Domů     Snacha mi dělá problémy
Snacha mi dělá problémy
3 minuty čtení

Něco se mi na té slečně nezdálo, jen jsem nevěděla co. Můj milovaný syn Petr si domů přivedl nevěstu. Měli jsme radost, že se konečně usadí.

Byla to usměvavá blondýna s takovým tím vlezlým přitakávání všemu, co jsme řekli. Na tu vlezlost Terezy se nedalo zvyknout. Petr ale vypadal šťastně, tak jsem se zapřela a dělala, že mi to nevadí. Ale pokaždé, když řekla „maminečko“, jsem mohla vyletět z kůže.

Začala jsem být na Terezu alergická. „To by stačilo,“ řekla jsem synovi, když jsme byli sami. „Asi budu patřit k těm tchyním, co se o nich vykládají strašné historky.

Vybuchla jsem

Petr byl zaražený. „To chce čas,“ uklidňoval mě. „Terezka je milá, hodná holka a já ji moc miluju.“ To třetí jsem mu věřila, a tak jsem mu slíbila, že to ještě se snachou zkusím.

Jenže jako kdyby to ta hodná a milá holka tušila, že jsem vyhlásila klid zbraní, začala kout proti mně pikle.

Zkusila Petrovi namluvit, že ji nesnáším a snažím se vyvolávat spory. Že já jsem ta, kvůli které je v našem domě dusno. Pak nechala vařit brambory a dávala si kafíčko u televize. Když se vyvařila voda, ani se nehnula.

Když se domem linul štiplavý kouř ze spálených brambor, teprve se zvedla. Odstrčila spálený hrnec z plotny a šla se dívat na televizi. „Kdo to bude uklízet? Kdo mi nahradí můj hrnec?“ vybuchla jsem.

Zaskočila mě

„Toho naděláte,“ sykla. „Vždyť byl starej a zašlej!“ odsekla. „Můžete si jít za Petříčkem zase zažalovat.“ Zírala jsem na tu sprostotu. Nechala jsem hrnec hrncem. Druhý den v kuchyni nebyl. Mrkla jsem do popelnice. Nebyl tam. Jen v kuchyni běžela myčka.

Ozývaly se z ní nezvyklé zvuky a pak se zasekla. Snacha už stačila Petrovi říct, že mi straší ve věži, že myji ten přepálený hrnec i s bramborami v myčce. Šel se podívat. Stála jsem bezradně před myčkou. „No, mami? Co se to s tebou děje?“ staral se. Nezmohla jsem se na slovo.

Každý den něco

V domě jednoho dne přestala téct voda. Snacha už zpracovala syna, že senilním a vodu jsem zavřela já. Šel do sklepa a kohoutem otočil. Beze slov. Jen se tak divně na mě díval. „Nepotřebuješ doktora?“ zeptal se soucitně.

Pak jsem objevila přelitý ibišek. Bílé prádlo, do kterého se záhadně přimotal můj starý červený svetr, zrůžovělo. Moje klíče zůstaly zvenčí celou noc. Každý den nastalo něco, co mělo vypadat, že to dělám já.

Jsem vyčerpaná

Zapnutá žehlička celou noc už Petra vyděsila. „Mami, musíš k doktorovi,“ rozhodl. „Zavezu tě tam.“ Bylo rozhodnuto a já se ani nebránila. Věděla jsem, že nic z těch katastrof jsem nezpůsobila, ale už jsem byla vyčerpaná. Být pořád ve střehu mě ničilo.

Pro jistotu

Začala jsem každý večer obcházet dům a kontrolovat, jestli je všechno v pořádku. Pro jistotu. Objevila jsem vypnutou ledničku, někdo ji vytáhl ze zásuvky. Věděla jsem kdo. Doktor mě prohlédl. Zjistil, že jsem vystresovaná a koleduji si o mrtvici nebo infarkt.

Mám být v klidu, šetřit se. Ale jak to mám udělat, když vím, že snacha určitě zase něco chystá.

Renata Č. (64), Zlín

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.