoho neměla. Manžela ani rodiče či sourozence.

Vyrostla kdysi v dětském domově a z lidí měla strach. S nikým, tedy mimo nás, se nekamarádila. Manžela nikdy nehledala a samota ji nijak netížila. K nám ale chodila ráda, alespoň doufám!

Společně jsme vždycky probrali, co se za celý týden přihodilo, vzájemně jsme se informovali, co kdo zrovna čte a co sleduje v televizi. A taky jsme si hezky zamlsali.

Byla to dobrá společnost

Prostě jsme společně strávili příjemné odpoledne. Občas jsme se samozřejmě neshodli, ale o to větší byla zábava, když jsme si vzájemně kritizovali nekonečné seriály nebo nové detektivky. Občas jsme se smáli, až nám tekly slzy!

Proto jsem se na její pravidelné návštěvy moc těšila. Toniččinu přítomnost bych uvítala i častěji, ale ona nechtěla. Jak říkám, vyžívala se v samotě!

Jako kdyby se slehla zem

Tentokrát jsme na její příchod čekali s manželem marně. „Zavolám jí!“ řekl můj muž a chopil se telefonu. Měla ho vypnutý! Najedli jsme se a vyrazili za ní. Co když je nemocná a něco potřebuje? I přes hlasité zvonění Tonička neotvírala. Ani sousedé ji neviděli.

„Neměli bychom to nahlásit na policii?“ zeptala jsem se, ale manžel jen pokrčil rameny: „A co jim asi řekneme? Že pohřešujeme kamarádku už celých pár hodin? Vysmějí se nám…“ Měl pravdu. Pro jistotu jsme obvolali všechny nemocnice.

Také jsme párkrát objeli celé město, obchodní řetězce a prošli park. Zašli se podívat k řece. Nikde nikdo, po naší kamarádce ani stopa. Ráno jsme vše zopakovali a s těžkým srdcem se vydali na policii. Nevysmáli se nám, ale vážně nás taky nebrali. Prý je Tonička dospělá a může si dělat, co chce…

Byla zmatená

Byla v důchodu, tak se po ní nesháněli ani v práci. Prostě, mimo nás Tonička nikomu nechyběla! Znovu jsme zvonili na její sousedy. Tentokrát jsme se přece jen něco dozvěděli. Taková holčina, sotva pubertě odrostlá, si na Toničku vzpomněla.

„Mluvila nějak divně. Nesla s sebou takový malý kufřík a prý že musí jet do Prahy!“ Podivili jsme se. Tonička a do Prahy? Vždyť ji děsilo i naše malé okresní město. Natož Praha! Přes všechny pochybnosti jsme se vydali na nádraží.

To jsme v našem prvním pátrání opomenuli. Samozřejmě tam Tonička nebyla, ale jeden z pravidelných hostů zdejšího bufetu si byl jistý, že Tonička do té Prahy skutečně jela.

Našli jsme ji!

„Víte, není těžké si ji zapamatovat. Mluvila divně, tak nějak zmateně!“ Nasedli jsme do auta a vydali se vstříc hlavnímu městu. Kde ji budeme hledat?

Jako bychom ztratili onu pověstnou jehlu v kupce sena… Prozkoumali jsme kdeco, a nohy nás už ukrutně bolely, když jsme ji zahlédli. Seděla v nedalekém parčíku na zemi a pila z lahve nějaký alkohol! „No to snad…“ vyhrkl manžel a hnal se k ní.

Tonička byla jako vyměněná. Vypadala stejně, ale výraz ve tváři měla úplně jiný. Cizí! I hlas se jí snad změnil a chování rovněž. Beze slova jsem ji objala a pomohla jí vstát. Koukala na nás, jako by nás viděla poprvé v životě.

Bydlí u nás

Bylo to moc smutné! Odvezli jsme ji do nemocnice a vylíčili, co se stalo. Lékař konstatoval nějakou duševní nemoc. Prý asi dědičnou, ale v případě naší kamarádky to nešlo potvrdit ani vyvrátit. Tonička se léčila dlouhého půl roku.

Pomalu se stávala zase tou naší starou Toničkou. Jen se už nesmála jako dřív. Léky ji připravily o všechny emoce! Přestěhovali jsme si ji k nám a společně se o ni staráme. Děláme to pro ni rádi. Doufáme, že se s ní časem zase budeme od srdce smát jako kdysi!

