Domů     Konečně tedy budu babička!
Konečně tedy budu babička!
4 minuty čtení

Už jsem se bála, že mě to nepotká. Hlídat vnoučata jsem si moc přála. Osud mi to dlouho odpíral, snad mi to teď vynahradí.

Jak rychle přišel, tak rychle odešel. To je celý Dominik. Můj syn má totiž stále na spěch. Nechápu to. Vždyť má na starosti jen práci a partnerku Dášu. Rodinu neživí, děti nemá, přestože je mu už dvaačtyřicet. Raději na to nemyslet. Tak moc bych už chtěla vnoučata.

Tak jako moje sousedka. Její vnouček je hotová kopie jejího syna Ondřeje. Znám ho odmalička, co tu bydlíme, a ta podoba je vážně legrační. V tu chvíli na mě padla ta správná depka. Už jsem neměla ani chuť jít uklidit nádobí od večeře ze stolu. To počká do zítra.

Moc mladá maminka

Přemýšlela jsem, proč syn tak dlouho se vším otálí. Možná to bude tím, že já s jeho otcem jsme naopak příliš spěchali. Brali jsme se brzy po maturitě a Dominik se nám narodil, když mi bylo dvacet.

Mateřství jsem si tehdy moc neužila. Šla jsem brzy do práce, potřebovali jsme peníze.

Dominik tak prošel jeslemi, školkou, kdy čekal, kdo z nás dvou, rodičů, ho konečně vyzvedne. Roky ubíhaly, Dominik nastoupil do školy, dostal klíče od bytu na krk. A život šel dál.

Snažili jsme se

Přesto všechno jsme se s manželem snažili věnovat synovi každou volnou chvilku. Také jsme ho přihlásili na fotbal, který chtěl hrát. Vše se zdálo být bezproblémové, až se najednou něco zvrtlo. Tehdy, když Dominik nastoupil na průmyslovku. Puberta a špatná partička udělaly své.

Syn začal experimentovat s drogami, i když jim naštěstí nepodlehl úplně. Přesto jsme se tehdy dost často a ostře hádali. Nakonec to Dominik už nevydržel a odešel z domu. Nemohli jsme s tím nic dělat, byl plnoletý.

Občas se u nás zastavil

Několik let jsme ho pak vídali jen sporadicky. Zastavil se na oběd, moc toho nenamluvil a zase někam pospíchal. Alespoň že měl práci, kde bydlet a zdálo se, že přestal i s drogami. Občas se zmínil i o nějaké slečně, se kterou právě chodil.

Nikdy ale nešlo o nějakou velkou, vážnou a perspektivní známost. Když jsem se ho jednou nesměle zeptala na rodinu a děti, celý se naježil: „To by mi tak ještě scházelo. Děti mít v žádném případě nikdy nechci.“

Je normální?

Byla jsem v šoku a hrozně jsem se tím trápila. Připadalo mi, že je naprosto normální mít rodinu, děti. Copak můj syn není normální? Sousedka mě uklidňovala, že každý má svůj život a plné právo se rozhodnout, jak chce.

Radila mi, abych netlačila na pilu, že Dominik má na děti ještě pořád dost času. Že k tomu rodičovství nakonec dojde sám.Moc jsem chtěla být babičkou, ale poslechla jsem. A pak se objevila Dagmar.

Opravdu se k sobě hodili

Bylo to poprvé, co nám Dominik přivedl oficiálně představit svou novou známost. Dáša byla sympatická mladá slečna, která byla na první pohled do našeho syna zamilovaná. Dobře si spolu rozuměli a vůbec nevadilo, že Dáša byla o deset let mladší než Dominik.

Ta by ještě mohla chtít děti, napadlo mě hned. A zase mě přepadl můj „babičkovský“ syndrom. Jenže Dominik s Dášou spolu žijí už čtyři roky, a pořád nic. Ani se ještě nevzali.

To jsem vážně nečekala

Ráno, po té noci plné vzpomínek, jsem konečně šla sklidit ze stolu nádobí od večeře. Pod mým talířem ležela bílá obálka a uvnitř lístek napsaný synovou rukou: „Ahoj, babi.

Měřím devět centimetrů a jsou mi tři měsíce.“ A u toho byl přiložený ultrazvukový snímek. Brečím, ale radostí. Konečně ze mě bude bába!

Libuše D. (62), Teplice

Související články
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé