Moje dcerka byla hodná a chytrá. Chtěla jsem jí splnit každé přání, tu cestu jsem jí ale měla tehdy zakázat.
Moje milovaná dcera Karolínka za mnou jednoho dne přiběhla do práce spolu se svou spolužačkou Denisou. Až do páté třídy si nenašla žádnou kamarádku. Byla jsem moc ráda, že ji konečně měla a byla šťastná.
Nadšeně mi vyprávěla, že Denisa jede s rodiči do aquaparku a že může jet s nimi. Chtěla jsem jí tu radost dopřát, a tak jsem jí ten výlet po telefonickém rozhovoru s rodiči spolužačky povolila. Pokud šlo o peníze, nemohly jsme si moc vyskakovat. Byly jsme samy bez tatínka.
Poslední rozloučení
V den výletu jsem ji šla ráno doprovodit. Předala jsem rodičům Denisky nějaké peníze na útratu a pak už jsem tam jen stála a mávala. To bylo naposledy, co jsem Karolínku viděla… Stalo se to při zpáteční cestě.
Na jedné z křižovatek nedal Denisin táta přednost, auto na hlavní to do nich napálilo v plné rychlosti. Úplně zdemolovalo pravou stranu auta, kde seděla Karolínka a Denisina maminka. Obě byly na místě mrtvé. Zemřely dřív, než si stačily uvědomit, co se děje.
Malá Deniska přežila, její táta bojoval v nemocnici o život, a nakonec taky umřel. O holčičku, dnes už mladou paní, se postarala její teta. Občas si zavoláme, Je moc fajn. Přišla v dětství o bratra, tak ví, jaké to je ztratit blízký mladý život…
Kdo je viníkem?
Nejhorší ale na všem je, že jsem se od Denisky posléze dozvěděla, že její tatínek bral nějaké prášky na špatnou náladu, protože měl problémy v práci. Nejspíš užíval antidepresiva, při kterých je řízení auta zakázané. Kdybych to bývala věděla, nikdy bych své dítě na výlet nepustila. Kdyby, kdyby…
Často se v noci budím a brečím, prohlížím si fotky. Lituju každé hodiny, kterou jsem strávila nějakou nesmyslnou činností, místo abych si užívala Karolínky. Co dodat na závěr? Važte si každého okamžiku, který můžete trávit se svým dítětem.
Alena (67), Sušice
