Domů     Na všechno jsem zůstala sama
Na všechno jsem zůstala sama

Ta bezmoc se nedá popsat, můj muž byl v nemocnici, hrozilo, že přijdeme o byt, ale od banky jsem bez plné moci nedostala žádné informace.

V manželství s Otou žijeme dlouhé roky, máme dospělou dceru. Před mnoha lety jsme si pořídili pěkný třípokojový byt na sídlišti. Vzali jsme si na něj půjčku, kterou manžel splácel sám. Řekl, ať se nestarám, že to zaplatí. Pracoval jako zedník na živnost a zpočátku celkem slušně vydělával.

Neplatili mu

Před čtrnácti lety přišla krize a najednou se všechno změnilo. Firma, pro kterou pracoval, mu několikrát nezaplatila faktury. Tenkrát jsem o tom nevěděla.

Často nadával a stěžoval si, že mu zase nepřišly peníze, ale naslibovali mu hory doly, a on pro ně pracoval dál. Prý jim to přece nenechá, musí práci dodělat, protože kdyby odešel, nedostal by vůbec nic.

To už mu dlužili nejméně 70 tisíc. Já jsem pracovala jako prodavačka v kantýně, takže jsem moc velký plat nedostávala. Neměla jsem dost na to, abych z toho platila ještě úvěry. Táhla jsem celou domácnost, protože Ota byl pořád bez peněz.

Vždy mě ujišťoval, že až mu konečně pošlou peníze, co mu dluží, všechno to vyrovná.

Jednou přišel doporučený dopis. Ota si ho vyzvedl na poště a nechtěl mi říct, o co jde. Zdálo se mi to divné a tušila jsem, že je to něco špatného, když to přede mnou tají. Nenápadně jsem mu nahlédla přes rameno a chtěla jsem mu dopis vzít, ale odstrčil mě. Stačila jsem něco zahlédnout, vypadalo to jako výzva k uhrazení dluhu.

Z té částky na mně šly mdloby. Pohádali jsme se. Rostly tam obrovské úroky. Ota mi řekl, ať se nestarám, že to zaplatí, ale z pár desítek tisíc to byly najednou statisíce, zjistila jsem, že úvěry už nesplácí hodně dlouho. Vůbec o tom nemluvil a dělal jakoby nic.

Všechno se zhroutilo

Byla jsem z toho v šoku, ale dušoval se, že to určitě splatí, ať se o to nestarám. Ujišťoval mě, že si nemusím dělat starosti. Jak čas běžel, nechala jsem to být a starala jsem se o domácnost, co nakoupit, uvařit, uklidit…

Jednou večer jsem už byla v posteli a manžela jsem slyšela z koupelny. Najednou se ozvala rána.

Vyběhla jsem na chodbu a uviděla jsem Otu ležet na chodbě na zemi. „Co ti je? Proboha co se ti stalo?“ Křičela jsem v šoku. Sotva sípal, skoro nemluvil. Jen ukazoval na hruď. Nemohl popadnout dech. Byla jsem vyděšená. Začala jsem panikařit.

V tu chvíli jsem vůbec netušila, co dělat. Zatelefonovala jsem tedy nejdřív dceři a ta mi řekla, ať honem volám sanitku.

Otu si v nemocnici nechali a řekli mi, že to byla mrtvice. Ptala jsem se jeho ošetřujícího lékaře, z čeho se mu to stalo, řekl, že to bývá obvykle ze stresu. Manželovi ochrnula levá polovina těla a doktor řekl, že není příliš velká šance na zlepšení stavu.

Doma jsem prohledala všechny Otovy dokumenty. Našla jsem dokonce příkaz k exekuci.

Co s námi teď bude?

Hrozilo, že přijdeme o byt a vůbec o všechno! Byl to šok! Teď už se nedivím, že z toho můj muž zkolaboval. Začala jsem si vyčítat, že jsem z něj nevytáhla co se děje, že jsem to nezachytila dřív než bylo pozdě. Jak se teď o něj postarám? Skončíme na ulici?

