Domů     Duše kamaráda se rozloučila
Duše kamaráda se rozloučila
5 minut čtení

S přáteli jsme trávili příjemný večer na chalupě. Popíjeli jsme a povídali jsme si. Naši pohodu však narušil podivný návštěvník.

Dostanou naše duše čas, aby ještě naposledy po smrti pozdravily své blízké, než odejdou na věčnost? Co myslíte? Já jsem si ještě před pár lety myslela, že něco takového není možné. Pak jsem ale zažila neskutečné setkání. Duch kamaráda se s námi přišel po smrti rozloučit.

Víkendy s přáteli

S mým manželem Ondřejem jsme se poznali na vysoké škole, když jsme byli jednou na hromadném výletě s našimi společnými přáteli. Jiskra přeskočila hned ten první den. Měli jsme toho s Ondrou tolik společného.

Hlavně nás bavily výlety do přírody, táboráky a tak podobně. Naši tradici jsme udrželi a každý letní víkend jsme jezdili s našimi přáteli na chatu u řeky Ohře. Na jednu sobotu ale nikdy žádný z nás nezapomene.

Postava v dálce

Blížil se pomalu podzim, dny se krátily a dříve se stmívalo. Protože v ten den ale bylo ještě dost teplo, seděli jsme všichni čtyři na terase a popíjeli víno. Náhle jsme spatřili, jak se po cestě k chatě blíží nějaká postava.

Během chvilky jsem si uvědomila, že je to Roman, náš starý známý, který nás na chatě v minulosti často navštěvoval. Poznal ho i můj manžel a naši přátelé. Záhadou ale bylo, co tady takhle k večeru dělá. V kontaktu jsme s ním už nebyli nějakou dobu.

Nepřítomně hleděl

Roman se zastavil před chatou a zamával na nás. I na dálku působil dost divně a unaveně. Vydala jsem se z terasy ke vchodu, abych Romana pozvala dál. Jakmile jsem stanula přímo před ním, cítila jsem se dost nejistě. Roman vypadal unaveně, měl strašně bledou tvář a trochu nepřítomný pohled.

V první chvíli jsem si pomyslela, že má náš dávný známý opět psychické problémy, jako kdysi. Řešil je dokonce jeden čas alkoholem. Tehdy jsme mu všichni hodně pomáhali, ale od té doby uplynula už řada let. Snad se do stejné situace nedostal Roman znovu…

Téměř jsem mu nerozuměla

Roman stál na místě a odmítal jít dál. Mluvil hrozně tiše, skoro šeptal. Vyrozuměla jsem, že jede jen okolo a že se vlastně jen přišel na nás podívat. Nechápala jsem důvod, ale pořád jsem to přikládala možnosti, že se mu vrátily jeho někdejší problémy.

Ptala jsem se, proč nechce jít pozdravit i ostatní. Roman se jen divně usmíval. Opět něco skoro nesrozumitelně zamumlal. Slyšela jsem z toho jen slova, že by to asi nebylo vhodné.

Choval se stále podivněji

Mezitím už na nás volali manžel a naši přátelé z terasy, co se děje. Roman se zatvářil trochu polekaně. Jakmile se pak vedle mě objevil můj manžel a chtěl ho vzít za ruku a odvést do chaty, Roman začal ustupovat dozadu. Byli jsme z jeho chování hodně zmatení.

Nakonec se Roman pousmál, řekl, že nás rád znovu viděl a že už musí jít. Otočil se a odcházel.

Zamával nám

Stáli jsme tam s manželem téměř bez hnutí a nebyli jsme schopní slova. Jen jsme sledovali Romanovu vzdalující se siluetu. Než náš kamarád definitivně zmizel ve tmě, ještě jednou nám zamával. Potom už jsme ho neviděli.

Manžel pokrčil nechápavě rameny, vzal mě za ruku a společně jsme se vrátili na terasu.

Telefon byl nedostupný

Dlouho jsme pak s našimi přáteli rozebírali, co měla ta podivná Romanova návštěva znamenat. Shodli jsme se víceméně na tom, že našemu kamarádovi asi nějak „přeskočilo“. Bylo to jediné logické vysvětlení jeho zvláštního chování.

