Alkohol je dobrý přítel, ale zlý pán. Staré přísloví, které je moudré. Zjistili jsme, že se nám proplížilo pití do života až moc. A tak jsme rozhodli udělat změnu.

S manželem jsme rádi vysedávali po večerech doma při víně. Týdně jsme vyhazovali nejméně pět prázdných lahví a dopracovali se toho, že jsem jednoho dne napočítala lahví dvanáct. Běžela jsem za manželem.

„To mi chceš říct, že za měsíc vypijeme přes čtyřicet láhví vína?“ zděsil se můj muž.

„No to je hrozný. Musíme toho nechat, nebo špatně skončíme!“ shodli jsme se. Bylo to zrovna před Velikonocemi, a tak jsme si řekli, že zkusíme jarní detox. Maso budeme jíst jen o víkendu, a úplně vysadíme alkohol.

Těžký začátek

První týden byl drsný. Večerní chutě nás honily. Standa to řešil nealko pivem a já čajem. Čtvrtý den jsme měli vyloženě abstinenční příznaky. Byli jsme podráždění a ani nevnímali, co jde v telce.

Po třech týdnech tvrdé abstinence nás jeden kamarád pozval domů na oslavu narozenin.

Vždycky jsme s sebou nosili dvě láhve vína. Když nás ve dveřích vítal, zavtipkoval: „Dneska s prázdnou? Nevadí, máme dost pro všechny.“ A už běžel pro skleničky. „Karle, my nepijeme,“ začal Standa.

„Jak nepijete?“ ozvala se z obýváku Karlova žena Milena. „To nám nemůžete udělat,“ tvářili se znechuceně. „Ne, vážně. Dáme si kávu a vodu.“ I když chuť byla veliká, odolali jsme. A to i přesto, že dorazili další kamarádi z mokré čtvrti.

Noví přátelé

Zatímco měli všichni slušně „nakoupeno“, my šli domů s čistou hlavou. Seděli jsme tam celý večer a koukali. Není nic strašnějšího, než být střízlivý a poslouchat opilé. Za čtrnáct dní jsme chtěli oplatit pozvání.

„Už pijete?“ byla první věta, když jsme zavolali. Když zjistili, že ne, pozvání odmítli. Měli jsme ještě několik známých, ale všechna setkání skončila stejně. Přišlo mi to smutné.

Tělo nám poděkovalo

Když byl manžel po třech měsících u lékaře, vrátil se nadšený, že mu klesl tlak i cholesterol. Dnes je tomu už dva roky a občas si dáme víno nebo šampaňské. Jen výjimečně, musí to mít důvod. Taky jsme si našli jiné přátele.

Jezdíme s nimi na výlety a chodíme do divadla. Našeho rozhodnutí nelitujeme.

Jitka (63), Tábor