Domů     Proč spolu musely soupeřit za každou cenu?
Proč spolu musely soupeřit za každou cenu?
3 minuty čtení

Moje matka a tchyně si nesedly od první chvíle, každá musela mít pravdu a nikdy se v ničem neshodly. Ničily nám tím domácí pohodu.

Moje matka se s mou tchyní nedokázaly shodnou na ničem. Když se narodilo moje první dítě, bláhově jsem si myslela, že to ty dvě usmíří. Manžel Ivan mě tehdy odvezl do porodnice. Seděla jsem na příjmu a prodýchávala kontrakce.

Manžel se šel tedy na chvíli projít. Najednou se vřítil zpátky, oči vytřeštěné. „Jsou tady,“ zakvílel. „Naše mámy. Hádají se před nemocnicí!“ Co bylo důvodem dalšího nesmyslného sporu?

Budoucí jméno jejich vnoučka, kterého jsem právě přiváděla na svět. Každá z nich si chtěla prosadit to své oblíbené. Tak tohle dilema jsme vyřešili my. Syna jsme pojmenovali podle našich představ – Matyáš.

Byl to začátek

Narozením vnuka začalo naplno vzájemné soupeření. Ještě v těhotenství jsem s mámou vybrala kočárek. Tchyni se ale nelíbil, zjevně už z principu. „Tohle tedy vraťte,“ řekla opovržlivě, když ho uviděla. „Já koupila mnohem lepší.“ Tak jsme se nakonec všichni pohádali.

A během šestinedělí souboj babiček pokračoval. Debata  pokaždé vyústila v problém. „To já přece měla kluka, tak snad musím vědět líp, jak mu rozehnat prdíky,“ cvičila vnoučkovi s nožičkami tchyně. „Dávej přece bacha, to není hadrový panák!“ čílila se máma.

Matyáše bolelo bříško, navíc vycítil to napětí v hlase obou žen a křičel, jako na lesy. „Dost,“ zasáhla jsem. Babičky se nejprve lekly, pak urazily a odkráčely každá jiným směrem. Týden byl klid.

Pak mi máma zavolala, že by vzala vnoučka s kočárkem na procházku. Neprotestovala jsem. Ale, jen co se mi ztratili za obzorem, zazvonila u nás tchyně. Pozvala jsem ji na kafe. „Kdepak,“ koukla na hodinky, jako že spěchá, a vyrazila ze dveří.

Ukradla ho

Za půl hodiny přiběhla moje máma. Sotva popadala dech. „Matyášek i s kočárkem zmizel,“ křičela. Zavolaly jsme policii. Dorazili hned. Když jsem jim před domem celá vyděšená popisovala situaci, zůstala jsem stát jako opařená.

Směrem k nám se šinula s kočárkem tchyně. Že prý v parku ten kočárek jen tak stál… Myslela jsem, že jsme se snad všichni zbláznili. Pomohl až druhý syn. Když se nám narodil Filípek, hrany babičkovského soupeření se trochu obrousily.

Radka (58), Praha

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může