Domů     Těsně před Vánoci se mi splnilo veliké přání
Těsně před Vánoci se mi splnilo veliké přání
7 minut čtení

Jako dítě jsem vždy před Vánoci s mojí mamkou navštěvovala její kamarádku v horském městečku v Německu. Vždy tam s námi jel i můj kamarád Zdeněk. Svátky začínaly jako pohádka.

Se Zdeňkem nám bylo tak sedm osm let, když nás moje máma vzala na výlet do Německa. Moc jsme se vždy těšili. Dospělí si povídali, my dostali drobné a běželi si koupit něco dobrého do místního obchůdku.

Zatímco jsme venku mlsali, obdivovali jsme veškerou adventní výzdobu, kterou měli lidé v oknech a která u nás nebyla ještě známá.

Se setměním se v oknech rozsvěcely vánoční svícny – různé pyramidky a hvězdy. Bylo to tak krásné, do toho padal tiše sníh a my se vydali do místního kostelíka. Můj kamarád mi tenkrát řekl:

„Tady se s tebou jednou ožením.“ Do Německa jsme jezdili asi do našich třinácti let. Se Zdeňkem jsme se navíc v té době už přestali kamarádit.

Z toho milého kluka se stal přidrzlý a jízlivý puberťák. Navíc mě neustále popichoval. Když nám maminka koupila každému jeden krásný stříbrný zvoneček na vánoční stromek, ten můj mi sebral a schoval neznámo kam. Byla jsem ráda, když se z naší vsi nakonec odstěhoval a ani mě nezajímalo kam.

Povědomá tvář

Jako dospělá jsem se osamostatnila a časem vdala. Bohužel mé manželství nebylo šťastné, můj muž byl děsně náladový a také našemu vztahu neprospělo, že jsem nemohla otěhotnět.

Manžel byl podle lékařů v pořádku, a tak mi pořád předhazoval, že to je moje vina, že nemáme dítě. Po několika letech jsme se rozvedli.

Dost mě deptalo, že mi příroda odepřela být mámou a tak jsem ani žádnou jinou známost nehledala, bála jsem se dalšího zklamání. Jednoho dne jsem se vracela vlakem z návštěvy od kamarádky a v přestupní stanici jsem musela přejít do jiného spoje. Když jsem šla po peroně, zaujal mě hlásek malého chlapce.

Klučík, kterému mohly být tak čtyři roky byl děsně upovídaný a neustále se ptal svého otce, nač je tohle a proč je to takhle… Nedalo mi to, abych se po roztomilém prckovi neohlédla. Za ruku ho držel obtloustlý muž, jeho tvář se mi zdála povědomá.

Jelikož jsem na přestup měla jen krátkou dobu, pustila jsem muže z hlavy. Když jsem přijela k mámě na návštěvu, náhodou se zmínila o Zdeňkovi, prý slyšela, že se oženil a má malého synka. Tak jsem si vzpomněla na toho klučíka s tatínkem. „Zdeněk? Ten byl přece vždycky štíhlý,“ projelo mi hlavou.

Zůstala jsem sama

Jak jsem jako dítě čas adventu milovala, v dospělosti jsem ho nesnášela. Vadilo mi, jak mé kolegyně vyprávějí, jak se jejich děti těší na Vánoce, co jim koupily za dárky, zatímco já byla o tohle ochuzená. Štědrý den a svátky jsem vždy trávila u mámy. Jenomže mamka vážně onemocněla a následující svátky už jsem zůstala sama.

Začala jsem jezdit na různé vánoční zájezdy, dokonce i do zahraničí. Utíkala jsem pryč, abych přišla na jiné myšlenky. Také jsem se pokusila i s někým se seznámit, ale ze vztahu nikdy nic nebylo, nějak jsem na muže neměla štěstí.

Jednomu se nechtělo moc pracovat a očekával, že ho budu živit, druhý se nekonečně dlouho rozváděl, další hledal u mě pouze bydlení.

Jednou se mě kamarádka zeptala, zda bych s ní nejela na koncert jejího oblíbeného zpěváka. Jelikož i mně se líbil, tak jsem přikývla. Vystoupení bylo moc pěkné, protože nám ještě zbýval čas do odjezdu vlaku, zašly jsme v kulturáku ještě na malé občerstvení. Najednou jsem ho spatřila!

Byl to on

Toho samého muže, který tehdy stál na nádraží s tím malým chlapcem. Byl to Zdeněk! Tentokrát jsem si byla jistá! Seděl kousek od nás s nějakou ženou. Sice měl pěkných pár kil navíc, ale jeho rysy se nezměnily.

V tu chvíli si mě všiml i on a na tváři se mu rozlil ten známý klukovský úsměv. Přišel k nám a představil svoji manželku.

Chvíli jsme si povídali a pak jsme už musely jít s kamarádkou na vlak. Od tohoto setkání utekly asi dva roky a mně se jednoho dne podařilo nechtěně vytopit pračkou mé sousedy pode mnou. Tak jsem začala řešit pojistnou událost.

