Myslela jsem si, že mám pěkné manželství. Žádné hádky, žádné neshody. O to víc mě překvapilo, co jsem se dozvěděla. Zdeněk byl lhář a podvodník, už nikdy jsem ho nechtěla vidět.

S mojí vzdálenou sestřenicí Renatou jsem si moc nerozuměla. Můj táta a ten její byli bratranci a obě rodiny se často navštěvovaly. S Renatou jsem se naposledy viděla, už jako dospělá, na pohřbu jejího otce a od té doby jsme spolu žádné kontakty neudržovaly. Netušila jsem, jaké překvapení mě čeká, když jsem se s ní po letech setkala.

Nová práce

Pracovala jsem jako prodavačka v obchůdku s přírodními produkty – čaji, kosmetikou atd. Jednoho dne mi jeho majitelka řekla, že bude končit, protože obchod přestal prosperovat. Tak jsem dostala výpověď a musela si hledat novou práci.

Udělala jsem si masérský kurz a zřídila si salon v jiné části města. Můj muž jezdil jako obchodní zástupce pro jednu firmu a v té době přišel s tím, že změní zaměstnavatele. Bude dělat obchodního zástupce dál, ale u farmaceutické firmy.

A bude kvůli tomu muset často jezdit až do severních Čech. „To tě nepotřebují tady? To musíš jezdit takovou dálku?“ rozčilovala jsem se.

Někdy přijel domů až druhý den večer nebo až ten další, prý se mu nevyplatí se vracet zpátky a druhý den vyrážet zase brzy ráno, když může vše zvládnout na jeden zátah.

Jezdil do lékáren i do různých kosmetických salonů, obchůdků a podobně, nabízet produkty od výrobce.

Renata

Práce masérky mě moc bavila, netrvalo dlouho a měla jsem širokou klientelu. Přišla mi pozvánka na kosmetický veletrh a já si řekla, že pojedu, alespoň se dozvím něco nového, a vyslechnu si odborné přednášky.

Na jedné jsem o dvě řady před sebou uviděla sedět Renatu, mou sestřenici. Sotva mě uviděla, zamávala mi. Když jsem se v poledne šla najíst do přilehlého bistra, připojila se ke mně. „To je let, co jsme s neviděly! Jak se vůbec máš?“ vyzvídala.

Vyprávěla jsem jí tedy o svém muži, o své práci, o všem, co se za ta léta změnilo. Renata se rozpovídala, že je přes dva roky rozvedená, ale teď si našla přítele.

„To ti je tak bezvadný chlap, sice bydlí daleko, moc často se nevidíme, ale až se rozvede, přistěhuje se,“ básnila. „Ty chodíš se ženatým chlapem?“ zhrozila jsem se. Tak jsem se dozvěděla, že ten její Zdeněk si s manželkou už dlouho nerozumí.

Ale je to prý tak hloupá ženská, že nedokáže pochopit, že jejich manželství je už dlouho ztracené. Když jí prý navrhl, že se rozvedou, ztropila scénu a vyhrožovala, že si něco udělá. „No chápeš to? Proč s ním chce být, když už o ni nestojí?“ kroutila Renata hlavou.

Krutá pravda

Zamyslela jsem se nad tím, že můj muž občas přespává v penzionu (alespoň mi to tvrdil), aby záhy na druhý den navštívil další provozovny. A jmenuje se Zdeněk. Je to jen náhoda? „Nemáš fotku svého přítele?“ zeptala jsem se Renaty.

„Jenom takovou malou,“ vytáhla z přihrádky peněženky fotku a z ní se díval můj Zdeněk. „Fešák, viď?“ rozplývala se, zatímco o mě se pokoušely mrákoty. To přece není možné. „Ty chodíš s mým mužem!?“ vyjela jsem na ni.

Zaraženě na mě koukala a ptala se, jestli jsem se nezbláznila. Tak jsem jí vysvětlila, že ten její fešák, který jí vykládá nesmysly, jakou má doma hloupou ženskou, která vyhrožuje sebevraždou, je můj manžel. Stála jako solný sloup a začala něco koktat.

„Koukám, že jablko nespadlo daleko od stromu! Však ona si to tenkrát moje máma s tou tvojí vyřídila! Jsi stejná jako ona!“ řekla jsem. Renaty matka se v minulosti snažila svést mého tátu a často k nám jezdila.

Jestli mezi nimi něco bylo, nevím, myslím, že ne, moje maminka si to s ní vyřídila a byl klid. Brzy na to tátův bratranec zemřel a rodiny se přestaly stýkat.

Táta prý nebyl jediný, o koho měla její matka zájem, už kdysi měla mít románek s někým z našeho příbuzenstva a skončilo to aférou. Takže Renata byla po ní.

