Domů     Z manžela se stala jen troska
Z manžela se stala jen troska
4 minuty čtení

Potil se, funěl a byl čím dál línější. Z pěkného chlapa se stala obézní troska. Už jsem se na něho nemohla ani podívat. O hubnutí neměl zájem.

Začalo to úplně nenápadně. Manželovým odchodem do důchodu. Ne že by se na povel začal cpát, to ne. Ale při odchodu dostal od kolegů, mimo jiné, i velký dárkový koš plný dobrot.

Olejovky, krekry a sýry jsem získala já, ale luxusní bonboniéru si ten mlsoun nechal pro sebe. To, co bývá problémem žen, se stalo jeho prokletím.

Utrácel za bonbóny

Bonbóny, na které nikdy ani nepomyslel, se mu staly osudnými. Dvě patra lákavě nazdobených pralinek snědl za noc. Ráno se ten mlsný kocour probudil s hnědým knírem od čokolády pod nosem a žádal repete.

Když mi prolustroval špižírnu a nic nenašel, vydal se na nákup. „Udělal jsem průzkum trhu a nakoupil si zásobičky!“ pochlubil se pyšně a na stůl vyskládal snad půlku cukrárny. Úplně se mi protočily panenky. Samé krásné krabice plné čokoládových bonbónů!

Ty luxusní cukrovinky ho jistě stály čtvrt důchodu, který ještě ani nedostal! „Prosím tě, to muselo stát majlant!“ povzdychla jsem si, ale on se na mě obořil. Prý si nebude utahovat opasek, když nemusí. Přece si může za tu celoživotní dřinu něco dopřát.

Pořád se jen cpal

Tím „něco“ bych myslela spíš nějaký výlet nebo sportovní vybavení. Těšila jsem se, že si společně pořídíme elektrokola, abychom si zpříjemnili šlapání do kopců, a budeme jezdit po okolí. Ale manžel to prostě pojal po svém.

Na stole měl neustále otevřenou nějakou ze svých četných bonboniér. U televize další, a jednu měl dokonce položenou i na nočním stolku! Všude se vršily krabice, plechovky, a dokonce i dřevěné bedýnky od těch nejdražších.

Některé si dokonce nechával posílat i po internetu! Mlsání na něm zanechávalo čím dál víc devastující následky. Tloustl snad před očima. Čím byl tlustší, tím se méně pohyboval. Zadýchal se i do schodů, když občas vynesl koš s odpadky. A nejhorší bylo, že si ze svojí čím dál vyšší váhy nic nedělal.

Změnil se k horšímu

Nosil už jen tepláky. Nechal si narůst vousy, aby nebyla vidět druhá a později i třetí brada. Neslušely mu. Začal se mi protivit! „Radku, takhle to dál nejde. Copak se v tom zrcadle nevidíš? Je to ostuda, takhle přibrat! Dostaneš cukrovku!“ domlouvala jsem mu, ale bez úspěchu.

Sama jsem si váhu hlídala. Nechtěla jsem skončit jako moje kamarádky, které si musely oblečení kupovat jen z katalogu, kde měli vyšší velikosti než v obchodě. Pas jsem měla štíhlý, jako když jsem se vdávala. Nebylo to ale nic platné, když ten můj měl oči jen pro čokoládu.

Dotkla se ho nevinná otázka

„Jé dědo, ty jdeš na maškarní?“ zeptala se nevinně naše jediná a o to víc milovaná vnučka. Vylezla mu při té otázce na klín a tahala ho za ta jeho vousiska. Vnučka byla malá a drobná, živá jako rtuť. Chvilku neposeděla! Manžel jí říkal Princezničko a byl na ni právem hrdý.

Když ještě chodil, bral ji do restaurace na pravou točenou malinovku a chlubil se místním štamgastům, jak krásnou má vnučku. Prý je to budoucí miss! Můj tlustý muž smutně pohlédl na Princezničku a zeptal se, co tím dotazem myslí.

Pokukoval po očku po mně, zda jsem ji nenavedla. Ona ale jen nevinně pokrčila rameny.

Kvůli vnučce se snaží

„Jsi, dědečku, vypasený jako Jeníček, když se ho Ježibaba chystala upéct! Tak jsem myslela, že vy důchodci také máte svoje maškarní plesy. Babička by mohla jít za nějakou královnu a ty za Jeníčka.

Nebo vypaseného pana krále, abyste k sobě pasovali!“ mudrovala ta malá rozumbrada a já musela odběhnout, abych se mohla do sytosti zasmát.

I manžel se zasmál, ale bylo na něm vidět, že se ho vnuččina slova dotkla. Večer mě manžel pohladil po ruce a porosil: „Princeznička má pravdu. A ty taky. Musím se sebou začít něco dělat!“ Co si manžel umínil, splnil.

Šlo to ztuha. Kila bonboniér jen tak z těla nevyhnal. A tak cvičí už skoro rok. Funí. Potí se. Usíná únavou ve stoje. Občas se už mohu na něho i podívat. Dokonce se i oholil. Snaží se. A to se cení!

Jitka D. (61), Znojmo

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může