Když jsem vešla do kanceláře pojišťovny, úplně jsem ztuhla. Za stolem seděl Zdeněk.

Byl úplně jiný než posledně, z obtloustlého chlapa se stal opět štíhlý muž. Slušelo mu to i s těmi šedinami ve skráních. „Tebe bych tu nečekala,“ řekla jsem a on mi odvětil totéž.

Vyřešili jsme moji záležitost s vytopenými sousedy a Zdeněk se mně chvíli vyptával na život a pak navrhl, zda bychom se mohli ještě sejít. „Ráda,“ odpověděla jsem.

Společné Vánoce

Seděli jsme v útulné hospůdce a povídali si. Zdeněk též neměl pěkné manželství, ze ženou žili chvíli odloučeně, pak zase spolu, až zjistili, že k sobě už nic necítí. Měl jednoho syna, z něhož byl už pomalu dospělý muž. Začali jsme se scházet.

Už to nebyl jízlivec, ale příjemný a pozorný muž. Nedivím se, že jsem se do něj tak rychle zamilovala.

Zase tu byl advent, blížily se Vánoce a samozřejmě jsme je chtěli strávit spolu. Po štědrovečerní večeři jsme si předávali dárky.

Zvědavě jsem rozbalila ten od Zdeňka a překvapeně na něj zůstala zírat, byl to stříbrný zvoneček, přesně takový, který mi tenkrát vzal. „Schoval jsem si ho na památku,“ řekl mi.

Další rok jsme spolu začali žít. Měli jsme spoustu společných zájmů. A pocit, že v životě musíme spolu stihnout vše, co jsme do té doby zanedbali. S tím, že jsem se nestala mámou jsem se už dávno vyrovnala. Zdeněk byl se svým synem často v kontaktu. I já jsem si s ním rozuměla.

Překvapení

Čas letěl a byl tu další adventní čas. Tehdy jsem se cítila mizerně. „To by tak scházelo, aby na mě lezla chřipka,“ zoufala jsem si. Jenomže místo rýmy nebo kašle jsem dostala žaludeční potíže.

Při pohledu do kalendáře jsem zjistila, že mé dny stále ještě nepřišly. „Kéž by to bylo těhotenství,“ přála jsem si, ale moc tomu nevěřila.

Zašla jsem do lékárny pro těhotenský test. Nevěřícně jsem zírala na dvě čárky. „To není možné, nemůže to být hormonální porucha nebo začínající klimakterium? Vždyť mi bude už čtyřicet,“ řekla jsem svému gynekologovi. „Klimakterium to určitě není, jste gravidní,“ uslyšela jsem zprávu.

Nemohla jsem tomu pořád uvěřit, vždyť jsme se v minulém manželství s exmanželem marně pokoušeli o dítě. Lékař mě ubezpečil, že jsem opravdu těhotná. Doma jsem test hezky zabalila. Den před Štědrým dnem odpoledne Zdeněk prohlásil, že má pro mě překvapení.

Nejhezčí dárek

O tom, co mám pro něho já, zatím ještě nevěděl. „Počkej zítra, budeš koukat!“ řekla jsem si v duchu. Vyjeli jsme směrem k hranicím a pak do městečka, kam jsme tenkrát jezdili s mojí mámou.

Prošli jsme ruku v ruce městečkem a došli do kostela, usedli do lavic a Zdeněk vytáhl malou krabičku se zásnubním prstýnkem.

„Pamatuješ, jak jsem ti kdysi říkal, že se s tebou ožením? Na ten slib jsem nezapomněl,“ pošeptal mi. Přiznal se, že už tenkrát byl do mě tajně zamilovaný. Byla to vskutku kouzelná chvíle. Když jsme se vraceli k autu, začínal zrovna zlehka popadávat sníh.

Vyrazili jsme domů. Když jsme o pár dní později vybalovali vánoční dárky, nemohla jsem se dočkat až rozbalí Zdeněk ten nejmenší z nich a přitom svým obsahem největší. Překvapeně na něj koukal.

„Tak to je ten nejkrásnější, který jsi mi mohla dát!“ pronesl a měl přitom v očích slzy. Svatbu jsme měli u nás na radnici, malou, jen pro pár nejbližších. To už je ale pěkných pár let. S naší dcerkou budeme letos trávit už sedmnácté Vánoce. Je to už velká slečna.

Lucie (57), západní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Organizovala jsem třídní sraz po 45 letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem ho vyhodila. V restauraci, kde jsme měli mít sraz, jsem zamluvila rezervaci salonku. Seděla jsem u stolu u dveří a inkasovala po příchozích určitou částku za objednané občerstvení. Někteří spolužačky a spolužáci tam už byli. Najednou nahlédl a začal se hrnout dovnitř podnapilý muž, který
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po