Domů     Můj syn mi zachránil život
Můj syn mi zachránil život
2 minuty čtení

Díky svému hodnému a velkorysému synovi žiju. Zachoval se vážně úžasně, přesto, že jsem mu tak ublížila.

Dnes přijde Josef i se svou rodinou na oběd. Už se na ně moc těším, i když mám také trochu trému. Vlastně dost velkou trému. Před třemi měsíci jsem o jejich existenci nevěděla a ani se o to nezajímala.

Vím, byla to neomluvitelná chyba. Jenže člověk někdy dělá věci, za které se později moc stydí, ale které už nejde vzít zpátky. A vůbec netuším, zda to budou ochotni pochopit moji hosté.

Byla jsem příliš mladá

Josef se mi narodil, když mi bylo sedmnáct. Jeho tatínek se zalekl zodpovědnosti a rychle utekl, ještě když jsem byla těhotná. Po domluvě rodičů jsem proto tehdy souhlasila, že si dítě nenechám a dáme Josefa k adopci.

V tu chvíli to pro mě byla vyřízená věc. Byla jsem mladá a nevyzrála. Stačilo mi, že jsem mohla žít volně, bez závazků dál. Za několik let jsem potkala Milana, skvělého muže, a založila rodinu.

Musím se přiznat, že tehdy jsem o Josefovi nic nevěděla a nechtěla jsem, aby se o něm dozvěděly mé a Milanovy děti.

Mé tajemství znal jen Milan. Nic mi nevyčítal, ale myslel si, že by bylo dobré Josefa najít. Já z toho ale měla velký strach. Bála jsem se konfrontace s dospělým synem.

Slova lékařů mě vážně zaskočila

Moje štěstí netrvalo příliš dlouho. Onemocnění ledvin se zhoršovalo až do chvíle, kdy jediným řešením selhávajících orgánů byla transplantace. Všichni z mé rodiny byli vyloučeni jako vhodní dárci a moje čekání na záchranu se zdálo marné. Pak se ale stal zázrak a našel se dárce.

Nemohla jsem tomu vůbec uvěřit

Pár dní po operaci jsem se jednoho rána probudila a u mé postele seděl usměvavý mužský. Byl to můj syn Josef. Manžel ho bez mého vědomí ve chvílích, kdy se moje vyléčení zdálo beznadějné a nezbývalo mi mnoho času, našel a přesvědčil k testům. Byl vhodným dárcem.

Můj syn, který se na mě právem mohl zlobit, mi zcela samozřejmě a bez zaváhání daroval jednu svoji ledvinu. A zachránil mi tak život. Přesto, že na adopci kdysi dávno nakonec nedošlo a on celé dětství strávil v děcáku. Jen kvůli mně.

Vendula H. (51), Beroun

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika