Domů     Na všechno jsem zůstala sama
Na všechno jsem zůstala sama
5 minut čtení

Ta bezmoc se nedá popsat, můj muž byl v nemocnici, hrozilo, že přijdeme o byt, ale od banky jsem bez plné moci nedostala žádné informace.

V manželství s Otou žijeme dlouhé roky, máme dospělou dceru. Před mnoha lety jsme si pořídili pěkný třípokojový byt na sídlišti. Vzali jsme si na něj půjčku, kterou manžel splácel sám. Řekl, ať se nestarám, že to zaplatí. Pracoval jako zedník na živnost a zpočátku celkem slušně vydělával.

Neplatili mu

Před čtrnácti lety přišla krize a najednou se všechno změnilo. Firma, pro kterou pracoval, mu několikrát nezaplatila faktury. Tenkrát jsem o tom nevěděla.

Často nadával a stěžoval si, že mu zase nepřišly peníze, ale naslibovali mu hory doly, a on pro ně pracoval dál. Prý jim to přece nenechá, musí práci dodělat, protože kdyby odešel, nedostal by vůbec nic.

To už mu dlužili nejméně 70 tisíc. Já jsem pracovala jako prodavačka v kantýně, takže jsem moc velký plat nedostávala. Neměla jsem dost na to, abych z toho platila ještě úvěry. Táhla jsem celou domácnost, protože Ota byl pořád bez peněz.

Vždy mě ujišťoval, že až mu konečně pošlou peníze, co mu dluží, všechno to vyrovná.

Jednou přišel doporučený dopis. Ota si ho vyzvedl na poště a nechtěl mi říct, o co jde. Zdálo se mi to divné a tušila jsem, že je to něco špatného, když to přede mnou tají. Nenápadně jsem mu nahlédla přes rameno a chtěla jsem mu dopis vzít, ale odstrčil mě. Stačila jsem něco zahlédnout, vypadalo to jako výzva k uhrazení dluhu.

Z té částky na mně šly mdloby. Pohádali jsme se. Rostly tam obrovské úroky. Ota mi řekl, ať se nestarám, že to zaplatí, ale z pár desítek tisíc to byly najednou statisíce, zjistila jsem, že úvěry už nesplácí hodně dlouho. Vůbec o tom nemluvil a dělal jakoby nic.

Všechno se zhroutilo

Byla jsem z toho v šoku, ale dušoval se, že to určitě splatí, ať se o to nestarám. Ujišťoval mě, že si nemusím dělat starosti. Jak čas běžel, nechala jsem to být a starala jsem se o domácnost, co nakoupit, uvařit, uklidit…

Jednou večer jsem už byla v posteli a manžela jsem slyšela z koupelny. Najednou se ozvala rána.

Vyběhla jsem na chodbu a uviděla jsem Otu ležet na chodbě na zemi. „Co ti je? Proboha co se ti stalo?“ Křičela jsem v šoku. Sotva sípal, skoro nemluvil. Jen ukazoval na hruď. Nemohl popadnout dech. Byla jsem vyděšená. Začala jsem panikařit.

V tu chvíli jsem vůbec netušila, co dělat. Zatelefonovala jsem tedy nejdřív dceři a ta mi řekla, ať honem volám sanitku.

Otu si v nemocnici nechali a řekli mi, že to byla mrtvice. Ptala jsem se jeho ošetřujícího lékaře, z čeho se mu to stalo, řekl, že to bývá obvykle ze stresu. Manželovi ochrnula levá polovina těla a doktor řekl, že není příliš velká šance na zlepšení stavu.

Doma jsem prohledala všechny Otovy dokumenty. Našla jsem dokonce příkaz k exekuci.

Co s námi teď bude?

Hrozilo, že přijdeme o byt a vůbec o všechno! Byl to šok! Teď už se nedivím, že z toho můj muž zkolaboval. Začala jsem si vyčítat, že jsem z něj nevytáhla co se děje, že jsem to nezachytila dřív než bylo pozdě. Jak se teď o něj postarám? Skončíme na ulici?

Sotva jsem se trochu vzpamatovala, hned další den jsem volala do banky, kde měl splácet ten osudný úvěr.

Bylo mi jasné, že tam musím nějaké peníze poslat, aby věděli, že se snažíme. Jenomže o současné výši splátky jsem neměla tušení. Bankovní úřednice mi na můj dotaz odpověděla: „A máte plnou moc?“ Tu jsem tedy rozhodně neměla.

„Jak můžu mít plnou moc, když manžel je v nemocnici a nedokáže se ani podepsat!“ Vykřikla jsem bezmocně. Co teď? Manžel ležící po mrtvici a ještě přijdeme o byt!

Trvalo tři měsíce, než jsem získala přístup k informacím a mohla jsem poslat splátku úvěru na účet banky. Otův zdravotní stav se mírně zlepšil, tak mi ho přivezli domů.

Staraly jsme se o něj s dcerou, ale dlouhodobě to bylo zcela nezvladatelné. Navíc jsem potřebovala chodit do práce, abych mohla splácet úvěr. Příspěvek na péči, na který jsem měla nárok, bohužel nestačil.

Musíme žít dál

Po dohodě s lékařem jsme Otu umístili do ústavu, kam ho chodím pravidelně navštěvovat. Vzala jsem si přivýdělek k práci, po večerech jsem chodila uklízet domy a práce od rána do večera mi umožnila se z toho všeho nezbláznit.

Peníze ze zaměstnání šly na nájem, domácnost a jídlo, co jsem vydělala navíc šlo na splátky.

O víkendech jsem jezdila navštěvovat Otu. Takhle jsem to táhla sedm let a nakonec se mi všechny dluhy podařilo zaplatit. Manželovi to ale bohužel zdraví už nevrátilo. Jezdím za ním a někdy přijede i dcera. On ale není v takovém stavu, aby mohl být doma.

Péči o něj už bych nezvládla. Mám kocoura, aby mi nebylo smutno a abych nepropadala depresím.

Občas zajdu s kamarádkami na pivo abych si zlepšila trochu náladu. Na tragédii, co se stala u nás doma, raději nemyslím a snažím se žít. Roky běží a manželův stav je pořád stejný, pomoct mu bohužel nemůžu.

Cestu za ním občas spojím s menším výletem a pak mu vyprávím, co jsem po cestě viděla.

Kdyby se mi býval svěřil, kdybychom spolu více mluvili, nemuselo k tak hrozné tragédii dojít. Lituji, že jsem nepoznala, co se děje. Vždy jsem ve všem spoléhala na něj, ale teď jsem hrdá, že jsem dokázala všechny ty dluhy zaplatit sama.

Anna (69), Karlovarsko

Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
epochalnisvet.cz
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do