Měli jsme o něho samozřejmě starost, a tak jsme mu po návratu do města zkoušeli zavolat. Mobil nám ale nebral, volané číslo bylo nedostupné. Zkoušeli jsme to několikrát, ale pokaždé bez úspěchu.

Byl už po smrti!

Šok přišel následujícího dne. Zavolala nám totiž Romanova dcera a sdělila nám, že její otec je po smrti. Na otázku, kdy se to stalo, jsme dostali neuvěřitelnou odpověď. Zemřel prý v sobotu odpoledne. Příčinou smrti byla mozková mrtvice.

Setkali jsme se s jeho duchem?

Sám si ještě zavolal záchranku, ale když přijela, byl náš kamarád už po smrti. Lékaři mu už nijak nemohli pomoci. Vůbec jsme tomu nerozuměli. Jak to, že se tedy Roman objevil v sobotu večer u naší chaty?

Nechtěli jsme touhle otázkou zatěžovat jeho dceru, ale řekli jsme o tom našim přátelům, kteří byli svědky kamarádovy sobotní návštěvy.

Nakonec jsme se shodli na tom, že pro to existuje jen jediné vysvětlení – a sice to, že bytost před chatou byla ve skutečnosti jen Romanovým duchem.

Víme, co jsme viděli

Od kamarádovy dcery jsme se později dozvěděli, že si Roman stěžoval na vleklé zdravotní potíže, často mluvil o smrti a mnohokrát se zmiňoval o tom, jak jsme mu kdysi pomáhali a jak by nás ještě prý rád viděl.

Možná nám tedy jeho duše po smrti chtěla vyjádřit vděčnost. Ten pohled na jeho bledou, unavenou tvář mi asi nikdy nevymizí z paměti. Hodně lidí, kterým jsme o našem zážitku vyprávěli, si myslelo, že si jen vymýšlíme.

S manželem ale víme, že se nám to opravdu přihodilo – a mohou nám to dosvědčit i naši přátelé, kteří u toho byli.