Sotva jsem se trochu vzpamatovala, hned další den jsem volala do banky, kde měl splácet ten osudný úvěr.

Bylo mi jasné, že tam musím nějaké peníze poslat, aby věděli, že se snažíme. Jenomže o současné výši splátky jsem neměla tušení. Bankovní úřednice mi na můj dotaz odpověděla: „A máte plnou moc?“ Tu jsem tedy rozhodně neměla.

„Jak můžu mít plnou moc, když manžel je v nemocnici a nedokáže se ani podepsat!“ Vykřikla jsem bezmocně. Co teď? Manžel ležící po mrtvici a ještě přijdeme o byt!

Trvalo tři měsíce, než jsem získala přístup k informacím a mohla jsem poslat splátku úvěru na účet banky. Otův zdravotní stav se mírně zlepšil, tak mi ho přivezli domů.

Staraly jsme se o něj s dcerou, ale dlouhodobě to bylo zcela nezvladatelné. Navíc jsem potřebovala chodit do práce, abych mohla splácet úvěr. Příspěvek na péči, na který jsem měla nárok, bohužel nestačil.

Musíme žít dál

Po dohodě s lékařem jsme Otu umístili do ústavu, kam ho chodím pravidelně navštěvovat. Vzala jsem si přivýdělek k práci, po večerech jsem chodila uklízet domy a práce od rána do večera mi umožnila se z toho všeho nezbláznit.

Peníze ze zaměstnání šly na nájem, domácnost a jídlo, co jsem vydělala navíc šlo na splátky.

O víkendech jsem jezdila navštěvovat Otu. Takhle jsem to táhla sedm let a nakonec se mi všechny dluhy podařilo zaplatit. Manželovi to ale bohužel zdraví už nevrátilo. Jezdím za ním a někdy přijede i dcera. On ale není v takovém stavu, aby mohl být doma.

Péči o něj už bych nezvládla. Mám kocoura, aby mi nebylo smutno a abych nepropadala depresím.

Občas zajdu s kamarádkami na pivo abych si zlepšila trochu náladu. Na tragédii, co se stala u nás doma, raději nemyslím a snažím se žít. Roky běží a manželův stav je pořád stejný, pomoct mu bohužel nemůžu.

Cestu za ním občas spojím s menším výletem a pak mu vyprávím, co jsem po cestě viděla.

Kdyby se mi býval svěřil, kdybychom spolu více mluvili, nemuselo k tak hrozné tragédii dojít. Lituji, že jsem nepoznala, co se děje. Vždy jsem ve všem spoléhala na něj, ale teď jsem hrdá, že jsem dokázala všechny ty dluhy zaplatit sama.

