Domů     Dospělý syn bydlí doma, ale nepřispívá
Dospělý syn bydlí doma, ale nepřispívá
6 minut čtení

Ocitla jsem se bez příjmu, ale synovi si netroufám říct o peníze. Přestože je v práci úspěšným manažerem, celou domácnost financuji sama. Potřebovala bych, aby mi byl oporou.

S manželem jsme se rozvedli před dvanácti lety, našel si mladší. Máme syna, který je dávno dospělý, letos mu bude dvaatřicet. Mám nekonfliktní povahu a bojím se mu cokoli říct. V dětství býval hodný, i když poněkud tvrdohlavý, a to mu zůstalo dodnes.

V práci se mu daří, je manažerem v počítačové firmě. Nikdy neřekl, kolik vydělává, ale myslím, že má slušný příjem. Kupuje si značkové oblečení, potrpí si na kvalitu. Každý den mu připravuji večeři, nakupuji jídlo, aby bylo doma všeho dostatek. Syn mi občas dá nějaký menší obnos, ale většinou zapomene.

Někdy koupí i něco k jídlu, na domácnost však pravidelně nepřispívá. Bydlíme v domku, který vlastníme jen z poloviny, druhou půlku zdědil bratr. Máme každý vlastní vchod, takže si navzájem nepřekážíme.

Přišla jsem o práci

Syn má v podkroví dva pokoje s koupelnou, v jednom bydlí, ve druhém má pracovnu, která vypadá spíš jako skladiště počítačů. Ten druhý pokojík pár let pronajímal nějaké slečně, peníze si ovšem nechával pro sebe. Syn pračku nemá, tak mu peru i prádlo. Mám syna ráda a přeji si, aby byl spokojený.

Před pár měsíci se bohužel vše změnilo. Teď mám strach o budoucnost a nevím, co dál. Dostala jsem v práci znenadání výpověď, což mě úplně odrovnalo. Jsem mírná povaha, přesto, nebo možná právě proto mě kolegyně vyštípaly. Mám rok před důchodem a nemůžu najít nové zaměstnání.

Pracovala jsem celý život ve školství jako vychovatelka v družině. Mám pedagogické vzdělání a myslela jsem si, že už to v poslední práci do důchodu nějak vydržím. Bohužel jsem se přepočítala.

Teď nemohu nic sehnat, všechny školy v okolí mají plno a nikoho nehledají. Ptala jsem se všude, kde se dá.

Naskytlo se mi jen jedno místo, hodinu cesty od domova, ale to ztroskotalo na tom, že neumím s počítačem. Měli tam totiž elektronickou evidenci žáků. Byl to speciální program, kde se zaznamenávaly příchody a odchody a já jsem se bála, že to nebudu umět.

Paradoxem je, že můj syn je počítačový odborník, ale jak pracovat s počítačem mi neukáže.

Kdyby mě naučil alespoň něco, měla bych větší šanci. Samozřejmě základní věci znám, ale běžně používám jen e-mail a nic moc víc jsem dosud nepotřebovala. Pokud mám s počítačem problém, opraví to, ale nic mi nikdy nevysvětlí. Raději se ho už ani neptám.

Jak to všechno zaplatím

Elektřinu, vodu a hlavně vytápění v našem domě, které je z těchto výdajů nejdražší, platím ze svého. Dokud jsem měla stálý příjem ze zaměstnání, i když ne nijak velký, tak jsem všechno utáhla. Žiji skromně, ale skoro nic jsem neušetřila, takže nemám už žádné rezervy.

Synovi si o peníze říct netroufám a stále doufám, že to nebude nutné. Napadlo mě pronajmout ten druhý pokoj v podkroví, kde má syn uskladněné počítače, musel by ho vyklidit, ale to by se mu asi nelíbilo. Tím bych alespoň mohla získat nějaké peníze na pokrytí provozu domu.

Syn toho moc nenamluví, do života se mu nepletu. Teď bych ale potřebovala nějakou oporu, potřebuji překlenout jen jeden rok, než budu mít nárok na důchod. Občas něčím přispěje, nedávno koupil sekačku na trávu, ale trávu na zahradě sekám sama.

Před několika měsíci jsem objednala nová plastová okna, protože máme na domě ještě stará dřevěná, ale to jsem ještě netušila, že přijdu o příjem. Teď na ně nemám peníze.