Miroslava L. (57), Karlovy Vary

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Domnívali jsme se, že je ten zchátralý dům zcela opuštěný. Pak jsme z něj ale opakovaně slyšeli hlasy. Nikoho jsme ale neviděli. Celkem často jezdím na svou chatu u lesa na kraji obce. Protože ráda chodím s přítelem na procházky, většinou společně zamíříme právě do blízkého lesa. Naše cesta obvykle vede kolem opuštěného starého domu. Jednou se ale stalo něco, co v nás vyvolalo dojem, že v tom d
5 minut čtení
Byla jsem odvážná a chtěla přijít na to, zda je místní legenda pravdivá. Vydala jsem se tedy na jedno začarované místo v lese. Přes varování místních obyvatel jsem pokoušela osud a málem se mi to nevyplatilo! Existují totiž legendy, jejichž pravdivost bychom raději neměli zkoumat. Poznala jsem to na vlastní kůži. Byla jsem zvědavá a málem jsem na to doplatila. Nemohla jsem se dostat ze začarova
3 minuty čtení
Přála jsem si mít starožitné hodiny. Měla jsem štěstí. Když jsme šli s manželem na bleší trhy, přesně jedny takové tam jeden pán prodával. Vždycky jsem tíhla ke starožitnostem, mohla jsem hodiny stát v krámě a obdivovat staré kousky. Vysnila jsem si, až budu vydělávat víc peněz, koupím si domů nějaký krásný starý kousek nábytku nebo doplněk. Čas od času jsme s manželem chodili na bleší trhy.
3 minuty čtení
Pálení čarodějnic je u nás tradicí. Seděli jsme kolem ohně a popíjeli, po půlnoci mě ale napadl pták jako z hororu. Poslala ho na mě zlá sousedka? Pálení čarodějnic pro nás vždycky znamená velkou zábavu a radost až do rána. Tuto tradici se snažili v naší vsi místní držet i v době mého dětství, i když tomu nebyl minulý režim zrovna nakloněný. Dodnes se tu scházíme na fotbalovém hřišti, rozdělají
3 minuty čtení
Nemohla jsem se vzpamatovat z těžkých nočních můr. V mých snech se moje dcera propadala do pekla. Pomohla až odbornice na minulé životy. Ta mi dala dobrou radu. V mém dětství a mládí se žádná dramata nekonala. Měla jsem klidné a šťastné dětství. Manžela jsem si vybrala z pohodové rodiny a on mi byl dobrou oporou ve všech těžkých chvílích. A ty přišly velmi záhy. Do roka a do dne po svatbě. O pr
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
enigmaplus.cz
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
Učebnice dějepisu nás učí, že za objevením Ameriky v 15. století stál slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus. Některé nálezy ale napovídají, že americké prvenství ve skutečnosti patří jiným. Kontinent byl
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
epochanacestach.cz
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část –
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
historyplus.cz
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
Je krásná. Knížecí syn Oldřich nedokáže odtrhnout zrak od selské ženy, která poblíž Peruce na Lounsku ve studánce máchá prádlo. Odpojí se od své družiny, prostou venkovanku Boženu si vysadí k sobě do sedla a odcválá s ní domů. Vůbec ho netrápí fakt, že tam na něj čeká jeho zákonitá manželka, a ani to, že
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
21stoleti.cz
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
Ministerstvo financí ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT představilo nového inteligentního chatbota Adama. Ten pomáhá auditorům při kontrole čerpání dota
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
epochaplus.cz
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
Překážejí, zapomínáme je a někdy se mohou proměnit ve zbraň, ať už náhodou či cíleně. Ale bez nich bychom se neobešli. Původně jsou určeny pro nejvyšší vrstvy, panovníky a církevní hodnostáře. Později inspirují umělce. Dnes se deštníky stávají nejen ochranou před rozmary počasí, ale i módním doplňkem! Přelom dubna a května s sebou přináší nejenom
Rozchod s Burešovou a stěhování?
nasehvezdy.cz
Rozchod s Burešovou a stěhování?
O tom, že to v posledních týdnech mezi Evou Burešovou (31) a Přemkem Forejtem (38) pořádně skřípe, si štěbetají už i vrabci na střeše. Odloučení způsobené její účastí ve slovenské soutěži Let’s Danc
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
iluxus.cz
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
O novém menu zážitkové restaurace Triton si štěbetají snad už i vrabci z Františkánské zahrady. Dokonale vyladěné pokrmy z dílny talentovaného šéfkuchaře Tomáše Kohúta překvapují ve všech směrech. Nej
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
epochalnisvet.cz
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
Rodina švýcarské hodinářské značky Traser se opět rozšířila. S vizí podpořit mladé talenty upřela svou pozornost do tradičního a ryze konzervativního světa sportovního šermu. Prvním partnerem švýcarské společnosti, která proslula svou technologií tritiem plněných trubiček garantujících perfektní čitelnost údajů z číselníku, se stala trojice nadějných českých šermířů fleretem – Max Kavecký, Kryštof Novák a Eliáš
Nikdy na přítele nezapomenu!
skutecnepribehy.cz
Nikdy na přítele nezapomenu!
Každé léto jsem jezdila za prarodiči do malé vesnice, která byla tak odlehlá, že by ji málokdo našel na mapě. Ale tam jsem našla toho nejlepšího člověka. Zde jsem trávila dny plné dobrodružství, smíchu a bezstarostnosti. Hlavně díky němu. Mému nejlepšímu kamarádovi Tomášovi. Byl o rok starší, s hnědýma očima, které byly vždy plné zvědavosti. Jeho smích byl
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz
Ve znamení geometrie a olivovníků
Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř z každé části rezidence, je srdcem pozoruhodného projektu, vytvořeného na pozemku o velikosti téměř tří set čtverečních metrů. Původní myšlenkou zadavatele byl požadavek na vznik bydlení o třech úrovních, s respektem k cílené harmonii zvolených materiálů a očekávané funkčnosti. Součástí představ investora bylo i propojení společenské zóny v zájmu její
Konečně mám v duši klid a mír
nejsemsama.cz
Konečně mám v duši klid a mír
Když mi z nemocnice volali, že matka umírá, našla jsem v sobě sílu za ní jít. A to navzdory tomu, že mi kdysi tak ublížila. Alespoň na malou chvíli jsem se pokusila zapomenout a být tu pro ni. Moje dětství rozhodně nebyla pohádka. Matka byla nezodpovědná, nespoutaná žena, pro kterou bylo důležitější vysedávání v hospodě a střídání mužů