Domů     Naší svatbou jsme všem dokonale vytřeli zrak
Naší svatbou jsme všem dokonale vytřeli zrak
8 minut čtení

Byla jsem tehdy už několik let rozvedená, neměla štěstí na slušné muže, až se jednoho dne v mém životě objevil jeden, který byl o téměř patnáct let mladší…

Nebe se zatáhlo a nad městem se rozprostřel velký, černý mrak. Sotva jsem doběhla k autobusové zastávce, uviděla jsem od mého spoje již jen koncová světla.

Měla jsem dvě možnosti, buď čekat další hodinu na další bus nebo risknout, že cestou domů, která trvá čtyřicet minut, zmoknu.

Začaly padat obrovské kapky, když u mě zastavilo auto. „Mohu vás svézt?“ zeptal se mladý muž a otevřel mi dveře. Podle vidění jsem jej znala, bydlel o jednu ulici dál. Čekat na další bus se mi nechtělo, tak jsem nastoupila. „Vy pracujete v knihovně, že? Viděl jsme vás tam,“ řekl a přirozeně jsme se dali do řeči.

Když jsem vystupovala z auta, podal mi pozvánku. „S bratrem chystáme výstavu obrazů, přijďte se podívat,“ pronesl. Slíbila jsem, že přijdu ráda. Vzala jsem i kamarádku a po vernisáži nás ten mladý muž, Roman, pozval na víno.

Doprovodil mě samotnou až k domu a zeptal se, zda se ještě uvidíme. Nechápavě jsem se na něho podívala.

Třicet devět mě minulo a jemu bylo nanejvýš dvacet pět. Pravda, byla jsem drobnější postavy, štíhlá a celkem dost o sebe dbala. Na pravidelnou návštěvu salonu krásy a moderní oblečení jsem si potrpěla.

A známí mi říkali, že na čerstvou čtyřicátnici nevypadám, ale abych si začínala něco s tak mladým klukem, to nebyl můj styl. Nicméně on byl opravdu pozorný a líbil se mi…

Rande

Se schůzkou jsem souhlasila. Zašli jsme do místního kláštera, kde měl klarinetový koncert jeho známý a pak jsme šli na skleničku. Roman na sebe prozradil, že před měsícem oslavil pětadvacetiny a je ještě svobodný.

Před několika měsíci se rozešel s dívkou, prý byla neskutečně žárlivá a často mu dělala scény.

„Už jsem toho měl plné zuby,“ řekl. Cestou domů mě políbil a dodal, že jsem hezká ženská. „To se mě ani nezeptáš, zda na mě doma náhodou nečeká manžel nebo dítě?“ zeptala jsem se. Hloupější otázku jsem mu snad ani položit nemohla.

Byla jsem pátým rokem rozvedená a moje jediná dcera šla po vyučení pracovat jako kuchařka do Rakouska.

Žila jsem sama. S manželem jsme se brali po mých osmnáctinách, v necelých devatenácti jsem porodila Kateřinu. Když se osamostatnila, rozvedli jsme se. Manžela nezajímalo nic jiného než auta, jezdil s kamarádem, který jezdil závody do vrchu, jako mechanik. Parta kamarádů pro něj byla víc než rodina.

Zato tenhle Roman mi skládal komplimenty… že mi to sluší, že vypadám mladší… Začali jsme spolu chodit. „On tě jen oblbuje, co můžeš čekat od kluka, který je o patnáct let mladší než ty?“ důrazně mi domlouvala kamarádka.

Já jsem si o nás ale iluze do budoucna nedělala. Momentálně mi bylo s ním jen moc hezky. Že Roman možná odejde jednou za mladší, s tím jsem byla srovnaná. Ale i kdybych s ním byla jen krátký čas, stálo by to za to.

Co na to řeknou?

„Volala máma, že přijedou s tátou na návštěvu, tak zítra přijď, rád bych tě představil,“ řekl jednoho dne Roman. Zarazilo mě to. Copak asi řeknou rodiče, když zjistí, že má o tolik let starší přítelkyni, projelo mi hlavou. Řekla jsem mu, že mi nepřipadá vhodné, mě jim představovat.

„A proč? Už jsem jim o tobě říkal,“ odpověděl. „Řekl jsi také, kolik je mi let?“ zeptala jsem se. Jeho odpovědí bylo, že rodiče vědí, že jsem o trochu starší, ale je to jeho rozhodnutí, s kým chce žít, a že mě miluje.

Uvařila jsem u Romana oběd a vnitřně celá rozklepaná jsem očekávala návštěvu.Ti lidé byli velmi milí. Pak se mě jeho matka zeptala, kolik mi vlastně je.

Poznala jsem, že ji to zarazilo. „Myslela jsem, že si Roman jednou pořídí rodinu, u vás asi nepřichází již v úvahu mít dítě,“ prohlásila zklamaně. Trapně jsem mlčela.

„Maminko, klape nám to spolu a kdyby náhodou přišlo dítě, tak dnes to není nic neobvyklého, že ženy mají děti i ve čtyřiceti,“ zastával se mého věku Roman.