Před důchodem

Syn přijde z práce, dám mu večeři a pak se odebere nahoru do pokoje. Mluvíme málo, ptám se ho, co mu mám uvařit, nebo jestli nepotřebuje vyžehlit košili. O jeho práci toho moc nevím, občas se zmíní, že byl na pivu s kolegy, nebo že mají školení. Je spíš introvert, počítače jsou mu jak prací, tak i koníčkem.

Občas hraje počítačové hry. Moc se mi nesvěřuje a já nechci vyzvídat. Je mi trapné mu říct, aby mi posílal nějaké peníze na účet pravidelně, každý měsíc. Nemůžu doufat, že ho to samotného napadne. Vždy jsem to byla já, kdo se o všechno postaral.

Spíš jsem se mu vždycky přizpůsobovala a snažila se, aby byl spokojený. Ale teď to na mě všechno padá a potřebuji někoho, kdo se postará, když já nebudu moct. Až mi přiznají důchod, bude to zase jako dřív, ale tento rok potřebuji nějak přežít.

Jak mu to říct?

Vůbec se mi do toho nechce, ale budu to muset probrat se synem a najít nějaké řešení. Bojím se, aby se nerozzlobil, přece jen, je po svém otci, a když se mu něco nelíbí, nemám šanci ho o tom přesvědčit.

Ale je to přece i jeho domov, je třeba, aby si uvědomil, že tady nemusím být navěky a nebudu se o něj pořád starat jako o malého. Dům potřebuje i opravy, ale vždy ho musím hodně přemlouvat, aby se k něčemu odhodlal. Když sedí u počítače, nevidí a neslyší. Jako by ho vůbec nezajímal okolní svět.

Chápu, že se snaží dělat kariéru a vše obětuje své práci, ale když už je úspěšný, měl by se zajímat více o dům a taky o mě, připadá mi, že mě bere jako samozřejmost, že tu vždy budu pro něj a pro jeho pohodlí.

Nechci ho rozčílit, nerada se hádám, ale takhle už to dál nejde.

Snad se mi podaří se synem o tom promluvit a vyřešit to. Sbírám k tomu odvahu, protože už přestávám věřit, že nějakou práci najdu. Všude už dnes chtějí, abych uměla pracovat s počítačem a já si na to netroufám. Vždyť si netroufnu říct ani synovi, aby mě něco naučil.

Ludmila (60), Domažlice

Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili, moje vlastní tělo vlastně napadá, ničí samo seb
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět školní zvonek. Ten ostrý, protivný zvuk, co ukončoval hodiny a začínal přestávky. Celý život jsem učila na základní škole. Český jazyk a dějepis. Měla jsem ve třídě své království – tabuli popsanou křídou, štosy sešitů, a hlavně oči dětí, které na mně visely. Někdy z povinnosti, jindy se zaujetím. Ale byly tam. Byla tam odezva. I když jde o cizí lid
3 minuty čtení
Na nějaké zázraky jsem v životě nikdy nevěřila, do kostela nechodila. Ale život mě nakonec přece jenom přesvědčil, že se čas od času stávají i věci těžko uvěřitelné. Bylo mi skoro pětačtyřicet. V celém kraji nebyla živá duše, která by uvěřila, že se mi ještě podaří otěhotnět. Osobně jsem tomu rovněž nevěřila ani za mák. Bylo to vyloučeno už proto, že jsem po rozvodu žila sama. Za takových okoln
3 minuty čtení
Každé ráno si dělám čaj do dvou šálků. Jeden piju, druhý zůstává nedotčený. Možná to zní zvláštně, ale nějak mi to pomáhá. Jde o rituál, který zůstal, i když člověk, pro kterého byl určen, už nechodí v mém bytě, po tomto světě. Já bydlím sama v malém domku na konci vesnice, kde lišky dávají dobrou noc a pošťák se usmívá ještě dřív, než otevřu branku. Život tu běží pomalu, ale ne bez emocí. T
5 minut čtení
Po třiceti letech manželství, které jsem považovala za pevné, mi manžel Petr oznámil, že si našel jinou, a odstěhoval se. Odešel za ní a nechal mě samotnou. Nejen se zlomeným srdcem, ale i s hromadou dluhů, o kterých jsem neměla tušení. Moje rodina, kterou jsem milovala, se rozpadla, a já teď hledám sílu, jak začít znovu. Příliš mladí na lásku? S Petrem jsme se vzali velmi mladí a záhy js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a