Petra D. (68), Krnov

Související články
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
2 minuty čtení
Od dětství jsem měla vždycky navrch já. Musela jsem být za hvězdu. Když mě ale opustil manžel, nesnesla jsem pomyšlení, že je sestra šťastná. V dětství jsem byla za tu chytřejší a šikovnější já. Byla jsem o dva roky starší a celá rodina si povídala, že jsem to já, kdo vybral ty nejúžasnější geny v celém příbuzenstvu. Nebyla jsem totiž pouze lepší než moje sestra Alice, ale také než všechny moje
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nadýchaná roláda
tisicereceptu.cz
Nadýchaná roláda
Suroviny 100g hladké mouky 3 lžíce kukuřičného škrobu 1 lžička kypřicího prášku 3 vejce 100 g krupicového cukru máslo na vymazání Na náplň 125 ml smetany ke šlehání 30 g moučkového cukr
Koláč s třešněmi a zmrzlinou
nejsemsama.cz
Koláč s třešněmi a zmrzlinou
Klasický štrúdl může mít mnoho podob. Lze ho připravit i jako koláč s náplní ze sladkých třešní (i višně se uplatní) a doplnit vanilkovou zmrzlinou. Potřebujete: ✿ 2 balení rozváleného listového těsta ✿ 100 g másla ✿ 2 hrsti strouhanky nebo rozdrobených piškotů ✿ 1 kg třešní ✿ 150 g cukru krupice ✿ moučkový cukr 1. Máslo rozehřejte v kastrůlku, trochu si
Alergie: Když si imunita plete kamaráda s nepřítelem
epochaplus.cz
Alergie: Když si imunita plete kamaráda s nepřítelem
Kýchání, rýma, svědění očí a vyrážka. Znáte to? Nejste sami. V Česku trápí alergie každého třetího člověka. A letošní pylová sezóna je obzvláště zákeřná. Alergologové varují před prolínáním jarních stromů a travin, což přispívá k vyššímu počtu alergických projevů. Proč se náš imunitní systém tak „plete“ a jaké jsou moderní přístupy ke zmírnění těchto nepříjemných
Tropický ráj ve stínu palem
rezidenceonline.cz
Tropický ráj ve stínu palem
Pouhých pár kroků od pobřežní pláže lemující zátoku Lorient na ostrově Svatý Bartoloměj najdete jednu z nejkrásnějších zdejších nemovitostí. Luxusní Villa Palm Beach je snovým místem klidu a odpočinku. Uhrane hned na první pohled svou elegancí podtrženou rozdělením obytného interiéru na pětici samostatných pavilonů. V tom hlavním je kromě největší ložnice situované do zadních partií
Zdravotní poradna: Očkování proti klíšťové encefalitidě
21stoleti.cz
Zdravotní poradna: Očkování proti klíšťové encefalitidě
Pobyt v přírodě patří k nejhezčím zážitkům léta – ovšem i v českých lesích číhá neviditelné nebezpečí. Virus klíšťové encefalitidy může napadnout nervovou soustavu a způsobit vážné komplikace. [c
4 slavní karikaturisté: Mocní na jejich hlavy vypisovali odměny
historyplus.cz
4 slavní karikaturisté: Mocní na jejich hlavy vypisovali odměny
„Bude to prcek! Malá nedomrlá kreatura! Zákeřný vztekloun! Zosobnění podlosti!“ má jasno Angličan James Gillray, jak bude na jeho karikaturách vypadat Napoleon Bonaparte. Stvoří postavu Malého Boneyho, který se krčí strachy před mohutným Johnem Bullem, symbolem mocné Británie!   Kritizují krále či diktátory. Zesměšňují politiky. Upozorňují na nešvary své doby… První „karikatury“ se objevují již
Bermudský trojúhelník: Brána do neznáma, nebo past oceánu?
enigmaplus.cz
Bermudský trojúhelník: Brána do neznáma, nebo past oceánu?
Desítky zmizelých lodí a letadel, podivné světelné úkazy a nevysvětlitelné časové anomálie. Bermudský trojúhelník, tajemná oblast v severním Atlantiku, je už po staletí zdrojem fascinace a hrůzy. Je t
Jak se správně rozhodnout?
skutecnepribehy.cz
Jak se správně rozhodnout?
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší,
Emirates slaví 15 let přímého spojení mezi Dubají a Prahou
iluxus.cz
Emirates slaví 15 let přímého spojení mezi Dubají a Prahou
Emirates, největší mezinárodní letecká společnost na světě, slaví 15 let od zahájení provozu v České republice. Od prvního letu mezi Dubají a Prahou 1. července 2010 přepravila na této trase přes 3 mi
Pawlowská hubne z vyčerpání? Lásce má být konec!
nasehvezdy.cz
Pawlowská hubne z vyčerpání? Lásce má být konec!
Známá spisovatelka a herečka Halina Pawlowská (70) se před pár dny na veřejnosti objevila ve zcela nové formě. Výrazně zhubla, prokoukla a mohla by být plná života, jenže nikomu z přítomných neunikl
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
epochalnisvet.cz
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792
Gosau: Rakouská oáza klidu mezi horami a jezery
epochanacestach.cz
Gosau: Rakouská oáza klidu mezi horami a jezery
V rakouské Solné komoře, sevřené horskými hřebeny Dachsteinu a vonícími alpskými lesy, se rozkládá malebná vesnička Gosau. Toto místo působí, jako by vystoupilo z jiné doby – krajina nedotčená spěchem, kde čas plyne klidněji a každý pohled nabízí scenérii hodnou pohlednice. Gosau láká cestovatele, kteří touží po tichu, autenticitě a zážitku, který se zapíše hluboko