Domů     Pořád čekáme, že se objeví
Pořád čekáme, že se objeví
2 minuty čtení

Už je to patnáct let, co se nám Simonka ztratila. Možná že někde žije. Ale nikdo neví kde.

Ten osudný den slavila Simonka páté narozeniny. Pozvali jsme jí všechny kamarády ze školky na zahradní party. Tehdy jsme bydleli na kraji města v pěkném domečku se zahradou.

Vyšlo krásné počasí a já, ještě s mojí sestrou, jsme dětem připravily pohoštění, velký dort a spousta zábavy a legrace.

Děti se proháněly po zahradě a Simonka jen zářila štěstím. Tancovala, poskakovala ve svých nových šatičkám s holkami a byla moc pyšná na to, že má svou vlastní party.

Schovala se navždy

Jednou z posledních her odpoledního setkání měla být hra na schovávanou. Všechny děti se rozutekly po zahradě a domě, aby se dobře skryly. Naposledy jsem viděla svou dceru, jak se krčí za vysokým smrkem, který nám rostl v rohu zahrady.

Za ním byl už jen kompost. Všechny děti se postupně odtajnily, jen naše Simonka nebyla k nalezení.

Bylo to vážné

Zpočátku jsme všichni mysleli, že je to součást hry a začali jsme Simonku hledat. Jenže Simonka opravdu nikde nebyla a zábavná hra se změnila v horor. Mou dceru hledalo celé okolí, později i policie, dobrovolní hasiči. Prostě všichni. A nikde ani stopy.

Nikdo nechápal, jak mohla tak nepozorovaně zmizet. Všem bylo jasné, že sama jen tak ze zahrady neodešla. Jak to ale, že jsme si nikdo nevšimli, že by ji někdo odvedl. Ani po těch nekonečně dlouhých patnácti letech to nedokážu pochopit.

Pátrání nakonec zastavili

Ještě nějaký čas se po Simonce oficiálně pátralo, ale zcela marně. S manželem jsme byli na úplném dně. Najali jsme si detektiva, zkoušeli senzibily. Bez výsledků. Hledat jsme nepřestali, ani když se nám narodil syn Patrik.

To už jsme se přestěhovali daleko od té prokleté zahrady. Dlouho jsem věřila, že naše Simonka sice není s námi, ale žije. Ta naděje časem slábla. A dnes, kdy by jí už bylo dvacet let, si myslím, že ji nikdy nenajdeme, protože už není. Nějak to cítím. Mýlím se?

Stanislava B. (51), jižní Čechy

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud