Domů     Sousedka krade jako straka
Sousedka krade jako straka
5 minut čtení

Naše sousedka je zlodějka. Nevíme si s tím rady, protože přímé důkazy vlastně nemáme. A dohadovat se s ní nechci.

Měla bych se mu asi omluvit. Koukám po očku po manželovi a vidím, že je dost naštvaný. Právem. Napřed jsem mu totiž vynadala, že dal moje krásné zahradní lehátko někam z pergoly pryč, a teď ho nemůže najít.

Ovšem před mým mužem něco jen naznačovat o jeho zapomnětlivosti je naprosté tabu. No, a když jsme navíc zjistili, že opravdu nikde není, vyhubovala jsem ho znovu, že ho neuklidil. Ale byl v tom nevinně. Teď už to vím.

Chaloupku koupili rodiče

Naši milovanou chaloupku kdysi koupili, i s rozlehlou zahradou, moji rodiče. Byla jsem tehdy puberťačka a okopávání záhonů mě vážně nebavilo. Na chalupu jsem vždy o víkendech jezdila vlastně z donucení.

Otrávená a znuděná jsem se nemohla dočkat, až tam jako dospělá nebudu už muset jezdit.

Krásné roky plné dřiny

Jenže nikdy neříkej nikdy. Vdala jsem se, a když se nám narodila Terezka, v podstatě jsem se na chatu odstěhovala. Chata není daleko od města, kde žijeme, a tak manžel za námi často jezdil.

Teprve tehdy jsem objevila kouzlo záhonků a stala se ze mě vášnivá zahradnice. Přestalo mi vadit, že musím kolem záhonů neustále běhat s motyčkou, konví, že musím sekat trávník a okopávat ovocné stromky a keře. Bavilo mě to. Za ty tři roky mateřské jsem se toho hodně naučila.

Pyšná zahradnice

Na chatu jsme samozřejmě nepřestali jezdit, ani když jsem nastoupila zpět do práce. Tehdy ve vedlejší chalupě žila paní Jiřinka. Byla už v důchodu a na chatě žila celoročně. To ona mě postupně zasvětila na začátku do tajů zahradničení. Každá její rada byla doopravdy k nezaplacení.

Teď, když jsem na zahradě nemohla být trvale, chodila mi mou úrodu, na kterou jsem byla velmi pyšná, během týdne zalévat. A občas mi i s něčím ráda pomohla. Měla radost, že se někomu na zahrádce daří stejně jako jí.

Neměla jsem žádný problém svěřit Jiřince klíče od naší zahrady s naprostým klidem, protože byly v dobrých rukou.

Měla moji důvěru

Naprosto jsem jí důvěřovala. A když jsem měla vysázené něco, co ona nepěstovala, nabídla jsem jí, ať si vezme od nás. Věděla jsem, že mi nezplanýruje celý záhon. Nikdy té nabídky nezneužila.

Dokonce i jablka a švestky, které jí z mých stromů napadaly na zahrádku, mi chtěla vracet. Nikdy jsem to ale nedovolila. Měli jsme zkrátka skvělou sousedku. Před třemi roky bohužel paní Jiřinka zemřela.

Přišla nová sousedka

Bylo nám to opravdu moc líto. Smutný byl ale i pohled na opuštěnou chatu. Trvalo skoro rok, než ji koupili Dvořákovi. Měli jsme radost, že zase máme sousedy. Paní Věra byla taková upovídaná, energická žena. Říkala jsem si, že si třeba budeme dobře rozumět.

Její manžel byl invalida, špatně se pohybující, který na delší tratě používal invalidní vozík. Byl poněkud zamlklý, ale když jsme ho i s manželkou pozvali k nám na zahradu na grilování, rád přišel. Moc jsem chtěla mít pohodové vztahy se sousedy. Vím, jak důležité je dobře vycházet se sousedy.

Snažili jsme se pomoci

Věra byla z naší zahrady úplně unešená. Hned začala vypočítávat, co by ušetřili za jídlo, kdyby si všechno pěstovali. Jenže záhony po Jiřince byly nyní zarostlé. Chápala jsem, že jejich situace není jednoduchá.

Věřin manžel jí moc s ničím nepomůže. A peněz také nemají na rozdávání. Věra nepracovala, starala se o muže. Nabídli jsme s mým mužem proto pomoc a společnými silami dali některé záhonky zase do pořádku.

Rozhodně se nepředřela

Věra sice měla zasázená rajčata, okurky i mrkev, ale dělat něco pro to, aby se jim dařilo, to se jí moc nechtělo. Její lenost ji přemohla, a tak první zahradní sezona u Věrky skončila fiaskem. A rozhodla se celou věc řešit jiným způsobem.

A tak jsme jednoho dne přijeli na chatu a já zjistila, že na záhonu chybí květák. Možná by si toho nikdo běžně nevšiml. Já jsem ale do svých výplodů tak zamilovaná, že vím přesně, kde co je.

Neviděl jsi květák?

Navíc jsem počítala s tím, že ho budu vařit k obědu. Kam ale zmizel? Zvíře by ho cestou někde okousalo, pohodilo. Možná bychom se tomu i zasmáli, kdyby se situace týden co týden neopakovala. Mizela nám postupně nejen zelenina, ale i ovoce z keřů a stromů.

Kdo by to jen mohl být?

Zprvu jsme to nechápali. Později jsme nechtěli dlouho uvěřit, že by to byla Věrka. Chovala se přece pořád stejně. A my jí vždy něco ze zahrádky dali.

Když jsme se zmínili, že nám někdo krade na zahradě, Věra se tvářila velice udiveně říkala, že si ničeho nevšimla, že musí někdo krást v noci.

Nastražili jsme past

Na radu manželova kamaráda jsme nainstalovali na zahradu kameru, aniž by to Věra tušila. Teď tedy máme záznam, jak se přes plot lopotí s ukradeným křeslem. Co ale s tím? Žalovat ženskou, co má doma invalidu a málo peněz? Rozhněvat se s jedinými sousedy? Chtěli bychom ale Věru postavit před důkaz a domluvit s ní nějaká pravidla.

Tereza H. (58), Opava

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud