Domů     Vnoučata jsou moje štěstí
Vnoučata jsou moje štěstí
5 minut čtení

Když už jsem se konečně smířila s tím, že se mi život prostě nepovedl, nastal v něm dost neuvěřitelný obrat.

Na tuto dovolenou jsem se vážně moc a moc těšila. Hanička s Péťou pobíhají po pláži a jsou evidentně spokojení. Jsem hlavně šťastná kvůli tomu, že jsem jim ten výlet k moři mohla dopřát. A sobě samozřejmě taky. Padla na to velká část mých úspor, ale co?

Do hrobu si peníze nevezmu. A ten pocit zadostiučinění, že jsem svá vnoučata odvezla na prázdniny tam, kam by se jinak nepodívala, je stejně k nezaplacení.

O mě se nestarali

I já jsem kdysi, jako malá holka hrozně moc toužila jet k moři. Vidět tu nekonečnou klidnou vodní hladinu nebo naopak cítit velké vzrušení, když moře bouří, vzteká se a vlny se ženou ke břehu. Alespoň tak jsem o tom četla v knížkách a vídala to ve snech.

Jenže místo nějakého výletu či prázdnin jsem byla nakonec vždy ráda, když jsem vůbec dostala najíst. Moje matka svou roli jaksi nezvládala. Ve dvou letech mě matce na nějaký čas dokonce odebrali. Bohužel, když si máma našla partnera, zase jsem se do rodiny vrátila.

Byly to hrozně divoké roky

Nebylo to šťastné řešení. Mámin partner byl totiž na drogách a máma se k němu připojila. Žila jsem tak několik let v naprostém chaosu, nikdy nekončících hádek a šílených večírků, rvaček. Chodila jsem do základky.

Doma jsem se učit nemohla a byla jsem často nevyspalá. Učení mi proto moc nešlo.

Děcák byl dobré řešení

Zachránila mě jedna paní učitelka, která mě po intervenci na sociálce zbavila toho domácího pekla. Šla jsem do dětského domova, kde byl konečně nějaký řád. I když ani tam, jako nováček, jsem zrovna na růžích ustláno neměla.

Podařilo se mi ale dokončit devítiletku. Vyučila jsem se na cukrářku a vplula rovnýma nohama do života. A myslela jsem si, že už bude jenom líp.

Nebyla to žádná láska

Bylo mi devatenáct a o životě jsem nevěděla vůbec nic. Na to ošklivé, co mi zatím připravil, jsem chtěla rychle zapomenout.

Jsem odjakživa velký optimista, a tak jsem si představovala, že teď, když jsem si našla práci a ubytování, zbývá už jen najít vhodného muže a založit rodinu. Takovou, o jaké jsem vždy snila, když mi bylo nejhůř. Rodinu plnou lásky a pochopení.

A také roztomilých, štěbetajících dětí. Na to jsem ale potřebovala muže. A tak jsem poznala Richarda. Byl to můj první kluk. A já si myslela, že jsem zamilovaná. Byla jsem hrozně naivní a hloupá, a také proto jsem brzy otěhotněla.

Brát jsem si ho vážně neměla

Narodila se nám krásná holčička Adélka. Byla jsem nadšená a chtěla jsem se vdávat. Richard se tomu nebránil. Po narození dcery ještě bydlel ve svém bytě a k nám se nastěhoval až po svatbě. Ta se konala skoro rok po narození dcery.

Doufala jsem, že konečně budeme spořádaná rodina. Opravdu jsem se pro to snažila udělat maximum.Ale teprve při společném soužití jsem pochopila, že jsem si Richarda nikdy neměla brát.

Moje další domácí peklo

Richard se až po svatbě najednou ukázal ve svém pravém světle, a začal rodinu terorizovat. Všechno muselo být podle něho. A když ne, strašně se rozzuřil a začal trestat. Surově mě zmlátil nebo mě psychicky vydíral. Jeho návaly vzteku byly hrůzostrašné.

Moc jsem se ho bála. Třikrát jsem kvůli němu potratila. Ale říct někomu, co se doma děje, jsem se styděla. Také jsem se strašně moc bála, že by mi sebrali dceru. Jediné mé sluníčko.

Chtěla jsem mít velkou, šťastnou rodinu, a místo toho jsem se jen snažila přežít a uchránit Adélku před ranami otce.

Památka na otce

Bohužel se mi ji uchránit nepodařilo. Dodnes si to nesu jako velkou vinu. Jenže to bylo moc těžké.Adélka byla v pubertě a s otcem měli neustálé neshody. Při jedné takové výměně názorů ji Richard porazil na zem a ještě do ní kopl.

Od té doby Adélka napadá na pravou nohu. Tahle hrozná událost mně dodala odvahu situaci konečně řešit. Rozvedli jsme se. Tím ale celé mé trápení neskončilo.

Dlouho jsme se neviděly

Dcera celou situaci nesla velice těžce. Dávala mi za vinu, že jsem to tak dlouho neřešila, a že proto kvůli mně měla děsné dětství. Odnesla si prý z domu jen nenávist k mužům a pajdavou nohu. Naše kontakty se přerušily.

V sedmnácti odešla bydlet ke kamarádce a mě odepsala. Na dlouhých třináct let. Pak jsem objevila ve schránce svatební oznámení a pozvánku na svatbu.

Konečně jsme spolu

Teprve, když poznala Adama, pochopila moje dcera i mě. Opět jsme k sobě našly cestu. A když se narodila Hanička, mohla jsem se o ni s dcerou starat. Vrátila se mi chuť do života. Pak přišel na svět Péťa. Jsem teď konečně součástí velké rodiny.

Rodiny, ve které je klid, láska, pochopení a spousta zábavy. Život dokáže být krutý,ale i neuvěřitelně milostivý a laskavý.

Tamara V. (59), jižní Čechy

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
2 minuty čtení
Od dětství jsem měla vždycky navrch já. Musela jsem být za hvězdu. Když mě ale opustil manžel, nesnesla jsem pomyšlení, že je sestra šťastná. V dětství jsem byla za tu chytřejší a šikovnější já. Byla jsem o dva roky starší a celá rodina si povídala, že jsem to já, kdo vybral ty nejúžasnější geny v celém příbuzenstvu. Nebyla jsem totiž pouze lepší než moje sestra Alice, ale také než všechny moje
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.