Každý vztah projde krizí, neznám nikoho, komu by se to nestalo. Snažím se přesvědčit dceru, aby vzala na milost Davida, který ji má rád.
S Davidem žije moje dcera osm let. On pracuje v počítačové firmě a ona je manažerka supermarketu. Vztah jim vždy hezky fungoval. Pak ale začala mít podezření, že David někoho má. A to ji dohnalo až ke slídění v jeho počítači.
Na ploše objevila tabulku „Pokoje – firemní akce“ a ona, bůhvíproč, klikla na „otevřít“. Šlo o ubytování na akci, kterou Davidova firma pořádá v hotelu na Moravě. Hledala Davidovo jméno, až na něj narazila. A nestačila se divit. Byl zapsaný na dvojlůžkový pokoj se svou kolegyní slečnou Evičkou.
Je normální?
Dcera byla v šoku, běžela hned za mnou, aby se mi vybrečela na rameni. Zjistila to v den, kdy David na akci odjel. Udělala jsem jí kafe, pak jí nalila víno a ve finále jí manžel vnutil panáka. Tři hodiny žmoulala v ruce telefon a přemýšlela, co mu napsat.
„Tak se ho prostě zeptej, co s ní má!“ pobízela jsem jí. „Rozčílí se, že jsem mu vlezla do počítače,“ brečela dcera. Nakonec jí David napsal esemesku, která to rozčísla: „Je to tu super, myslím na tebe. Pusu!“ Dcera mu obratem odpověděla: „A s kým jsi vůbec na pokoji?“
Čekali jsme výmluvy, lži nebo ticho po pěšině. Ale hned přišla odpověď: „S Evou, zlato.“ Monika dostala záchvat, že vůbec nezapírá. „Prosím?“ napsala mu. „Evu znáš přece. Viděly jste se loni na firemním večírku,“ odepsal David jako by se nic nedělo.
Vezmi ho na milost!
Monika se vrhla na lahev vína a brečela. Pak mu napsala nejméně deset esemesek. Volal, ale nechtěla s ním mluvit. Nakonec jsem ten mobil vzala já.
David mi celý udivený vysvětloval, že je s Evou na pokoji, protože ona si nerozumí se svými kolegyněmi a on si s ní rozumí skvěle.
Monika se nemusí bát, nic spolu nemají. Může mu prý důvěřovat. Jenže co přijel, tak s ním dcera nemluví, nastěhovala se k nám a on tu každý večer zvoní u dveří s kytkou. Jako zeť by se nám líbil a už i manžel si myslí, že by mu dcera měla odpustit. Je vidět, že ji má rád.
Jednou by nejspíš litovala. I my s manželem jsme si prošli krizí. Postarala se nám o ni jistá slečna Miluška a já se přes to nakonec přenesla. Dnes si říkám, že to bylo dobře. Manžel si dodnes pamatuje, jak dostal od života za uši.
Marie (64), Sušice