Vyhodila jsem ho

Odešla jsem. Kosmetický veletrh pro mě tímto skončil. Tak proto Zdeněk odešel dělat toho obchodního zástupce pro severní Čechy! Aby se mohl vídat s Renatou! Z výstavy jsem odjela domů dřív. Bylo mi hrozně.

Když jsem dorazila domů, můj manžel už seděl v kuchyni a četl noviny. „Ahoj lásko, jak jsi se měla?“ zeptal se mě sladce jako med. Okamžitě jsem se ho rázně zeptala, jestli se sbalí sám, nebo mu mám sbalit já a vyhodit mu kufry před dům.

„Přece nebudeš s hloupou ženskou, která ti vyhrožuje sebevraždou,“ rýpla jsem si. Mlčel, díval se na mě, nevěděl, co na to říct.

„Odejdeš ještě dneska, máš kam jít, určitě si tě Renata ráda vezme k sobě,“ byla jsem neoblomná a vysvětlila mu, že ta žena, s níž je mi nevěrný, je moje sestřenice. Vypadal, že se o něj pokoušejí mdloby. Nakonec se sbalil a odešel.

Sotva zaklaply dveře, rozbrečela jsem se jako malá holka. Já mu věřila a on je mi nevěrný, navíc s mou sestřenicí, a ještě o mně vykládá takové lži. Několik dní jsem o něm nevěděla a pak, když jsem byla v práci, si odvezl nějaké věci.

Nechala jsem vyměnit zámek. Byt byl můj, zůstal mi z předešlého manželství, když jsem exmanžela vyplatila. Plakala jsem, proč jsem taková smolařka a nemůžu mít normálního, slušného muže.

Ne, že by se mi tolik stýskalo, po nevěrném Zdeňkovi, ale ta zrada od něho mě hrozně moc ranila.

Další muž

Na masáže ke mně chodil sympatický muž. Jednou jsme si po masáži ještě chvíli povídali. Ten den to byl poslední klient. Samozřejmě mu neušlo, že jsem poslední dobou smutná. Přece mu nebudu vykládat o svých splínech, říkala jsem si.

Jednoho dne, když přišel na masáž, mi přinesl k svátku růži. Po ní se zeptal, zda mě může pozvat na kávu. „Vím, že vás něco už delší dobu trápí,“ řekl.

Nebylo mým zvykem, abych si chodila někam posedět se svými klientkami nebo klienty a vykládala jim o svém trápení. Sama nevím, proč jsem tomu muži přikývla. Jmenoval se Pavel a byl ke mně neobyčejně milý. A tak jsem mu nakonec odvyprávěla svůj příběh.

Také se v životě zklamal, žena si po více než dvacetiletém manželství našla bohatého podnikatele a požádala o rozvod. Začali jsme se scházet a za nějaký čas spolu bydlet.

Do toho přišel rozvod, který proběhl celkem v klidu, nic jiného Zdeňkovi nezbývalo, věděl moc dobře, že s ním už být nechci a nikdy bych mu neodpustila. Pavlovi jsem v téměř dvaačtyřiceti letech porodila syna.

Ani jeden z nás jsme z předešlých vztahů děti neměli, takže jsme měli obrovskou radost.

Vyhledala mě

Uplynula pěkná řádka let od mého rozvodu a s Pavlem jsme prožívali opravdové rodinné štěstí. Jednoho dne u nás někdo zazvonil. Když jsem otevřela dveře, nemohla jsem uvěřit svým očím. Za vrátky stála Renata. Z načesané, upravené ženy se stala sešlá troska.

Alespoň tak na mě působila. „Co chceš?“ zeptala jsem se jí. Řekla, že měla cestu kolem a chtěla mě vidět. Jestli prý se mnou může mluvit, že je to nutné. „Mě vůbec nezajímají tvoje problémy a ani ty mě nezajímáš,“ řekla jsem a zavřela dveře.

Chvíli stála za vrátky, pak odešla. Už jsem o ní ani o Zdeňkovi neslyšela. On z našeho města zmizel ještě před naším rozvodem a jestli žili s Renatou spolu, mě nezajímalo. Až jednou.

Od doby, kdy mě vyhledala Renata uplynuly asi dva roky a my s Pavlem a se synem vyjeli do severních Čech na dovolenou. Projížděli jsme městem a najednou uviděli partu pochybných existencí. Jestli to byli nějací bezdomovci, opilci, nevím.

Ale mám pocit, že jsme mezi nimi zahlédli Renatu se Zdeňkem. Vůbec nic to se mnou neudělalo, ani jsem se z auta po té skupince neotočila. Já mám svého Pavla a s naším synem tvoříme spokojenou rodinu.

Pokud Zdeněk a Renata dopadli špatně, není a nikdy to nebude můj problém. Patří do mé minulosti, ke které se už nikdy nechci vracet.

Eliška (62) Tachovsko