Domů     Naštěstí mi brzy došlo, že ho miluji
Naštěstí mi brzy došlo, že ho miluji
3 minuty čtení

Byli jsme spolu skoro čtyři roky, ale najednou jsem si připadala ztracená. Musela jsem náš vztah ukončit, abych zjistila, co skutečně chci.

Měla jsem za sebou několik nevydařených vztahů, než jsem konečně našla toho pravého. Když jsme se s Michalem seznámili, bylo nám oběma jednadvacet let.

Zatímco já jsem chodila do práce a snažila jsem se utáhnout pronájem garsonky, Michal bydlel u rodičů a studoval.

Jeho rodiče byli skvělí lidé a měli navíc dost velký dům, navrhli nám proto, abych se k nim přestěhovala. Souhlasila jsem a záhy mi bylo jasné, že jsem udělala dobře.

Přišla vlna pochybností

Měli jsme se jako v pohádce. Nemusela jsem nic řešit, s Michalovou maminkou nám to skvěle klapalo a měli jsme veškerý komfort. Jenže po třech letech našeho vztahu jsem najednou cítila podivnou prázdnotu.

Moje city k Michalovi ochladly a já si najednou nebyla jistá, jestli je to skutečně ten pravý.

Byli jsme úplně jiní

Došlo mi, že sice žijeme spolu, ale to je asi tak to jediné, co máme společné.

Michal byl totiž úspěšný hudebník, který měl svůj okruh přátel a svoji specifickou zábavu zahrnující zpravidla jamování se svými přáteli v undergroundových podnicích, a já zase ráda sportovala a navštěvovala různé kurzy sebepoznání.

Společné přátele ani aktivity jsme neměli, nic jsme spolu vlastně nevybudovali a spousta lidí by určitě ani neřekla, že zrovna my budeme pár. Jenže na druhou stranu, nikdy jsme se nehádali a měli jsme se dobře. Nebyla jsem si proto jistá, co mi vlastně vadí.

Útěk na druhý konec světa

Po pár měsících však moje ochlazení citů nabylo na intenzitě a já věděla, že musím pryč. A to co nejdál. S Michalem jsem si promluvila, vysvětlila jsem mu, co mám za problém, a oznámila jsem mu, že si dáme pauzu a já odjedu na půl roku na Nový Zéland.

Zlomilo mu to srdce. Já ale věděla, že to musím udělat, a tak jsem odletěla. Jenže neuběhly ani dva týdny a mně se začalo nepředstavitelně stýskat. Navíc jsem se bála, že o Michala přijdu, protože se mnou přerušil veškerý kontakt.

Žádný telefonát, žádný e-mail. Až na druhém konci světa jsem zjistila, že ho vlastně miluji a že ho nechci ztratit. Zaplatila jsem si nejbližší let zpátky.

Šťastný konec

Hned, jak jsem se vrátila do Čech, jsem vyrazila k němu domů. Dodnes nezapomenu na údiv jeho maminky, která mi otevřela, a následně na Michalovu dojemnou reakci, když mě sevřel v náručí a dlouhé minuty mě líbal. Odpustil mi a vrátili jsme se k sobě.

Od té doby už malichernosti neřeším a jsem ráda, že mám harmonický, dnes už několik let manželský vztah.

Zuzana R. (46), Hradec Králové

Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.