Anna (69), Karlovarsko

reklama
Související články
12.5.2024
Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn
12.5.2024
Vdávala jsem se v 25 letech a už tehdy mi říkali, že si to mám rozmyslet. Můj nastávající byl prchlivý a podezíravý. Já si ale myslela, že nám to vydrží navěky. Když dnes vidím u své dcery, kolik mají dnešní holky dostupných informací, trochu závidím. Dnes a denně čtu příběhy o ženách, které trpěly pod drobnohledem žárlivce. Začíná to skoro vždy stejně, tak jako kdysi u mne, jenže já to nemo
4.5.2024
Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Louis Vuitton oživuje kampaň Core Values s Rogerem Federerer a Rafaelem Nadalem
iluxus.cz
Louis Vuitton oživuje kampaň Core Values s Rogerem Federerer a Rafaelem Nadalem
Značka Louis Vuitton odhalila novou kapitolu ve své proslulé kampani Core Values v podání známé fotografky Annie Leibovitzové. Hvězdami inspirativní kampaně jsou dva z nejuznávanějších tenisových šamp
Nehoda měla šťastný konec
skutecnepribehy.cz
Nehoda měla šťastný konec
Milovala jsem sport. Nehledě na to, že jsem byla v pokročilém stadiu těhotenství, rozhodla jsem se jít na kolečkové brusle. Otěhotněla jsem ve dvaceti, ale tehdejší přítel mě opustil. Rozhodla jsem se dítě si nechat, i za předpokladu, že s ním zůstanu sama. Měla jsem dost přátel a rodiče. Na miminko se všichni těšili. „Postaráme se o tebe i o malé,“ ubezpečovali
8 nejobávanějších dobyvatelů Nového světa: Honba za zlatem, masakry a vražedná nenávist
historyplus.cz
8 nejobávanějších dobyvatelů Nového světa: Honba za zlatem, masakry a vražedná nenávist
Moctezuma přivítá Španěly květinami či zlatými dary a jedná s nimi s vybranou zdvořilostí. Nejspíš tak chce odhalit jejich slabosti, aby je mohl snáze porazit. Cortés je ale ostražitý a aztéckého vládce v jeho úmyslech předběhne…   Janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (asi 1451–1506) v roce 1492 definitivně objevil pro Evropany Ameriku. Záhy do Nového světa připlouvá mnoho španělských conquistadorů
Babiččin hovězí guláš s dokonalým karlovarským knedlíkem
tisicereceptu.cz
Babiččin hovězí guláš s dokonalým karlovarským knedlíkem
Není nad to dát si porci guláše s knedlíkem a k tomu půllitr vychlazeného piva. Umíte si ale tuto českou klasiku připravit i doma? Guláš má neprávem pověst jídla náročného na přípravu, ovšem není tomu
Jak odhodit věčnou smůlu?
nejsemsama.cz
Jak odhodit věčnou smůlu?
Asi znáte období, kdy se vám nic nedaří, vše vám padá z rukou a pokazí se všechno, co může. Co když se vás ale smůla drží déle? Zapracujte na tom magicky. Máme pro vás tipy, jak smůlu vyprovodíte ze dveří. Váš život se často podobá zebře, bílý úsek radostí střídá černé pásmo smůly a pak
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Australský zázrak: Lastura v zálivu
21stoleti.cz
Australský zázrak: Lastura v zálivu
Co patří mezi symboly Austrálie? Bezesporu klokan, koala, Jižní kříž, Vánoce na pláži a také budova opery v Sydney. Tato stavba je mnohými experty považována za jednu z nejpovedenějších, jakou kdy arc
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Strašidelný ostrov Spike: Tajné dějiny, o kterých se dlouho nemluvilo!
enigmaplus.cz
Strašidelný ostrov Spike: Tajné dějiny, o kterých se dlouho nemluvilo!
V irském hrabství Cork se nachází ostrov Spike. Dlouhá staletí byla tato lokalita běžným smrtelníkům zapovězena, protože se zde nacházela strategická vojenská pevnost i obávané vězení. Co můžete čekat
Poznáte příznaky mrtvice? Až 70 % Čechů ne! A do nemocnice přijedou pozdě…
epochaplus.cz
Poznáte příznaky mrtvice? Až 70 % Čechů ne! A do nemocnice přijedou pozdě…
Mrtvici každý rok v Česku prodělá zhruba 25 000 lidí. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí, i když je u nás léčba mrtvice na špičkové úrovni. Zrovna na 15. května připadá Světový den proti mozkové mrtvici. Se snížením počtu případů přitom může pomoci znalost příznaků – právě ty nezná až 70 % Čechů, a proto se
Zničí brzy lásku mezi Sandevou a Prachařem žárlivost?
nasehvezdy.cz
Zničí brzy lásku mezi Sandevou a Prachařem žárlivost?
Ačkoli jejich lásce zpočátku nikdo nedával velkou šanci, dnes jsou spolu herec Jakub Prachař (40) a herečka z Jedné rodiny Sara Sandeva (26) několik let. Až nedávno se ale ukázalo, že herečka na sta
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,