I když rodiče nebyli nepříjemní, přece jenom celé odpoledne bylo ve vzduchu cítit napětí. Chtěla jsem se rozloučit a jít domů, ale Roman řekl, ať zůstanu. Když rodiče odešli, zeptal se mě, zda bych se k němu nechtěla přistěhovat.

Odrazovali mě

Řekla jsem si, že to spolu zkusíme. Kolegyně Zuzana našemu vztahu nedávala dlouhou budoucnost. „Abys nezaplakala, až pozná jinou a mladší. To, že dobře vypadáš, ještě nic neznamená. Bude chtít dítě…“ říkala. Nad jejími vyhrůžkami jsem ale jen mávla rukou. Horší to bylo s dcerou.

Přijela domů na dovolenou a já jsem se vrátila do našeho bytu, abych si ji užila. Dcera se dozvěděla o mém poměru a vůbec se jí můj nový vztah nezamlouval. „Vždyť je jen o pár let starší než já! Že ti není trapně,“ pustila se do mě. Odjela dřív, než plánovala.

„Třeba jsem opravdu udělala chybu, když jsem si začala s Romanem, přece se mnou nezůstane až do smrti, za dvacet let z něj bude vyzrálý chlap a já stará bába,“ pomyslela jsem si v duchu. Dcera si to nenechala pro sebe a všechno vyzvonila mým rodičům.

„Že se nestydíš! Proč si nenajdeš normálního mužského a taháš se s takovým mladíčkem?“ nadávala máma a táta mi také řekl své a dodal: „Hlavně pak u nás nebreč!“ Tak jsem se Romana zeptala, jak si to dál představuje. „Vím, kam míříš, ale my se vezmeme a vytřeme všem zrak,“ objal mě.

Chtěla jsem s ním probrat naši budoucnost, co se týká dětí, co bude za dalších deset, patnáct, dvacet let, ale on prohlásil, že mě miluje, chce se mnou být a ožení se se mnou. Smála jsem se tomu, říkala jsem si, že je mladý a naivní.

Požádal mě…

Možná jsem svým způsobem trošku i věřila tomu, co všichni říkali. Jak rychle si asi uvědomí, že vztahem se starší ženou už nechce ztrácet čas? Tím víc jsem se divila, když přede mě jednoho dne položil krásnou krabičku s ještě krásnějším obsahem.

Třpytil se v ní nádherný zásnubní prsten. „Já si tě vážně chci vzít!“ řekl mi tehdy a já jsem se nezmohla na slovo. Naplánovali jsme svatbu, která byla jen malá, za svědka nám šli Romanův kamarád a má kolegyně. Mí rodiče odmítli přijít, stejně tak ti Romanovi. Ani moje dcera nepřijela.

Ta dokonce prohlásila, že až zase přijede do Čech, pojede raději za svým otcem nebo bude spát v hotelu, než u toho mámina frajírka. Já byla tak šťastná a nikdo mi neřekl, že mi to štěstí přeje! Vždyť je to můj život! Romanův byt jsme pronajali jednomu studentovi a žili jsme v mém.

Nečekané těhotenství

Bylo nám spolu krásně, chodili jsme na výstavy, jezdili na výlety, užívali si života. Občas jsme jeli jak k mým, tak k Romanovým rodičům. Sice nám to nedávali najevo, že s naším vztahem nesouhlasí, ale my to na nich poznali.

Zřejmě nevěřili, že nám manželství vydrží. A vydrželo! Zjistila jsem, že jsem asi těhotná.

Absolvovala jsem vyšetření, vše bylo v pořádku, děťátko se vyvíjelo normálně i těhotenství jsem snášela dobře. V porodnici se mnou můj muž byl, sice přítomnost otce u porodu byla teprve v plenkách, ale to nebylo překážkou, aby nestál při mně. Narodil se Vojtíšek.

Romanovi rodiče se smířili s tím, že jejich syn má starší manželku a ti mí říkali, že je škoda, že nejsou mladší. Z malého byli všichni nadšeni. Dokonce i moje dcera. Moje miminko nás všechny spojilo. Z Romana je báječný manžel i otec.

Než jsme se nadáli, z Vojtíka je už pořádný dospělý chlap. A naše manželství? Je pořád harmonické.

Snažím se nevypadat na svůj skutečný věk a řekla bych, že se mi to daří, což mi říká i Roman.

Předpovědi známých, rodičů i dcery, že nám vztah nevydrží, se naštěstí nenaplnily a já jsem ráda, že jsme tehdy na žádné pesimistické řeči nedali a naší lásce dali šanci. Rozhodně se to vyplatilo.

Kamila (61), severní Morava

Související články
3 minuty čtení
Organizovala jsem třídní sraz po 45 letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem ho vyhodila. V restauraci, kde jsme měli mít sraz, jsem zamluvila rezervaci salonku. Seděla jsem u stolu u dveří a inkasovala po příchozích určitou částku za objednané občerstvení. Někteří spolužačky a spolužáci tam už byli. Najednou nahlédl a začal se hrnout dovnitř podnapilý muž, který
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po