Mají stejné rodiče, kteří je milují, a také skvělé prarodiče z obou stran. Přesto se ty dvě holky od dětství o všechno přou nebo se ignorují.

Syn má dvě děti, patnáctiletou Lenku a sedmnáctiletou Ivetu. Se snachou si pořídili děti schválně co nejdříve po sobě, doufali, že budou mít spolu hezký vztah. I mně přišlo lepší, že budou mít vnučky jedna druhou i po tom, až tu jednou jejich rodiče nebudou.

Jenže holky se od první chvíle, co se v životě uviděly, praly jako koně o každou maličkost. A jak čas šel, začaly se ignorovat, nebavily se, a pokud musely spolu mluvit, hovořily jedna o druhé ve třetí osobě.

Kde se to v nich bere?

Nikdy si spolu nechtěly hrát, pokud jsme se nezapojili já, snacha nebo syn. Dělaly to ale jen z donucení a dávaly velmi najevo svou nelibost. V posledních dvou letech se ale vyloženě hádají, provokují se a jsou na sebe nepříjemné.

Je nám sice jasné, že za to může puberta, ale už nám to všem leze na nervy a hlavně je nám to líto. Snažíme se jejich hádky nerozsuzovat, aby si nemyslely, že některé nadržujeme.

Loňské Vánoce se to vyhrotilo, hádka nastala u štědrovečerního stolu kvůli malichernosti.

Až chlupy lítaly

Když jim syn vynadal, uklidnily se. Pak to ovšem začalo nanovo pod vánočním stromečkem. Jedna po druhé hodila nůžky, když rozbalovaly dárky. Starší se nechala slyšet, že se dostane na vysokou už jen proto, aby nemusela se sestrou sdílet společný pokoj.

Ten si rozdělily napůl, jedna se nesmí dotýkat věcí té druhé. Obě si kdysi přály psa. Před pěti lety jsme jim pořídili tedy čivavu, mysleli jsme si, že by je domácí mazlíček mohl sjednotit, ale obrátilo se to proti nám.

Ještě ten den se o psa servaly tak, že z něho chlupy lítaly, musela jsem si ho vzít domů já. A ony ho chodí ke mně venčit, každá zvlášť, aby se nepotkaly. Chtěla bych se dožít toho, že se ty dvě budou mít rády, abych mohla klidně spát v hrobě.

Eva (64), Opava