Domů     Jak jsem zůstala navždycky hromem do police
Jak jsem zůstala navždycky hromem do police
3 minuty čtení

Nemohla jsem pochopit, že jiné ženy, které byly v kuchyni neschopné, se časem naučily vařit jako bohyně. Já jsem zůstala bez talentu.

Bylo mi tehdy čtyřicet. Už to samo o sobě byla katastrofa, že jsem ve svém věku neuměla uvařit pořádné jídlo. Jenže já to až do té doby nepotřebovala.

Měla jsem sice jednu vážnou známost, ale co se jídla týká, dotyčný se nejraději stravoval mimo domov nebo si objednal pizzu s dovozem. Po rozchodu jsem byla čtyři roky sama. Takže mě nic nenutilo naučit se vařit pořádná jídla.

Chytlo mě to

Až úderem čtyřicítky to přišlo. S novým přítelem jsme se sestěhovali do jednoho bytu a začali mluvit o dětech, svatbě, rodině. Najednou mi záleželo na takových věcech jako je naleštěná domácnost a představovala si, jaké to bude, až budeme mít dítě.

Co mi mou vizi dokonalé hospodyňky a partnerky kazilo, byla moje totální levorukost v kuchyni. Přítel se mi přiznal, že má nejraději tu naši klasickou, českou, poctivou kulinářskou školu.

Hrnečku vař!

Zkusila jsem buchty. Dodnes nechápu, jak se mohlo stát, že mi vykynuly po celé kuchyňské lince. Našla jsem si recept v nějaké staré kuchařce, a byla nejspíš pro hodně početnou rodinu s dvanácti dětmi. Celou noc jsem vyráběla buchty, a ty se moc nepovedly.

Přítel statečně dvě snědl, pak chvíli meditoval s očima do stropu a řekl, že už něco jedl v práci a nemá hlad. Druhý den se s buchtami už daly srážet kuželky. Běžela jsem za matkou, aby mě naučila guláš. Domů jsem si ho přinesla celý kastrol.

Vydržel nám dva dny a já zase táhla za matkou, aby udělala svíčkovou. Takhle to ale nešlo dělat donekonečna. Snažila jsem se pokořit své limity. Jenže můj guláš byl vycmrndlý, knedlíky svrchu oslizlé, rajskou jsem dochucovala tak dlouho, až se nedala jíst.

Problém jsem měla i s vývarem. Vždycky z toho byla nějaká vyvařená zelenina s kapáním a příchutí masa. Tu sílu vývaru to prostě nemělo.

Hlavně s humorem

Přítel to bral dlouho s humorem, většinu těch hrůz, co jsem vytvořila, statečně jedl a uklidňoval mě, ať se netrápím, že se to časem určitě naučím a jestli mě to nervuje, ať se na to vykašlu a vařím, co mě baví.

Ale já to vzdát nechtěla. Naučila se to spousta ostatních, proč bych se to neměla naučit taky?

Byla jsem tak úporná, že se mi snažil přítel o víkendech nebo po večerech pomáhat. A dopadlo to tak, že se naučil vařit on. Stal se z něho dobrý kuchař, zatímco já zůstala v kuchyni navždy jako ten hrom do police. Člověk prostě nemá talent na všechno – a u mě to je očividně vaření!

Hedvika (53), Praha

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud