Domů     Z manžela se stala jen troska
Z manžela se stala jen troska
4 minuty čtení

Potil se, funěl a byl čím dál línější. Z pěkného chlapa se stala obézní troska. Už jsem se na něho nemohla ani podívat. O hubnutí neměl zájem.

Začalo to úplně nenápadně. Manželovým odchodem do důchodu. Ne že by se na povel začal cpát, to ne. Ale při odchodu dostal od kolegů, mimo jiné, i velký dárkový koš plný dobrot.

Olejovky, krekry a sýry jsem získala já, ale luxusní bonboniéru si ten mlsoun nechal pro sebe. To, co bývá problémem žen, se stalo jeho prokletím.

Utrácel za bonbóny

Bonbóny, na které nikdy ani nepomyslel, se mu staly osudnými. Dvě patra lákavě nazdobených pralinek snědl za noc. Ráno se ten mlsný kocour probudil s hnědým knírem od čokolády pod nosem a žádal repete.

Když mi prolustroval špižírnu a nic nenašel, vydal se na nákup. „Udělal jsem průzkum trhu a nakoupil si zásobičky!“ pochlubil se pyšně a na stůl vyskládal snad půlku cukrárny. Úplně se mi protočily panenky. Samé krásné krabice plné čokoládových bonbónů!

Ty luxusní cukrovinky ho jistě stály čtvrt důchodu, který ještě ani nedostal! „Prosím tě, to muselo stát majlant!“ povzdychla jsem si, ale on se na mě obořil. Prý si nebude utahovat opasek, když nemusí. Přece si může za tu celoživotní dřinu něco dopřát.

Pořád se jen cpal

Tím „něco“ bych myslela spíš nějaký výlet nebo sportovní vybavení. Těšila jsem se, že si společně pořídíme elektrokola, abychom si zpříjemnili šlapání do kopců, a budeme jezdit po okolí. Ale manžel to prostě pojal po svém.

Na stole měl neustále otevřenou nějakou ze svých četných bonboniér. U televize další, a jednu měl dokonce položenou i na nočním stolku! Všude se vršily krabice, plechovky, a dokonce i dřevěné bedýnky od těch nejdražších.

Některé si dokonce nechával posílat i po internetu! Mlsání na něm zanechávalo čím dál víc devastující následky. Tloustl snad před očima. Čím byl tlustší, tím se méně pohyboval. Zadýchal se i do schodů, když občas vynesl koš s odpadky. A nejhorší bylo, že si ze svojí čím dál vyšší váhy nic nedělal.

Změnil se k horšímu

Nosil už jen tepláky. Nechal si narůst vousy, aby nebyla vidět druhá a později i třetí brada. Neslušely mu. Začal se mi protivit! „Radku, takhle to dál nejde. Copak se v tom zrcadle nevidíš? Je to ostuda, takhle přibrat! Dostaneš cukrovku!“ domlouvala jsem mu, ale bez úspěchu.

Sama jsem si váhu hlídala. Nechtěla jsem skončit jako moje kamarádky, které si musely oblečení kupovat jen z katalogu, kde měli vyšší velikosti než v obchodě. Pas jsem měla štíhlý, jako když jsem se vdávala. Nebylo to ale nic platné, když ten můj měl oči jen pro čokoládu.

Dotkla se ho nevinná otázka

„Jé dědo, ty jdeš na maškarní?“ zeptala se nevinně naše jediná a o to víc milovaná vnučka. Vylezla mu při té otázce na klín a tahala ho za ta jeho vousiska. Vnučka byla malá a drobná, živá jako rtuť. Chvilku neposeděla! Manžel jí říkal Princezničko a byl na ni právem hrdý.

Když ještě chodil, bral ji do restaurace na pravou točenou malinovku a chlubil se místním štamgastům, jak krásnou má vnučku. Prý je to budoucí miss! Můj tlustý muž smutně pohlédl na Princezničku a zeptal se, co tím dotazem myslí.

Pokukoval po očku po mně, zda jsem ji nenavedla. Ona ale jen nevinně pokrčila rameny.

Kvůli vnučce se snaží

„Jsi, dědečku, vypasený jako Jeníček, když se ho Ježibaba chystala upéct! Tak jsem myslela, že vy důchodci také máte svoje maškarní plesy. Babička by mohla jít za nějakou královnu a ty za Jeníčka.

Nebo vypaseného pana krále, abyste k sobě pasovali!“ mudrovala ta malá rozumbrada a já musela odběhnout, abych se mohla do sytosti zasmát.

I manžel se zasmál, ale bylo na něm vidět, že se ho vnuččina slova dotkla. Večer mě manžel pohladil po ruce a porosil: „Princeznička má pravdu. A ty taky. Musím se sebou začít něco dělat!“ Co si manžel umínil, splnil.

Šlo to ztuha. Kila bonboniér jen tak z těla nevyhnal. A tak cvičí už skoro rok. Funí. Potí se. Usíná únavou ve stoje. Občas se už mohu na něho i podívat. Dokonce se i oholil. Snaží se. A to se cení!

Jitka D. (61), Znojmo

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud