Domů     Musela jsem lhát, že jsem s nimi šťastná
Musela jsem lhát, že jsem s nimi šťastná
3 minuty čtení

Toužila jsem být vždy ženou v domácnosti. Přišla ale chvíle, kdy jsem nenáviděla svou situaci a chvílemi i dítě a manžela.

S mým Tomášem jsem se poznala na plese hasičů. Seděl u vedlejšího stolu a netančil. Když přišla dámská volenka, tak jsem ho vyzvala k tanci. Vůbec jsem tehdy netušila, že by to mohl být ten pravý chlap do mého života.

Hned na první schůzce jsem poznala, že jsme si souzeni. Bylo to vzájemné. Rychle jsme spolu začali žít a mluvit o dětech. Za pár měsíců přišla žádost o ruku, potom svatba a krátce po svatbě jsem otěhotněla. Narodila se nám dcera. Krásná, jako panenka.

Z mých plánů sešlo

Tolik jsem se těšila na novou roli maminky. Chtěla jsem být ta nejlepší, pečovat o své dítko s láskou a něhou. Věřila jsem, že budu přesně ta máma, která se pro své dítě rozdá, která by pro něj obětovala cokoliv.

Hned po porodu jsem ale zjistila, že mateřství rozhodně není pohádka, nebo alespoň ne pro mě. Děsilo mě, jak moc jsem se musela dceři přizpůsobit. Z mých plánů, jak si budu chvíle doma s dítětem užívat, sešlo.

Představovala jsem si to jinak. Můj život se scvrkl na pár primitivních činností – nakrmit, přebalit, pochovat, uspat, uklidit, uvařit. Manžel mi prakticky nepomáhal, byl neustále v práci.

Nic jiného mu ani nezbylo, musel zkrátka vydělávat, abychom mohli splácet hypotéku.

Podřídila jsem vše

Moje matka bydlela na druhém konci republiky, hlídala tedy opravdu výjimečně. A tchyně, ta měla tehdy svých starostí dost. Na dceru jsem zůstala sama. Neustále vyžadovala mou pozornost, chtěla mít maminku nablízku čtyřiadvacet hodin denně.

Podřídila jsem jí všechno, ale nemohla jsem se s tím tak snadno smířit. Tolik mi chyběl veselý a bezstarostný život, který jsem do té doby žila. Chyběly mi kamarádky. Žádná z nich zatím neměla dítě, užívaly si svůj život stejně jako předtím.

A já, jakožto matka, která má neustále za zády plačící dítě, jsem do něj přestala patřit. Nemohla jsem jim to vyčítat. Ale mrzelo mě, že jsem kvůli dítěti přišla o své nejlepší přítelkyně. A nejen o ně, říkala jsem si, že ztrácím samu sebe.

Neměla jsem na sebe čas. Toužila jsem po tom, být byť jen jediný den sama se sebou. Co bych dělala? Zašla bych si na kávu, do divadla, k holiči a hlavně bych odpočívala a užívala si to ticho. které jsem už tak dlouho nezažila.

Cítila jsem se jako v žaláři. Nebyla jsem šťastná. A byť jsem se zuby nehty snažila, aby si manžel ničeho nevšiml, nemohl přehlédnout, jak podrážděně jsem se občas chovala. Nakonec přišel s řešením on sám.

Zpátky do práce

Navrhl, že bychom mohli dceru každý den dát alespoň na pár hodin do jeslí, abych si odpočinula. Pracovala tam jeho známá, tak to rovnou vyjednal. Stačil ale jediný měsíc, aby se mi po každodenním mateřském maratonu začalo stýskat.

A tak jsem zbytek mateřské strávila s dcerou doma a nakonec si to i začala užívat. Když jsem se po pár letech vracela zpět do práce, nemohla jsem se dočkat. Zároveň jsem ale trošku litovala, že mi ta malá tak rychle roste.

Milena (52), Zlínsko

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.