Domů     Krátký rozhovor po dlouhých osmnácti letech
Krátký rozhovor po dlouhých osmnácti letech
3 minuty čtení

Zavolal a dramaticky mi sdělil, že se mnou musí okamžitě mluvit. Nějakou dobu jsem na telefonní sluchátko nechápavě zírala. Ničemu jsem v tu chvíli nerozuměla.

Po skončení hovoru jsem si telefon nechápavě prohlížela. Vůbec jsem tomu nerozuměla. Neviděli jsme se osmnáct let. A on mi najednou zavolá a řekne: „Musím s tebou okamžitě mluvit.“ Z toho jsem byla celá vyjevená. Po osmnácti letech? A proč okamžitě?

Vrtěla jsem hlavou, když jsem se na tu tajemnou schůzku chystala, a pracně vzpomínala, jak proběhlo naše dávné poslední setkání. Dolovala jsem to z paměti: oblíbená vinárna, svíčky, proti mně provinilý obličej:

„Ne, nerozvedu se, nedokážu to.“ Zvedám se, prudce zastrčím židli, zasyčím: „Tak nazdar!“

Rozbrečím se až venku, zato pořádně, je mi fuk, že kdekdo udiveně zírá. Zbořil se mi svět. Sedám si na lavičku v liduprázdném parku, mokrou a plnou listí, a nechce se mi nic, dýchat, žít, nic. Život neskončil, ale budu jím jen vrávorat. Už nemá žádný smysl. Jako byste místo vína pili leštěnku na nábytek.

Jsem prateta

Zhruba tak se to před osmnácti lety odehrálo. Teď vcházím do téže vinárny, kupodivu ještě existuje, a říkám si: Co když se nepoznáme? Osmnáct let.

Tehdy jsem ještě vypadala obstojně, maloval mě místní lidový umělec, žádný akademik, ale dodnes mi dílo visí na chatě.

Kdo přijde, ten obdivně hvízdne. Na obraz, na mě už dávno ne. Ale poznáváme se. Přibyly nám kilogramy, leč není to tak strašné. Vyměňujeme si úvodní fráze a pak už se musím zeptat, proč volal. Tlačí mě čas, za hodinku hlídám děti neteři…

Jsem jejich prateta, ale nutím je, aby mi říkaly teto. Prateta zní šíleně. Jako by mi bylo sto. Večer jdeme s Karlem na koncert. Nabitý program. Do toho tenhle šílenec, který se mnou chce po osmnácti letech mluvit. Proč?

Jako pejsek

„Konečně rozvedený,“ září. „Hotovo. Můžeš mi blahopřát.“ Blahopřeji mu a s úžasem naslouchám. Říká, že budeme bydlet zatím na chatě, ale co nevidět koupí byt, protože na chatě dávají lišky dobrou noc, a to by se mi nemuselo líbit.

Zírám. Mluví v množném čísle. Opravdu se zbláznil. Nejspíš z toho rozvodu, býval na ženě závislý jako pejsek. Před osmnácti lety bych byla nejšťastnější osoba na světě, teď je mi to jedno. Mít děti jsem nestihla, starám se tudíž o děti příbuzným.

A Karel je poklad. Hotový zázrak, že jsme se našli.

„Na tvůj rozvod jsem čekala devět let, nejlepší roky svého života jsem pročekala,“ říkám chladně a prudce zastrčím židli, tak jako tehdy.

„Nechápu, jak jsem mohla být tak hloupá,“ povzdychnu si ještě a opouštím sklenici vína, které jsem se ani nedotkla, jeho ublížené oči i celý ten ušmudlaný lokál.

Lada (57), Opava

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud