Našla jsem baobab, elixír mládí své babičky

Total
1
Shares

Ten nápoj jsem ochutnala jako malá, babička tvrdila, že je to všelék. Až jako stará jsem díky vnučce pochopila, že to je plod z léčivého stromu.

Své prarodiče si většinou pamatujeme díky nějakému vjemu. Například vůni vypraného prádla, parfému, co babička používala, tabáku s dědečkovy dýmky. Nebo i díky květinám ve váze. Já měla svou babičku spojenou s nápojem zdraví a mládí, jak říkala.

Byl to bílý prášek, který si míchala každé ráno do vody a vypila na lačný žaludek. Říkala, že díky němu porazila ošklivou nemoc a dědečka vytáhla hrobníkovi z lopaty. Párkrát mi dala ochutnat. Byla to zvláštní chuť, ale bylo to dobré.

Odešli spolu s ním

Jenže babička tím nápojem šetřila jako šafránem. Dala mi vždycky jen cucnout. Tvrdila, že se nedá u nás sehnat, že ho má od jednoho velkého cestovatele, který ten prášek přivezl od šamanů až z Madagaskaru. Brala jsem naši babí s rezervou. Pravda ale byla, že prášek jednoho dne došel a babička s dědou začali chřadnout – až odešli.

Zázračný prášek

Často jsem si na ten nápoj v životě vzpomněla a říkala si, zda bylo na té pověře něco pravdy. A že bych ho určitě nepoznala, kdybych ho po tolika desetiletí ochutnala. Táhlo mi na šedesát, když se na moje kulatiny sešla celá rodina, včetně vnučky, která pracovala jako zdravotní sestra v rovníkové Africe.

Přijela taky. „Babičko, vezu ti zázračný prášek, pití z něho je opravdu moc zdravé. Sama ho popíjím. Pomáhá proti všem horečkám a zánětům v těle – i proti malárii.“ A hned mi Vendulka nasypala prášek do vody, abych ochutnala.

Málem jsem se udusila překvapením. Hned jsem tu chuť poznala. S úžasem v očích jsem se ptala vnučky, co to přivezla za nápoj. „To je baobab! Prášek z plodu obrovského stromu, který roste jen v rovníkové Africe. U nás by mu byla zima.“

Strom šamanů

Tohle je ten elixír zdraví a mládí, co pila moje babička. A jak jsme se pak dopátraly na internetu, ten zázračný strom neroste jen v Africe, ale také na Madagaskaru, odkud ho cestovatel tehdy přivezl. Piju ho každý den.

Věra (74), Tábor

Také se vám může líbit